Dysformie je duševní nemoc vycházející ze syndromu vlastní nedostatečnosti, která se může projevovat různým způsobem - například muskulární dysformie často vede k chorobné závislosti na cvičení a ke snaze být stále mohutnější. Výzkumníci z amerického akademického zdravotnického pracoviště Boston medical centrum nyní publikovali v odborném časopise JAMA Facial Plastic Surgery článek, v němž definovali nový trend takzvané "snapchatové chirurgie". Podle nich mají filtry aplikací jako Snapchat nebo Instagram katastrofální dopad na lidské sebevědomí. Informuje o tom britský The Guardian.

"Žijeme v době upravovaných selfie fotografií a stále se vyvíjejících standardů krásy. Pod vlivem nástupu a popularity obrazových sociálních médií se masově rozšířily filtry a aplikace jako Photoshop, s nimiž dnes může pracovat každý. Malá úprava pomocí aplikace Facetune vám vyhladí pleť, vaše zuby budou s její pomocí vypadat bělejší a oči a rty větší. Rychle nasdílíte upravený snímek na Instagram, a rozjedou se lajky a komentáře. Tyto filtry a úpravy se staly normou, jež mění vnímání lidské krásy po celém světě," varují výzkumníci v úvodu své studie.

Aplikace jako Line Camera nebo zmíněná Facetune zkrátka poskytly uživatelům internetu snadno ovladatelný nástroj, díky němuž mohou fotografii své vlastní tváře před jejím sdílením na Facebooku výrazným způsobem vylepšit. Také Snapchat obsahuje řadu filtrů, jež pomocí umělé inteligence váš obličej okamžitě upraví, vedle čistší pleti a delších řas mu dodají třeba ostřejší rysy a udělají ho po grafické stránce téměř dokonalý.

Podle studie však mohou tyto filtry vyvolat u lidí dysformickou poruchu, vedoucí k tomu, že jejich uživatelé začnou být posedlí vlastními domnělými nedostatky, budou trávit dlouhé hodiny procedurami majícími za účel co nejvíc se zkrášlit a začnou se kvůli pocitu vlastní nedokonalosti sami vyřazovat ze společenských aktivit.

"Tento trend by měl znepokojovat zvlášť lékaře, protože filtry ve Snapchatu nejenže idealizují určité standardy krásy, ale představují i zcela odlidštěný a nedosažitelný vzhled. Pacientům stírají rozdíly mezi realitou a fantazií," uvádí studie.

Víc než polovina plastických chirurgů ve Spojených státech hlásí pacienty, kteří se ptají po procedurách, díky nimž by mohli na svých vlastních selfíčkách vypadat lépe, uvádí studie.

Nejde o zcela nový trend. Například vyretušované, airbrushem vylepšené a nerealistické fotky žen v módních časopisech a reklamních kampaních jsou už léta viněny z toho, že mají za následek zvýšený výskyt poruch příjmu potravy a nejrůznějších dysformií zejména u dospívajících dívek a mladých žen. Značku Dove to před víc než deseti lety dovedlo k ikonické kampani Evolution, v níž ukázala, jak takové fotky vznikají.

Zdroj: Youtube

Kampaň Evolution na problém upozornila, nějakou dobu se o něm díky ní mluvilo, ale ze světa tím nezmizel. Naopak se situace spíš horší, naznačuje studie. Teď už nejde jen o retuše fotografií v módních magazínech, ale lidé zcela běžně upravují své vlastní fotky, aby na nich vypadaly lépe, a pak je sdílejí na sociálních sítí jako realistické.

The Guardian v této souvislosti cituje jednu studii z roku 2015, podle níž se sice dvě třetiny dotázaných žen (66 %) domnívá, že je špatné, pokud pomocí airbrushe a různých retuší vylepšují své fotografie časopisy, ale současně 57 procent žen připouští, že své vlastní snímky pravidelně upravuje úplně stejným způsobem - alespoň, pokud je chce sdílet na sociálních sítích. S přibýváním předem vytvořených filtrů v aplikacích jako Instagram a Snapchat se pak tento trend ještě rapidně zvýšil.

Nová studie také uvádí, o jaké typy obličejových plastických operací je největší zájem. Zatímco dřív šlo nejčastěji o úpravy nosu, dnes prý lidé vyhledávají především ty zákroky, jež by měly podobný dopad jako filtry v internetových aplikacích: chtějí vylepšit symetrii obličeje (včetně nosu, jenž mezi žádanými zásahy nadále figuruje), dodat více vlasů pomocí jejich transplantace a zlepšit oční víčka.

"Jde o poslední z mnoha nových studií, které naznačují, že zvlášť pro mladé lidi je stále obtížnější rozlišovat mezi skutečným životem a mezi jejich existencí v prostředí sociálních médií. Tento jev má negativní dopad na jejich vnímání pocitu pohody. Studie, realizovaná v loňském roce odborným časopisem American Journal of Preventive Medicine, ukázala, že mladí lidé, kteří jsou častými uživateli sociálních médií, se cítili dvakrát častěji osamělí oproti lidem, kteří chodí na sociální sítě jen zřídka. Další studie zveřejněná v loňském roce, v níž bylo dotazováno 1500 lidí ve věku od 15 do 24 let, zjistila, že sociální sítě, zejména Instagram, prohlubuje u těchto lidí pocity úzkosti a nedostatečnosti.

Snapchat v tomto týdnu oznámil, že počet každodenních uživatelů této aplikace poprvé klesl o přibližně dvě procenta na 188 milionů.