V Praze vzniká muzeum českého filmu, chystá ho trojice studentů filmové vědy

17. říjen 2018 četba na 8 minut
Hlavní iniciátorky projektu Národního filmového muzea Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová v propagačním spotu, připomínajícím slavné české filmy (zde Sedmikrásky od Věry Chytilové)

Hlavní iniciátorky projektu Národního filmového muzea Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová v propagačním spotu, připomínajícím slavné české filmy (zde Sedmikrásky od Věry Chytilové)

Foto: Repro Youtube

/ VIDEO / "Český film nemá své muzeum. K jeho stým narozeninám jsme se to rozhodli změnit a konečně ho postavit. Otevřeme Národní filmové muzem, kde se filmařem stane každý," prohlašují dvě mladé sympatické dámy Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová, spolužačky z katedry filmových studií Filozofické fakulty UK. Stálé interaktivní muzeum českého filmu by mělo vzniknout ještě během tohoto roku v Praze.

FOTOGALERIE

Zleva Terezie Křížkovská a Adéla Mrázová při úpravách Mozartea v pražské Jungmannově ulici, které se má proměnit v Národní filmové muzeum Divadelně-filmový experiment Laterna Magika se svým názvem inspiruje u vůbec nejstaršího projekčního systému - ten se začal používat už v 17. století a sestává se skříňky se světelným zdrojem a optické soustavy, mezi níž se vkládaly destičky s obrázky Muzeum by mělo být interaktivní po vzoru dílen  Cinekid Festival, Madeira Interactive Technologies Institute a Aeroškola

"Původně jsme všichni spolužáci z katedry filmových studií a před pěti lety jsme se dali dohromady při práci na výzkumu východoevropské sci-fi. Pak ale jednou Adéla nadhodila, že tu vlastně není žádné muzeum filmu, a vznesla otázku, jestli tu kdy bylo. Zjistili jsme, že asi ne, a začali jsme konat. Úplně nás to pohltilo, takže původní záměr, pro který jsme se dali dohromady, jsme opustili a věnovali se muzeu," popisuje Terezie Křížkovská vznik celého projektu, na němž s oběma mladými dámami spolupracuje ještě třetí student Jakub Jiřiště.

Na úplném začátku se trojice věnovala zejména výzkumu, jak jsou na tom s podobnými muzei v zahraničí. Procestovala proto nemalý kus světa a seznámila se s řadou světových filmových muzeí, například Německým filmovým muzeem ve Frankfurtu nad Mohanem nebo estonským Eesti Ajaloomuuseum v Tallinu, i s netradičními filmovými dílnami jako třeba Cinekid Festival, Madeira Interactive Technologies Institute nebo Aeroškola.

"Filmová muzea jsme viděli snad všechna. Například filmové muzeum ve Frankfurtu je velice dobře provedené, rozkládá se ve třech patrech a vnáší do muzejního světa zážitek s médiem, aby měl návštěvník opravdu možnost pochopit, jak to funguje. Pořádají interaktivní výstavy, při nichž se s filmem pracuje, a odnesete si z nich mnohem víc než z klasického vystavování exponátů, byť ty mají také," zmiňuje Křížkovská jeden z inspiračních zdrojů.

"Hodně nás oslovil také památník obětem holokaustu Jad Vašem v Izraeli, jenž je zase mimořádný tím, jak pracuje s atmosférou," dodává.

První byla výstava

Po studijním období ale přišel čas na vlastní práci, a protože trojice neměla do začátku prostory, v nichž by stálé muzeum vytvořila, začala nejdřív pořádat filmové výstavy Na film!, které po částech mapovaly vybraná témata reprezentující budoucí expozice muzea a představovaly veřejnosti jeho možnou podobu. První se uskutečnila v roce 2015 v Museu Montanelli v Nerudově ulici v Praze.

"Rozeslali jsme až padesát mailů do nejrůznějších muzeí, jestli nemají o takovou výstavu zájem, a téměř nikdo nám neodpověděl. Pak se ale najednou ozvala majitelka a kurátorka Musea Montanelli Drahoslava Pešta Kohl a nabídla nám přes léto 2015 prostory. Od června jsme se tak dočasně nastěhovali do Musea Montanelli a ona udělala další vstřícný krok, takže jsme mohli výstavu prodloužit až do října. Celkem jsme tak vystavovali pět měsíců. Zjistili jsme díky tomu, že naše myšlenka dává smysl, ale pořád šlo jen o dočasný projekt, protože muzeu poté nabíhaly další výstavy a projekty," líčí Křížkovská postupnou genezi projektu.

Studenti tak začali hledat další prostor a napsali výzvu na Facebook. Té si všimla rodina Kolowratů a nabídla mladým organizátorům prostory pražského funkcionalistického paláce Chicago, nacházejícího se nedaleko Národní třídy.

"Filmové umění má s rodinou Kolowratů hluboké vazby. Hrabě Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský byl zakladatelem rakouského filmového průmyslu. Hrabě se nejprve věnoval kameře a režii, později pouze filmové produkci. Na zámku ve Velkých Dvorcích dokonce založit filmové ateliéry. Jeho tým stál i za vytvořením prvního rakouského dokumentu Těžba rudy ve štýrském Erzbergu," přiblížila motivaci slavné rodiny Dominika Kolowrat-Krakowská.

Výstava, v níž si návštěvníci mohou veškeré exponáty osobně vyzkoušet a poznat tak detailně zákulisí filmové tvorby, byla zahájena 30. listopadu 2016, nejdřív také na pět měsíců, později ale byla pro zájem diváků ještě dvakrát prodloužena, takže nakonec trvala rok a čtvrt.

"Byl o ni takový zájem, že nám začalo být 200 metrů čtverečních málo a hledali jsme dál. A dostali jsme se tak až k Mozarteu, což je krásná budova navržená architektem Janem Kotěrou a přiléhající k Františkánské zahradě," vysvětluje Křížkovská.

Exponáty k osahání

Ačkoli Česko nemá stálé filmové muzeum, jedna velká reprezentativní přehlídka československé kinematografie se tu už konala, a sice v polovině 80. let v domě U Hybernů. Tehdejší expozici vévodila obří loutka Golema z filmu Císařův pekař a pekařův císař a slavné "auto na krev" z hororu Juraje Herze Upír z Feratu. Bude nové muzeum vypadat podobně, tedy naplněné slavnými filmovými exponáty? Podle Křížkovské ne.

"Jdeme jinou cestou. Všechny exponáty vytváříme sami, aby si na ně lidé mohli opravdu sáhnout a vyzkoušet si jejich možnosti. Budeme tam mít třeba klasickou promítačku na kličku, aby si návštěvníci mohli sami pustit film z pětatřicetimilimetrového pásu a současně mohli ovládat jeho rychlost. Promítačku jsme navíc upravili tak, aby bylo vidět dovnitř a lidé si mohli prohlédnout systém jejího fungování: Že je tam rotační závěrka, která zabraňuje vstupu světla při pohybu filmu a v okamžiku, kdy je film nehybný, se otevře a obraz se promítne na plátno. Také tam budeme mít ruchárnu a ukážeme lidem, že ani v němé éře nebyly filmy v kinech němé, protože byly přímo v kinosálech doprovázeny nejrůznějšími zvuky. Současně necháme lidi pocítit, jak se může změnit atmosféra filmu, když se změní jeho hudba," popisuje Křížkovská. 

K dalším lákadlům patří rekonstrukce historického zootropu či laterny magiky, které vyžadují interakci, animační stůl, z nových technologií pak stále ještě neokoukaná virtuální realita. "Jde nám o to, aby návštěvníci pochopili principy filmové tvorby, a chceme jim je ukázat tak, aby se nedívali jen na nehybné exponáty, ale všechno si mohli sami vyzkoušet," říká mladá iniciátorka muzea.

Přispět mohou lidé

Komu bude nové muzeum určeno? Cílová skupina návštěvníků je hodně široká. "Když jsme dělali výstavy, chodili na nás rodiny s dětmi, senioři s vnoučaty, vysokoškolští studenti, ale přibývali i zahraniční návštěvníci, protože se o nás objevily příznivé recenze na Trip Advisoru. Pak jich tam bylo najednou 200, všechny byly pozitivní a my se dostali mezi top 10 atrakcí Prahy. To byl okamžik, kdy jsme si uvědomili, že jsou nám stávající prostory malé, protože jsme zažívali docela velký turistický boom," usmívá se Křížkovská.

"Dopolední hodiny všedních dnů pak byly věnovány zejména školám, jak základním školám prvního i druhého stupně, tak středním školám. Během výstav jsme udělali asi 500 školních prohlídek," dodává.

Jak Křížkovská, tak Mrázová a Jiřiště ještě stále studují. Při budování muzea se tak neobejdou bez pomoci dalších institucí a přispěvatelů. Projekt dosud podpořilo ministerstvo kultury, Státní fond kinematografie i nadační fond zlínského filmového festivalu Film Talent Zlín. Úspěšně proběhla také dvě kola crowfundingové kampaně na portálu HitHit, kde s výběrem finančních prostředků výrazně pomohla Nadace Vodafone - ta totiž pokaždé vybranou částku zdvojnásobila.

Své sympatie dále vyjádřila muzeu řada českých filmových i dokumentárních režisérů, například Helena Třeštíková, Jiří Menzel, Jan Svěrák, Olga Sommerová nebo Jan Hřebejk.

"Máme i zahraniční partnery, pomohl nám například Mezinárodní visegrádský fond a program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu Erasmus+. Řada firem nám přispívá barterovým plněním, například Samsung nám poskytl sady na virtuální realitu a podobně," zmiňuje Křížkovská.

Rekonstrukce prostor si však ještě stále nějaké finance žádá, proto obě studentky spustily už třetí kampaň na HitHitu a natočily k ní vlastní spot, v němž osobitým způsobem vysvětlují, proč má takové muzeum smysl. Jejich záměrem přitom je otevřít muzeum v nových prostorách ještě do konce roku, ideálně do první poloviny prosince.