Děláte z měst muzea a likvidujete bytové fondy, vyčítají radnice firmě Airbnb

7. září 2018 četba na 11 minut
Paříž chce zakázat pronájmy přes Airbnb ve svém centru

Paříž chce zakázat pronájmy přes Airbnb ve svém centru

Foto: Shutterstock

Pražský magistrát podepsal na konci srpna s Generálním finančním ředitelstvím memorandum o spolupráci při podávání informaci a identifikaci osob, které poskytují ubytování přes platformy jako Airbnb. Ta čelí tlaku i ve světě. Paříž chce zakázat pronájmy prostřednictvím Airbnb v centru města, kanadská města si stěžují, že tato služba spotřebovává dostupný bytový fond a New York se s Airbnb soudí.

Jen velmi malé procento montrealského bytového fondu je podle ní krátkodobě pronajímáno tak často, aby to vylučovalo dlouhodobé pronájmy. Proto prý neplatí ani Wachsmuthovy závěry o tom, že byty pronajímané přes Airbnb mizí z bytového fondu. 

"Osmdesát procent hostitelů na našem webu sdílí svá obydlí, a to na tři až čtyři přespání měsíčně. A dělají to proto, aby získali trochu peněz navíc," tvrdí Airbnb.

V Česku by pronajal byt jen každý desátý

V Česku se zatím staví většina obyvatel k poskytování tohoto typu ubytování stále odmítavě. Podle výzkumu NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu by svůj byt ke krátkodobému pronájmu rozhodně nenabídlo 54 procent Čechů, dalších 36 procent spíš také ne.

"V zahraničí je už poměrně běžné, že lidé, kteří se chystají na kratší či delší dobu odcestovat, nabídnou svůj domov turistům, pro Čechy je to ale jen těžko představitelné. Jak ukázaly výsledky, svůj byt by bez problémů cizincům pronajala pouhá dvě procenta dotázaných, dalších devět procent by o této možnosti uvažovalo," tvrdí Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

Některým lidem je například nepříjemná představa, že by cizí osoba narušovala jejich soukromí a používala jejich věci, jiní se bojí ničení majetku či krádeží. "V rámci pronájmu není potřeba nabízet rovnou celý byt, mnoho lidí pronajímá pouze jednotlivé pokoje, pro něž jinak nemají využití. Nájemník má pak přístup jen do určeného pokoje a do společných prostor," uzavírá Molnárová.

Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí má ale tento typ přivýdělku i v Česku perspektivu. Nahrává mu současná situace na trhu, kdy jsou ceny nemovitostí vyšponované na maximum a řada lidí se zároveň potýká s vysokými náklady na bydlení. 

"Ačkoli má největší podíl na trhu s krátkodobým ubytováním hlavní město, jeho obliba a výnosnost pomalu roste i v dalších krajských městech, například v Brně či Ostravě. Ve většině případů se ale krátkodobé pronájmy využívají jen omezeně. Například v Praze se ke krátkodobým pronájmům využívá přes 18 tisíc bytů, avšak pouze třetina z nich slouží tomuto účelu dlouhodobě," tvrdí asociace.

Krátkodobé nájmy mají proti dlouhodobým v Česku zhruba dvojnásobnou výnosnost – kolem 10 procent. Na druhé straně se podle asociace tento byznys řadě pronajímatelů nevyplácí. Mimo sezónu totiž bývá problém byty obsadit a zdánlivě lákavé výnosy doprovází řada překážek a složitá administrativa. Odrazují i hrozící sankce, které vyplývají ze zanedbání jednak daňových povinností (podle instrukce Generálního finančního ředitelství se na pronajímatele vztahuje daň z přidané hodnoty v ubytovacích službách a daň z příjmu fyzických nebo podnikatelských osob) a jednak podnikání bez živnostenského oprávnění nebo pouze neohlášení bytu jako provozovny.

Sankce se pohybují až do 50 tisíc korun. V případě daní je pak k úrokům z prodlení potřeba doplatit dvacetiprocentní pokutu z vyměřené neuhrazené částky. Za obcházení lázeňských poplatků či poplatků městu hrozí penále ve výši do pěti tisíc korun.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST