IT

Do počítačových her se mohou vrátit nacistické symboly, svolilo Německo

22. srpen 2018 četba na 3 minuty
Hra Wolfenstein II: Nový kolos v cenzurované verzi

Hra Wolfenstein II: Nový kolos v cenzurované verzi

Foto: Repro Youtube

/VIDEO/ Počítačové hry a videohry, v nichž se objevují nacistické symboly typu hákového kříže, se mohou v Německu opět volně prodávat, aniž by bylo třeba tyto symboly cenzurovat. Rozhodl o tom německý samoregulační úřad pro softwarovou zábavu.

Pokud lze užití zakázaných symbolů nacistického Německa považovat za "společensky přijatelné", měly by hry, které je obsahují, dostat povolení, uvedl v srpnu německý samoregulační orgán. Společensky přijatelné užití přitom znamená to, že symboly musí sloužit k uměleckým nebo vědeckým účelům, popřípadě ke znázornění konkrétních historických událostí. O případu informuje CNN.

Rozhodnutí samoregulační instituce navazuje na celosvětovou debatu, která vznikla po cenzurování videohry "Wolfenstein II: Nový kolos" koncem loňského roku. Děj této videohry se odehrává v alternativním vesmíru, v němž Adolf Hitler stárne po vítězství nacistického Německa v druhé světové válce.

Pro verzi prodávanou v Německu byl digitálně odstraněn slavný Hitlerův knírek a hákové kříže na praporech či na okenních závěsech vystřídaly trojúhelníkové symboly. 

Mezi další hry, jejichž vydavatelé se v Německu museli podrobit cenzuře a odstranit nacistické symboly z děje, se zařadil například příběh z dob studené války Call of Duty: Black Ops, hra South Park: The Stick of Truth, inspirovaná slavným animovaným seriálem Městečko South Park, nebo jiná adaptace slavného díla, hra Indiana Jones a poslední křížová výprava.

Veřejné používání "symbolů neústavních organizací", zahrnujících hákový kříž, keltský kříž, nacistický pozdrav a další symboly spojené s nacistickou stranou, je v Německu trestné a hrozí za ně postih od pokuty až po tři roky vězení. 

Jak poznamenala generální ředitelka samoregulační instituce Elisabeth Seckerová, budou počítačové hry a videohry odnynějška posuzovány stejně jako filmy - ty jsou už dlouho považovány za umělecká díla, a proto se v nich mohou tyto symboly objevovat (stejně jako Hitlerový knír). 

Zákon jako takový se tedy nezměnil - veřejné zobrazování nacistických a dalších zakázaných symbolů nadále zůstává nelegální - ale herní průmysl začal být v jeho rámci nově pojímán. "Díky změněnému pojetí v rámci zákona mohou nyní tyto hry poprvé dostat povolení. Filmy je mají už dlouho a s ohledem na svobodu různých druhů umění je správné, aby je měly i počítačové hry a videohry, uvedla Seckerová. 

Uvolnění dlouhodobého zákazu už využila videohra "Přes nejtemnější časy", která se odehrává v Berlíně v roce 1930 a vypráví o odporu k nacionálnímu socialismu.