Potravinářský průmysl

Hamburger Big Mac má padesát, jeho vynálezce by oslavil rovnou stovku

2. srpen 2018 četba na 10 minut
Vynálezce Big Macu Michael "Jim" Dellicatti

Vynálezce Big Macu Michael "Jim" Dellicatti

Foto: ČTK/AP/Gene J. Puskar

/ VIDEO / "Big Mac je Big Mac, ale říkaj Le Big Mac," prohlašuje zabiják Vincent v podání Johna Travolty v legendární scéně kultovního filmu Quentina Tarantina Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Známý sendvič, který se stal jedním z ikonických amerických produktů, ale také jedním ze symbolů kulturní kolonizace zemí celého světa firmou McDonald´s, má 50.

FOTOGALERIE

První česká restaurace McDonald´s v pražské Vodičkově ulici Vynálezce Big Macu Michael "Jim" Dellicatti Jim Dellicatti se svým vynálezem

Známý sendvič vymyslel už v roce 1967 Američan Michael James ("Jim") Delligatti, což byl jeden z prvních franšízantů řetězce a majitel pensylvánské restaurace McDonald´s. Sendvič tvořily oproti klasickému burgeru ne jeden, ale dva plátky mletého hovězího masa, které se skrývaly mezi třemi bulkami pečiva, doplněné nakládanou okurkou, salátem, cibulkou a omáčkou. Delligatti ho poprvé představil na setkání milovníků hamburgerů, které se v roce 1967 konalo v Uniontownu. 

Jako padesátník se však Big Mac prezentuje proto, že v oficiální nabídce řetězce v rámci celých Spojených států se objevil až o rok později. Šéfové amerického McDonaldu totiž nejdřív nevěřili, že se burger může prodávat za 45 centů, které Delligatti za svou novinku chtěl (klasické burgery tehdy stály kolem osmnácti centů). Proto trvalo celý rok, než se Big Mac dostal do národního menu. V současnosti se však už prodává ve více než stovce zemí. Za zmínku přitom stojí, že McDonald´s - ať už vědomě nebo nevědomě - zařadil dvojitý burger do nabídky jako dárek k Delligattiho padesátinám, neboť tento restaurační inovátor se narodil 2. srpna 1918.

Za Big Macem stojí válečný veterán

Samotný život Jima Delligattiho stojí za pozornost, protože v něm nechybělo dobrodružství, odvaha ani práce. Během druhé světové války sloužil v armádě a byl nasazen v Evropě. Po válce se mimo jiné rozjel stopem napříč celými Spojenými státy a dostopoval ze západní Virginie až do Kalifornie. Při této cestě se dozvěděl hodně o lidských povahách a způsobu života Američanů v různých částech této rozlehlé země, což mu později pomohlo v podnikání. Do restauračního byznysu se dostal tím, že začal pracovat v motorestech prodávajících jídlo přímo do auta a vedl některé restaurace řetězce Big Boy.

Přestoupit k McDonald´s a otevřít jeho první restauraci v západní části Pensylvánie se rozhodl po osobním setkání s majitelem značky Rayem Krocem (synem českého emigranta Aloise Kroce, pocházejícího z Plzeňska) na obchodní výstavě v Chicagu v roce 1955. Často se uvádí, že Kroc byl i zakladatelem McDonald´s, ale to není tak úplně pravda - značku koupil od bratrů McDonaldových. Stál však za konceptem řetězce rychlého občerstvení, který ji v druhé polovině 20. století rychle rozšířil po celých Spojených státech a později i po celém světě.

Delligattiho charismatický Kroc rychle zaujal, takže k němu nejen přešel, ale také si pronajal franšízovou restauraci na předměstí v Pittsburghu, kterou otevřel v roce 1957. Byl to jeho rodný kraj, protože pocházel z městečka Fox Chapel nedaleko od Pittsburghu. Během následujících pětadvaceti let pak Delligatti otevřel v západní Pensylvánii celkem 48 restraurací McDonald´s. Významně tak přispěl k expanzi řetězce v této části USA, jeho pobočky navíc patřily mezi ty, jež dosahovaly největších obratů. 

Jeho velký den však přišel až s vynálezem Big Macu. Jeho prosazení, jak už jsme zmínili, nebylo jednoduché, ale podobně jako při setkání s Krocem i v tomto případě nakonec našel Delligatti svého člověka, naladěného na podobnou notu. U Big Macu jím byl regionální manažer McDonald´s Ralph Lanphar, který padesátiletému inovátorovi povolil zavedení Big Macu ve svých provozovnách. Litovat toho nikdy nemusel.

Samotnému Delligattimu se jeho vynález podle slov jeho rodiny nikdy neomrzel a jedl ho nejméně jednou týdně. Za zmínku stojí i to, že dvojitý sendvič byl sice jeho nejslavnější, ale nikoli jedinou inovací, kterou v McDonald´s pomáhal prosadit. Byl například jedním z prvních, kdo začal v restauracích řetězce servírovat snídaně. Údajně to udělal proto, aby mohl nakrmit pensylvánské dělníky, kteří se brzy ráno střídali na dlouhých a úmorných směnách v ocelárnách. 

Ke 40. narozeninám Big Macu v roce 2007 otevřel Delligatti svému nejslavnějšímu sendviči vlastní muzeum, které ovšem, jak jinak, funguje i jako restaurace. Podnik nazvaný Big Mac Museum Restaurant najdete v North Huntingdonu v Pensylvánii a kromě Delligattiho sochy v něm můžete spatřit i největší Big Mac na světě - měří 12 až 14 stop (zhruba kolem čtyř metrů) a je z bronzu.

Dobrodruh a inovátor Delligatti se dožil vysokého věku. Zemřel v pondělí 28. listopadu roku 2016 v rodném Fox Chapel ve věku 98 let. Dnes v jeho šlépějích kráčejí jeho potomci, protože obě jeho děti i dva z jeho vnuků také provozují franšízové restaurace McDonald´s.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST