Sociální sítě

Facebook přiznal spoluzodpovědnost za násilí v Myanmaru. Kritiku tím nezastavil

7. listopad 2018 četba na 6 minut
Facebook, ilustrační foto

Facebook, ilustrační foto

Foto: Foto ČTK

"Nedokázali jsme udělat dost, abychom zabránili zneužití naší platformy k podpoře politického rozdělení a krveprolití v Myanmaru," připustil ve svém prohlášení tento týden Facebook. Firma zveřejnila zprávu, v níž se hlásí ke škodě způsobené tím, že facebookové příspěvky pomáhaly zvyšovat nenávist k pronásledovaným Rohingům a současně zlehčovat její dopad. Podle aktivistů však není tato sebekritika dostatečná.

FOTOGALERIE

Vrchní velitel myanmarské armády Min Aung Hlaing Zvěrstva proti Rohingyům v Myanmaru (Barmě) Zvěrstva proti Rohingyům v Myanmaru (Barmě)

Organizace spojených národů vydala prohlášení, v němž žádá o zahájení trestního stíhání vojenských vůdců Myanmaru (Barmy) za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Důvodem je jejich podpora vyhánění a vraždění Rohingů, místní muslimské menšiny, která čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Násilí přinutilo více než 700 tisíc lidí opustit své domovy v severozápadním Myanmaru a uchýlit se do uprchlických táborů v sousedním Bangladéši. Informuje o tom CNN.

Šedesátistránková zpráva o roli Facebooku v protirohingské kampani nyní potvrdila, že se "Facebook stal prostředníkem těm, kdo se snaží šířit nenávist a působit škodu". Zprávu vytvořila nezisková organizace Business for Social Responsibility, poskytující poradenství firmám v oblastech jako změna klimatu a lidská práva, která uvedla, že některé příspěvky publikované na Facebooku byly přímo spojeny s násilnými činy spáchanými v Myanmaru. Ve firemním blogu, který zprávu provázel, připustil manažer Facebooku pro produktovou politiku Alex Warofka, že firma "může a měla by dělat víc".

Zpráva Business for Social Responsibility pak obsahuje dlouhý seznam doporučených kroků, které by měl Facebook provést. Upozorňuje také na to, že parlamentní volby v Myanmaru v roce 2020 budou pravdědopobně zlomovým obdobím, kdy opět vzplanou nenávistné projevy, online útoky, dezinformace, podněcování k násilí a další akce, které mají za cíl podkopat normální politický proces. "Facebook by se měl na různé varianty možných situací dobře připravit," uvedla organizace.

Facebook: sami to nevyřešíme

Warofka sice uznal, že Facebook byl v Myanmaru zneužit, ale poukázal také na další zjištění neziskovky, že "Facebook sám od sebe žádné velké změny, které by byly potřeba pro řešení situace v oblasti lidských práv, přinést nemůže". Podle zprávy byl Facebook v Myanmaru zneužit při porušování lidských práv do značné míry také vinou toho, že právní stát vykazuje v této zemi výrazné deficity, protože vznikl teprve nedávno po desetiletích autoritářské vlády, která omezovala svobodu projevu.

Ani kulturní povědomí panující v oblasti dodržování lidských práv příliš nepřeje. Země například Země neuznává Rohingy jako menšinu a stále je považuje za nelegální přistěhovalce ze sousední Bangladéše. Rohingové však na území žijí již po staletí. Barma jim však odmítá udělit státní občanství a omezuje jejich svobody. To vede k sérii povstání proti úřadům a bezpečnostním složkám.

Facebook podle Warofky intenzivně investoval do lidí, technologií i partnerských vztahů s cílem prošetřit a vyřešit zneužívání této sociální sítě v Myanmaru a dal v tomto směru na mnohá doporučení. Mělo by jít například o důraznější prosazování pravidel pro facebookové komunity a o lepší zapojení klíčových organizací v Myanmaru, včetně vládních a občanských organizací.

Společnost už dříve uznala, že se v této zemi snažila zabránit šíření nenávisti a dezinformací příliš pomalu a její snaha byla nedostatečná. V srpnu pak zrušila facebookové účty dvaceti organizací i jednotlivců, včetně myanmarského generála Min Aung Hlainga, vrchního velitele barmských ozbrojených sil, a vojenské televizní stanice Myawady. Tomto kroku předcházelo jednak investigativní zjištění agentury Reuters, že Facebook selhal v boji proti nenávistné kampani zaměřené na Rohingy a ostatní muslimy, jednak stížnosti mezinárodních aktivistů zaměřených na lidská práva, kteří už v dubnu obvinili generálního ředitele Facebooku Marka Zuckeberga, že před problémy v Barmě zavírá oči.

Zuckerberg v reakci na otevřený dopis od skupiny technologických a neziskových organizací slíbil, že udělá víc pro to, aby se nenávistné projevy na Facebooku neobjevovaly, a uvedl, že Facebook zavádí technologické nástroje pro lepší filtrování nenávistného obsahu a že najal moderátory znalé místního jazyka a desítky dalších specialistů, kteří se otázkou Myanmaru zabývají. "Máme nyní specializovaný produktový tým, který usiluje o to, aby lépe chápal specifickou místní situaci, a vytvořil správné nástroje, jež pomohou udržet lidi v bezpečí," uvedl letos v dubnu Zuckeberg.

Aktivisté: Dělejte víc 

Podle řady myanmarských aktivistů dohlížejících na dodržování lidských práv však byla reakce Facebooku příliš slabá a navíc přišla příliš pozdě. Aktivista Zarni, který se podobně jako jiní myanmarští protivládní online uživatelé podepisuje jen přezdívkou, označil novou zprávu jen za pokus sociální sítě smýt ze sebe odpovědnost. Podle něj si Facebook tímto způsobem spíš stará o své PR, než aby m,u šlo o skutečnou změnu a o to, aby se prostřednictvím jeho platformy nešířila v Myanmaru nenávist. 

Mezinárodní koalice lidskoprávních aktivistů z Myanmaru, Sýrie a šesti dalších zemí vyzvala už letos v květnu Facebook, aby se zavázal k trvalé transparentnosti, nezávislému globálnímu veřejnému auditu a k rovnoměrnému prosazování svých zásad na všech územích, kde je aktivní.