Odpověď Britů na otázku v referendu „Zůstat" či „Odejít" o budoucnosti Spojeného království ve vztahu k Evropské unii přinesla nakonec velkou neznámou a nejistotu.

Podle magazínu The Economist čeká Británii politický, ekonomický a sociální chaos. I proto se magazín zkusil podívat na problém úhlem pěti otázek a pěti odpovědí.

Kdy Británie z EU odejde?

Navzdory proklamacím nespokojených „pro-zústavších" politiků, že Británíe musí akceptovat demokratickou vůli svých obyvatel, se tím zatím nikdo nezabýval. Premiér David Cameron zatím neuvedl do chodu „Článek 50 smlouvy o EU" - což je mechanismus EU pro oznámení odchodu některé členské země z unie, tedy i Británie. Nechává to svému nástupci, který by ho měl nahradit někdy v říjnu.

Někteří evropští politici – mezi nimi šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo belgický premiér Charles Michel – se již nechali slyšet, že budou tlačit na to, aby se tak stalo co nejdříve. Vzhledem k tomu, že ale nemají žádné „páky", které by proces urychlila, lze tento termín očekávat v září či říjnu.

Nicméně se z Británie již také ozývají hlasy, které by termín ještě oddálily, především z tábora konzervativců. Chtějí se totiž pokusit vyjednat s EU novou dohodu a vyvolat druhé referendum. Teprve poté by spustil mechanismus exitu. Znamenalo by to, že Británie jednoduše hned neodejde, ale politicky je takový scénář poměrně neprůchodný.

Jak by vypadala dohoda s EU?

Možností je celá řada, ale klíčová debata se bude točit kolem tří hlavních bodů:

  • Bude mít Británie stejný nebo podobný přístup na jednotný evropský trh jako je tomu nyní?
  • Měla by Británie prosazovat restrikce vůči migraci v EU?
  • Je možné dosáhnout obojího?

Převažuje většinový názor, že aby Britové žádali obojí v dohodě je příliš – Evropa nemůže „odměnit" Brity za referendum, naopak mnozí je chtějí potrestat.
David Cameron tento týden na summitu EU navrhl, aby Evropa pracovala na tom, aby mohlo být dosaženo obojího. Nicméně pritoritou bude spíše první bod, významné omezení svobody pohybu zboží by bylo destruktivní pro již tak oslabenou britskou ekonomiku.

Kdo bude příští premiér místo Davida Camerona?

Britská strana konzervativců se připravuje na rozhodování o tom, kdo nahradí Davida Camerona. Vybírat bude z pěti kandidátů, kteří se přihlásili, strana později zúží počet všech uchazečů na dva kandidáty, z nichž bude vybrán vítěz. Nejvíce šancí se ještě před oznámením nominací dávalo Borisi Johnsonovi, vítězovi kampaně o brexit, nicméně ten poněkud překvapivě oznámil, že kandidovat nebude.

Proevropská Theresa Mayová, ministryně vnitra, je nyní považována za favoritku výběru nástupce premiéra Davida Camerona

O post premiéra se tedy uchází proevropská Theresa Mayová, ministryně vnitra, která je nyní považována za favoritku. Jejími soupeři budou ministr spravedlnosti Michael Gove. náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephen Crabb a někdejší ministr obrany Liam Fox.

The Economist se také ptá, zda bude jmenování nového premiéra znamenat také předčasné volby?

Kdo bude nový lídr opozice?

V opačném táboře než u vládní strany budou možná také řešit změnu v čele strany. Vůdce labouristů Jeremy Corby totiž drtivě ztrácí důvěru voličů, a tak podle Economistu je volba nového lídra této strany více než jistá.

Vůdce labouristů Jeremy Corby drtivě ztrácí důvěru voličů

Corbyn již víceméně zcela ztratil jakoukoli podporu u poslanců své strany v parlamentu, nicméně ve straně mu stále popularita zůstává. Podle průzkumu pro BBC mu podporu, aby zůstal v čele strany, vyjádřilo 59 procent lidí, i když oproti předchozímu průzkumu jde o pětiprocentní pokles.

Navíc je třeba si uvědomit, že Corbyn má stále velkou podporu odborů (včetně největší britské organizace Unite) a také od levicového jádra labouristů. Pro jakéhokoli vyzyvatele bude Corbyn velmi těžkým soupeřem.

Ztratí Spojené království Skotsko?

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová se pokouší zachránit vazby s Unií i po odchodu Británie ze společenství. Sestavila „stálou radu" expertů, kteří mají analyzovat skotské možnosti. Především odpověď na nejpalčivější otázku, zda je nějaká šance, aby Skotsko, které v referendu volilo pro setrvání v EU, mohlo zůstat součástí unie, zatímco zbytek Británie se odtrhne. Pokud by zjistili, že něco takového možné je, pak je pravděpodobné, že Skotsko se od Spojeného království odtrhne.

Sturgeonová bude hledat cesty, jak také uspořádat druhé kolo referenda o skotskou nezávislost.

Sturgeonová se jasně vyjádřila, že bude hledat cesty, jak také uspořádat druhé kolo referenda o nezávislosti SKotska na Spojeném království. Pokud by k němu došlo, volba o skotskou nezávislost se zdá být mnohem méně riskantní, než se jevila před dvěma lety, kdy Skotové hlasovali o tomtéž.

Premiérka již také absolvovala schůzky s představiteli europarlamentu, včetně prezidenta Martina Schulze. Nicméně reakce šéfa Rady Evropy Donalda Tuska byla v tomto směru chladnější. Jeho mluvčí řekl novinářům, že „na podobná jednání není správný ani vhodný moment."