Britská předsedkyně vlády Theresa Mayová vyšla tak do velké míry vstříc tlaku evropských politiků, kteří chtěli, aby Británie co nejdříve vyložila na stůl karty a začala jednat. A Mayová chce tedy nakonec jednat až překvapivě rychle.
Článek 50 (startující oficiální 2leté jednání o brexitu) chce aktivovat nejpozději do března 2017 a vystoupit z Unie pak logicky plánuje v roce 2019.
Prioritou Mayové podle posledních slov bude převzít plnou kontrolu nad migrační politikou.
Navíc se zdá, že startovací pozicí ve vyjednáváních bude tzv. „tvrdý brexit" – prioritou Mayové podle posledních slov bude převzít plnou kontrolu nad migrační politikou a tím pádem pravděpodobně do velké míry obětovat dnešní volný přístup na jednotný evropský trh.
Podniky mají obavy
I když ve hře je velice mnoho neznámých a pozice se mohou během jednání měnit, scénáře rychlého „tvrdého brexitu" se řada britských podniků obává.
Podnikatelské nálady v Británii se po prvotním šoku z výsledku referenda rychle oklepaly.
Podnikatelské nálady v Británii se sice po prvotním šoku z výsledku referenda rychle oklepaly (tento týden dostaneme první zářijové odhady), nicméně rychlý start tvrdých jednání o brexitu (uprostřed francouzské předvolební kampaně) je může zase pokazit.
To bezesporu nejsou nijak příznivé zprávy pro libru.