Jindřich IV. Francouzský: svatba s Markétou se zvrhla v nevídaný masakr

16. srpen 2018 četba na 4 minuty
Jindřich IV. Francouzský

Jindřich IV. Francouzský

Foto: Wikimedia/volné dílo

Při bujaré oslavě občas padne nějaká ta facka, ale sňatek Jindřicha a Markéty z Valois se roku 1572 zvrhl v nevídaný masakr, při němž přišlo o život více než 20 tisíc lidí.

Měl poklidně vládnout svému malému království a na velkou evropskou politiku se měl dívat jen z uctivé vzdálenosti. Nakonec se stal hlavním hybatelem dějin a založil jednu z nejmocnějších vladařských dynastií starého kontinentu.

Jindřich se narodil 13. prosince 1553 na zámku Pau na samém jihu Francie jako syn Antonína z Vendôme, který díky sňatku s Janou d'Albret stanul v čele nepříliš významného Navarrského království na severu Španělska.

Na francouzský trůn nepomýšlel

V roce 1572 Jindřich usedl po otci na trůn a zdánlivě dosáhl vrcholu své politické kariéry. Sice byl přímým potomkem francouzského krále Ludvíka IX., který vládl ve 13. století, ale na francouzský trůn vůbec nepomýšlel. Pevně ho totiž svírali v rukou členové rodu Valois, zatímco Jindřich patřil mezi Bourbony.

Do tehdejšího života však významně promluvilo náboženství. Francií už od roku 1562 zmítaly boje mezi katolíky a protestanty, kteří se nazývali hugenoti. Královský rod v čele s Karlem IX. vyznával katolictví, naopak Bourboni patřili mezi zastánce hugenotů. K Jindřichovi takzvané hugenotské války zprvu doléhaly jen jako vzdálená ozvěna. To se změnilo v roce 1572, kdy si ho král Karel IX. vyhlédl jako ženicha pro svou mladší sestru Markétu z Valois.

Sňatek katoličky a protestanta měl být symbolem nového příměří mezi oběma tábory. Markéta sice Jindřicha nesnášela, neboť milovala jiného muže, ale nakonec se nátlaku podvolila. Ze sňatku nebyl nadšený ani Jindřich, ve jménu míru se však rozhodl přinést oběť. Netušil, že bude zcela zbytečná a sňatek se místo symbolu příměří stane mementem jednoho z největších masakrů v dějinách.

Rafinovaná past

Svatba se konala v srpnu 1572, ale snoubenci na sebe ani jednou nepohlédli. Nejspíš přemýšleli, jak spolu vydrží, ale brzy měli zcela jiné starosti. Karel IX. usmíření s hugenoty nebral vůbec vážně a s matkou Kateřinou Medicejskou zosnoval plán na vyvraždění významných hugenotů, kteří se kvůli slávě sjeli do Paříže. Krveprolití vypuklo jen krátce poté, co si nevěsta svlékla svatební šaty.

Při takzvané Bartolomějské noci zahynuly v Paříži tři tisíce lidí. V dalších dnech bylo po celé Francii pobito dalších 20 tisíc hugenotů. Jindřich na poslední chvíli prchl do Navarry, Markéta zůstala v Paříži, kde ji bratr držel pod zámkem. Posléze směla za chotěm odjet, ale nikdy s ním neměla děti a každý z manželů se netajil četnými aférkami. Tím by Jindřichova cesta dějinami mohla skončit, jenže osud mu přichystal ještě jedno dějství.

V roce 1574 zemřel Karel IX. a v roce 1589 podlehl atentátu jeho bratr a nástupce Jindřich III. Rod Valois vymřel po meči a práva na francouzský trůn nečekaně přešla na Markétu, respektive jejího manžela. Ten se výzvy nezalekl a jako Jindřich IV. se ujal vlády v rozvrácené zemi. Porazil vojsko katolické šlechty, načež se moudře podřídil všeobecnému očekávání a přestoupil na katolickou víru. Protestanství však nadále nosil ve svém srdci a v roce 1598 vydal Nantský edikt, který hugentům zaručoval svobodu vyznání a definitivně ukončil několik desetiletí dlouhý náboženský konflikt.

Jindřich vládl velmi úspěšně a stal se prvním králem z bourbonské dynastie, snad nejslavnější ve francouzských dějinách. V roce 1599 se rozvedl s Markétou a vzal si Marii Medicejskou, která mu konečně porodila syna a pozdějšího nástupce Ludvíka XIII. Jeho potomkem pak byl známý „Král Slunce“ Ludvík XIV. Přesto Jindřichův život neskončil zrovna šťastně. V roce 1610 vnikl do jeho kočáru katolický fanatik a dvěma ranami nožem jej usmrtil.