Vydá se Evropa stejnou cestou jako Spojené státy a začne být energeticky více soběstačná? Cestou k energetické nezávislosti by mohlo být povolení těžby zemního plynu z břidličných písků tzv. frakováním. Debata o povolení frakování v Evropě se obnovila poté, co před více než rokem Rusko obsadilo Krym a rozpoutala se válka na východě Ukrajiny. Jasnou podporu pro průzkum těžby touto cestou vyjádřily dvě země Evropské unie. Velká Británie a Polsko, obě země mají na svém území významná ložiska zemního plynu. V ostatních státech EU naopak převládají obavy z ekologických rizik. Některé evropské země proto uvalily moratorium na využívání frakování, mezi jinými i Česká republika a Francie.

Plyn tu je

Britský deník Financial Times (FT) si položil otázku, zda se Evropa vydá americkou cestou a posune se od průzkumu ložisek ke skutečně významné komerční těžbě z břidlic. „Víme, že tu je spousta plynu. Ale potřebujeme zjistit, co je zapotřebí, aby mohl proudit v komerčním provozu," řekl listu FT zástupce firmy IGas Energy Andrew Austin, který vede průzkum ložisek, jež se rozkládají v severní Anglii.

Austin je přesvědčen, že by se mohly průzkumné vrty časem transformovat do úspěšné testovací těžby právě prostřednictví technologie frakování. Podle něj je jen otázkou času, kdy se velké těžařské firmy na oblasti vhodné pro těžbu zaměří a budou žádat o licence k těžbě.

Poláci jsou pro těžbu

V Polsku proběhl obsáhlejší průzkum ložisek, ale výsledky nejsou tak uspokojivé jako ve Spojeném království. Například firma 3Legs Resources se v říjnu 2014 vzdala partnerství s americkou firmou ConocoPhillips poté, co průzkum ložiska u Baltského moře nebyl dostatečně uspokojivý na to, aby se vyplatilo uvažovat o komerční těžbě. Oisin Fanning, předseda firmy San Leon Energy, trvá na tom, že je třeba v průzkumných vrtech v Polsku pokračovat.

Letos v únoru ale i americký Chevron oznámil, že se z průzkumu v Polsku stahuje a napodobil konkurenty Total, Exxon Mobile. Případná těžba má v Polsku podporu hlavně z geopolitického hlediska, kdy Polsko nechce být energeticky závislé na dovozu plynu z Ruska. „Osmdesát procent Poláků je těžbě nakloněno, ve Spojeném království to nebude tak jednoduché," řekl deníku FT Fanning.

Brusel. Ráj lobbistů

Analytička konzultační společnosti Accenture Melissa Stark navíc tvrdí, že politici zemí EU zatím nejsou nakloněni komerční těžbě z břidličných písků. Nicméně server Business Insider (BI) upozornil, že vznik evropské Energetické unie, na které se dohodli šéfové států EU letos v březnu, může vést k tomu, že by frakování mohlo získat v Evropě větší podporu. Evropští politici se zatím zaměřují především na podporu obnovitelných zdrojů.

„My v Evropě jsme zatím příliš zaměření na obnovitelné zdroje a změny klimatu. Ale měli bychom být více otevření i k možnosti těžby pomocí frakování jako v USA," citoval BI jednoho z lobbistů v Bruselu. A jelikož je Brusel druhým místem na světě s největším počtem lobbistů po Washingtonu, D. C., postoj Evropské komise k frakování a evropské legislativě, kterou podle serveru BI lobbisté ze 75 procent ovlivňují, by se mohl změnit.

Ruské dezinformační hry

Proti jsou zejména ekologické organizace a různé „zelené" strany. Severoatlantická aliance už v červnu 2014 varovala před tím, že mnoho aktivistů v Evropě, kteří jsou proti těžbě z břidlic, je podporováno Ruskem. „Rusko a jeho dezinformační kampaně aktivně angažují takzvané nevládní organizace v protestech proti břidličným pískům. Očividně s tím, aby udržovali evropskou závislost na dovozu ruského zemního plynu," nechal se loni slyšet šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Organizace Greenpeace, která vede kampaň proti frakování ve Velké Británii, podobné názory odmítla s tím, že Rasmussen je posedlý konspiračními teoriemi.

Nicméně, jak připomíná americká stanice CNN, Evropa je z necelé třetiny závislá na dovozu plynu z Ruska, který pak z poloviny do Evropy proudí přes Ukrajinu. Ročně Evropané platí Rusku za zemní plyn okolo 50 miliard dolarů, vypočítala CNN. Předběžné odhady zásob plynu využitelné z břidlic v Evropě se pohybují okolo 15 bilionů krychlových metrů (470 bilionů krychlových stop), uvedla CNN. Komerčně se zatím takto plyn těží v Číně a USA. Největším producentem plynu z břidlic jsou Spojené státy.