Proč jsou Češi k EU ze všech členů nejvíc skeptičtí? Je to i práce politiků

21. září 2018 četba na 17 minut
Pravda není atraktivní a pozitivní informace přestávají lidi zajímat, říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti.

Pravda není atraktivní a pozitivní informace přestávají lidi zajímat, říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti.

Foto: Deník/Martin Divíšek

Máte pocit, že nám Evropská unie diktuje, že je byrokratická, že je radno jí nevěřit a že ji nemáte právě moc v lásce? Pokud ano, nebyli byste nijak výjimeční, v Česku sdílí tyto pocity největší procento populace ze všech členských zemí. Čím to je? Podle bývalého českého státního tajemníka pro evropské záležitosti mimo jiné tím, že žádný český politik si po vstupu Česka do unie nevzal toto téma za své.

FOTOGALERIE

Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza Tomáš Prouza

"Zásadní chyba v české evropské politice podle mě nastala hned první den po referendu v roce 2004. Protože Česko nemělo a nemá žádné téma, se kterým by bylo možné je jako zemi identifikovat. Na začátku 90. let měla česká politika za cíl svobodné volby, ten jsme si splnili, pak to byl cíl vystižený sloganem ´zpátky do Evropy´, to jsme si také splnili, a pak už další narativ nepřišel," prohlašuje bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR, ekonom Tomáš Prouza.

Nikdo podle něj neřešil, co má Česko vlastně chtít. "Definovat pár českých priorit, které by Česko razilo v rámci evropské politiky, bylo peklo, protože půlka českých ministerstev se v žádné nenacházela. Co umíme dokonale, je připomínkovat, říkat, co je podle nás špatně. V historii Česka ale nebyl žádný politik, co by vzal evropský prapor a uměl říct, co chceme," dodal.

Prouza se spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku Radkem Špicarem zúčastnil debaty v pražském Skautském institutu na téma image EU v českých médiích. Oba diskutéři se přitom pokusili najít odpovědi na otázku, proč to s touto image není valné a co všechno tento stav ovlivňuje.

Unii věříme míň i ve srovnání s Maďary a Poláky

Podle Prouzy berou Češi EU jako něco, co není jejich, ale je to cosi vnějšího a nejasného. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti ocitoval v této souvislosti dlouhodobou sérii průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, prováděných ve všech členských zemích a zjišťujících postoje občanů EU k různým otázkám.

Podle Eurobarometru věří Evropské unii v Česku 35 procent občanů, zatímco 56 procent jí nevěří. "To je nejhorší výsledek ze všech členských států," podotýká Prouza. Ještě horší je podle něj to, že třetina mladých Čechů ve věku od 18 do 24 let se o EU nijak nezajímá, neví, zda členství v unii je pro Česko dobré, nebo špatné, a je jí to jedno. "To může být problém. Stačí si vzpomenout na brexit. Výchozí situace byla totiž podobná, mladí lidé v Británii se o Evropskou unii prakticky nezajímali, a o vystoupení z EU tak za ně rozhodli staří, čímž jim zásadně ovlivnili životy," dodal Prouza.

Češi si také dlouhodobě víc než jiné členské národy myslí, že EU je byrokratická. Tento názor zastává 42 procent Čechů, což je dvakrát víc než evropský průměr. "To se říká už od dob Václava Klause," glosoval to Prouza.

Dvakrát víc Čechů než jiných Evropanů si také myslí, že EU špatně hlídá hranice (myslí si to 39 procent Čechů) a že EU plýtvá penězi (38 procent). V otázce peněz ale projevují čeští reprezentanti v Bruselu rozporný přístup. "Když se projednával evropský rozpočet, chtěli jsme víc peněz na kohezi, ale současně jsme byli v britském klubu pro snížení rozpočtu. Nemůžeme se pak divit, když se na nás ostatní země dívají divně, co že vlastně chceme," poznamenal Prouza (takzvaná kohezní politika EU směřuje k dosažení hospodářské a sociální soudržnosti, pozn. red.).

Podle Prouzy jsou Češi ve svém negativním postoji výjimeční i v porovnání s Poláky a Maďary, kteří přitom aktuálně čelí v Bruselu kritice. "Osmdesát procent Poláků a Maďarů hledí na EU jako na pozitivní věc. Orbánova rétorika je, že chce EU reformovat, že chce lepší EU. Nemluví o tom, že by Maďarsko mělo z EU vystoupit. Ani v Polsku neběží debata o vystoupení z EU, problémy s unií prezentuje polská vláda svým občanům spíš jako vnitrostranický spor," řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti.

Důvodem českého skeptického a nedůvěřivého postoje k EU je podle Prouzy mimo jiné minimální zájem médií a politiků o skutečné dění v orgánech EU. "Za Českou republiku jsou v Bruselu akreditováni tři novináři, jeden z ČTK, jeden z České televize a jeden z Českého rozhlasu. Poláci jich tam mají 19. S tím samozřejmě souvisí i to, že když si nějaké médium platí v daném místě zpravodaje, dává mu pak větší prostor, aby se mu ta investice vyplatila," podotýká Prouza.

Systematicky podle něj píše v Česku o Evropské unii jen pár novinářů, kromě výše zmíněných ještě Ondřej Houska v Hospodářských novinách, v Mladé frontě Dnes po odchodu Luboše Palaty už nikdo a v ostatních celostátních denících také nikdo. Podobná situace panuje také v soukromých rádiích a televizích, ne tak ale ve světě takzvaných alternativních médií, zejména na různých dezinformačních webech. "Tato média se sakra snaží, zkratku EU tam vidíte v titulcích každou chvíli a samozřejmě vždy v negativním kontextu. Objem výhradně negativního informování o Evropské unii je obrovský a není bohužel vyvážen pozitivními informacemi, které by se mohly objevovat v klasických médiích," uvedl Prouza. 

Politici na tom mají zásadní podíl

Podle Prouzy panuje podobná situace jako v médiích také na politické scéně. "Řada politiků naladěných tvrdě na antievropskou notu, jako Klaus mladší nebo Okamura, je mimořádně aktivní a velmi se snaží o pozornost. Naopak je velmi málo politiků, kteří by se snažili být proevropští. A většina se jich bojí o tomto tématu mluvit, protože mu nerozumí," říká Prouza.

Zatímco v západních zemích je podle něj politika standardní povolání, v níž lidé působí třicet čtyřicet let a postupně se vypracovávají - takže mladí politici jsou posíláni do jiných zemí na stáže, díky čemuž se v různých zemích vzájemně poznají, získají na sebe kontakty, poznají evropskou agendu a snáz se jim pak jedná - v Česku má řada politiků k dispozici jedno až dvě volební období a s evropskou problematikou se nedokáže seznámit, navíc je bez kontaktů na mezinárodní scéně. 

Postoj politiků je přitom podle Prouzy pro lidi klíčový. "Výrazně proevropských je asi dvacet procent Čechů, výrazně proti je patnáct procent. Šedesát procent o tom nepřemýšlí a jejich názor určuje to, co slyší v médiích od politiků," říká Prouza.

"Hlavní roli v obecném vnímání Evropské unie hrají politici, což je věc, která mě hrozně překvapila, ale je to tak," potvrdil i Radek Špicar.

Podle svých slov došel k tomuto závěru na základě cest, které ve funkci viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku dělá po Česku na pozvání institucí i jednotlivců, rekrutuujících se převážně z těch nevyhraněných 60 procent občanů. "Myslel jsem, že tento národ je k politikům skeptický a trénovaný v umění číst mezi řádky. Ale zjistil jsem, že to tak není a že lidi na setkáních papouškují často to, co předtím slyšeli od politiků," dodal.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST