Kolem telekomunikační skupiny O2 Czech Republic (O2 CR) se toho v poslední době děje mnoho. Firmu totiž na podzim roku 2013 ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a od té doby prochází restrukturalizací. Nyní chystá její rozdělení.

Firmy na trhu musí i vzhledem k nástupu nových technologií reagovat na měnící se podmínky, které operátorům stlačují tržby i zisky. Jenže O2 CR se v jedné věci zásadně liší od svých konkurentů.

Neposkytuje jen mobilní služby, ale díky svému „dědictví z dob Českého Telecomu" zcela ovládá i tuzemskou pevnou síť (pevné linky), k níž ale v rámci regulace ze strany Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) musí umožnit přístup i konkurentům. Pevné linky už nejsou ani tak důležité z hlediska samotného volání, větší potenciál mají v souvislosti s poskytováním internetového připojení.

Největší český operátor tak stojí na dvou nohách – na jedné straně nabízí maloobchodní služby spotřebitelům a na druhé straně velkoobchodní služby ostatním hráčům trhu. „Každá ze společností se přitom řídí jiným investičním horizontem a zajišťuje své podnikání s jinou mírou rizika," uvedl generální ředitel operátora Tomáš Budník poté, co představenstvo na konci února rozhodlo o rozdělení firmy.

Je to nejzásadnější krok PFF od jejího nástupu do O2 CR, který může ve svém důsledku urychlit vymazání jména operátora ze seznamu titulů pražské burzy.

Neposlušní akcionáři

Skupina PPF se snaží od nabytí většinového podílu zcela ovládnout O2 CR. Zatím se jí to ale nepodařilo. V povinné nabídce odkupu akcií PPF minoritním akcionářům loni nabízela 295,15 koruny za jednu akcii, tedy o zhruba 10 korun méně, než byla její akviziční cena.

Není se tedy čemu divit, že nabídka tehdy neoslovila ani polovinu minoritních akcionářů (kteří toho možná nyní litují, když cena akcie O2 CR na pražské burze spadla až k současným 200 korunám). PPF proto loni v červenci nenavýšila podíl na „vytoužených" 90 procent, který by jí otevřel cestu k vytěsnění menších podílníků. Pokud by se jí to povedlo a PPF stanovila výkupní cenu akcie (podléhá schválení regulátora – ČNB), minoritní akcionáři by ji museli přijmout a své akcie prodat.

Skupina Petra Kellnera se ale kontinuálně snaží, aby akcie operátora nebyly pro investory atraktivní a chtěli se jich sami zbavit (viz následující grafika). I tak se zatím přiblížila „jen" k 85 procentům.

Poslední událostí, která by měla motivovat dosavadní drobné akcionáře k prodeji akcií, je zmíněné rozdělení firmy.

Vedle současné O2 CR totiž vznikne Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), která bude vlastnit a spravovat pevné a mobilní sítě a datová centra – tedy velkoobchod. CETIN se ale už nebude veřejně obchodovat.

Akcionáři tak sice budou držet podíl nově vzniklé firmy, ale už pro ně nebude tak snadné ho prodat.

Podíl PPF by tak brzy mohl vystoupat nad zmíněnou úroveň 90 procent. A pokud by skupina nakonec získala 100 procent O2 CR, podle analytiků by se zřejmě do roka zcela stáhla z trhu, v tomto případě z pražské burzy.

Existuje ale i možnost, že PPF o úplné ovládnutí usilovat nakonec nebude. „V tom případě se O2 bude dál obchodovat na burze, zřejmě s nižší likviditou i celkovým zájmem investorů," uvedl analytik Josef Němý z Komerční banky.

Naděje pro konkurenty

Chystané rozdělení největšího českého operátora přináší také naději jeho konkurentům, kteří chtějí využívat pevné sítě za příznivější ceny. Na to v uplynulém týdnu upozornil Vodafone. Ten zažaloval O2 CR o 385 milionů korun kvůli údajnému zneužívání postavení na trhu pevného vysokorychlostního připojení k internetu (tzv. xDSL linky) v letech 2011 až 2014.

Údajně vysoké velkoobchodní ceny od O2 CR za pronájem kapacit pevné infrastruktury Vodafonu prý neumožňovaly nabízet připojení k internetu domácnostem za zajímavější ceny (docházelo ke stlačování marží, tzv. margin squeeze), čemuž se ale O2 CR brání. Žalobu dle vyjádření mluvčího považuje „za zcela neoprávněnou a nedůvodnou".

Vodafone ale trvá na svém. „Protikonkurenční kroky O2 bohužel poškozují české národní zájmy tím, že brání zdravému vývoji českého trhu s vysokorychlostním připojením," řekl Balesh Sharma, generální ředitel společnosti Vodafone Czech Republic. Na rozhodnutí tohoto sporu si ještě dlouho počkáme, velkoobchodní cena se totiž v tomto případě vypočítává podle složitého vzorce.

Navíc, dva v podstatě stejné spory už několik let v Česku probíhají. A hraje se o větší částky. Shodně o čtyři miliardy korun totiž už O2 v roce 2011 a 2012 žalovaly České radiokomunikace a Volný patřící do skupiny Dial Telecom. Obě zatím na verdikt stále čekají.

Zakopaný pes je v zakopaném železe

Co se na trhu „broadbandu" ale opravdu děje, nám mohou přiblížit některé statistiky. O2 CR v tuzemsku ovládá až 95 procent velkoobchodu xDSL připojení k internetu.

Jenže když se podíváme na graf rozdělení podílů jednotlivých technologií na maloobchodním trhu, vidíme, že pevné připojení xDSL zajišťuje jen zhruba třetinu českého trhu, největší podíl mají bezdrátové wi-fi sítě.

A z této třetiny připadají jen 4 procentní body ostatním hráčům, kteří si pronajímají broadband přes O2 CR. Zbytek fakticky připadá na maloobchodní zákazníky O2 CR, kterých bylo ke konci loňského roku ani ne milion.

To znamená, že jiné firmy pevné linky O2 CR v podstatě nevyužívají. A obhajoba žaloby Vodafonu nám vlastně odkrývá důvod – firmám se to nevyplatí.

I proto se v Česku rozmohly lokální či alternativní „provideři" internetu, poskytující internet přes bezdrátové wi-fi či optické kabely, které si budují sami. Pro O2 to samozřejmě přináší problém v podobě nedostatečného využití své infrastruktury a s ním spojenými nižšími příjmy za pronájem linek.

To pak samozřejmě znamená i ohrožení budoucích investic či modernizace tohoto „zakopaného železa". Plánované rozdělení O2 CR by tak s sebou mohlo přinést i změnu obchodní politiky ve velkoobchodu, jejímž nositelem už bude CETIN.

Žaloba Vodafonu je jen připomenutím tohoto stavu v době, kdy bude rozdělení firmy pozorně sledovat ČTÚ, který bude znovu přezkoumávat celkové podmínky na trhu a určovat nová pravidla. Dopady rozdělení na konkurenty O2 CR jsou zatím neznámé.

„Předpokladem úspěšného rozdělení O2 CR je i to, že ČTÚ bude mít dostatečné nástroje a vůli kontrolovat dodržování stejného přístupu ze strany CETIN vůči všem velkoobchodním odběratelům včetně O2 CR," uvedla pro Dotyk BYZNYS mluvčí Vodafonu Markéta Kuklová.

Oříšek pro PPF

Pro investory se investice do O2 CR se zatím nemusí vyvíjet podle představ. PPF je investiční skupinou, která firmu koupí, zoptimalizuje procesy, obmění management a nakonec „nakopne" správným směrem, aby ji pak mohla se ziskem prodat.

Nyní se však zdá, že O2 CR je pro PPF větším oříškem, než si mohla původně myslet. „Měřeno současnou tržní cenou odhaduji, že PPF nyní prodělává zhruba 25 miliard," uvedl analytik Komerční banky Josef Němý. „Ze stávajících podmínek to spíše vypadá, že to dozajista není jedna z těch lepších investic, které PPF udělala," přidává se Milan Vaníček, hlavní analytik J&T Banky. Oba se ale zároveň shodují, že je brzy investici hodnotit a že nakonec může být úspěšná. I propad ceny akcií nakonec může hrát PPF do karet – zbývající podíly může koupit levněji.

Před investiční skupinou Petra Kellnera ale stojí nelehký úkol, a to i vzhledem k tomu, že s telekomunikacemi nemá zatím zkušenosti. Podobné rozdělení společnosti navíc v Evropě nemá obdoby a těžko se hledá i ve světě. Příkladem může být rozštěpení novozélandského Telecomu z roku 2011, který infrastrukturu oddělil do firmy Chorus. Česko se tak pravděpodobně dostane do zájmu světových telekomunikačních skupin, které budou sledovat, jak situace kolem O2 dopadne.