Vidím UFO, ohlásil pilot a zmizel. Od australské letecké záhady uběhlo už 40 let

21. říjen 2018 četba na 16 minut
Poslední okamžiky Fredericka Valenticha v malířské fantazii

Poslední okamžiky Fredericka Valenticha v malířské fantazii

Foto: Profimedia

Byla sobota večer 21. října 1978. Dvacetiletý australský pilot Frederick Valentich prolétával v lehkém vrtulovém letadle Cessna 182L nad Bassovým průlivem v Tasmanově moři. Náhle se ozval řídící věži v Melbourne a ohlásil, že asi 300 metrů nad sebou vidí něco, co popsal jako světélkující neidentifikovatelný létající objekt. Pak zmizel a už ho nikdy nikdo nespatřil.

FOTOGALERIE

Poslední okamžiky Fredericka Valenticha v malířské fantazii Jiné znázornění situace, v níž se podle představ ufologů mohl ocitnout mladý letec Dvacetiletý pilot Frederick Valentich

Začínající pilot Frederick Valentich měl na 21. října 1978 naplánován 235 kilometrů dlouhý výcvikový let. Když se nacházel přibližně nad Bassovým průlivem mezi jižní Austrálií a ostrovem Tasmánie, ohlásil, že ho ve výšce 300 metrů nad ním doprovází záhadný světélkující objekt. Po nejasném popisu tohoto tělesa se zmínil o tom, že motor Cessny se začíná zadrhávat. Na dotaz věže, jaký typ letadla vidí, ještě Valentich stihl odpovědět: "Není to letadlo." Pak se ozval podivný přerušovaný kovový zvuk a vysílání ustalo. Navždy. 

Skutečná příčina pilotova zmizení zůstávala dlouho neznámá. Mezi možnými teoriemi nechyběly četné spekulace o útoku mimozemšťanů, popřípadě o tom, že mladík sám inscenoval své zmizení. Každá verze však měla nějakou slabinu.

V roce 2013 se na tento incident zaměřili astronom a pilot amerického vojenského letectva James McGaha a známý americký odhalovatel údajných paranormálních jevů Joe Nickell a pokusili se jednu z největších záhad australského letectví rozluštit. Použili přitom i dochované přepisy záznamu hovoru mladého pilota s řídícím letového provozu, podle nichž pak zrekonstruovali celý let. Jejich verze je zřejmě nejpravděpodobnějším vysvětlením mladíkova osudu.

"Není to letadlo" 

Frederick "Fred" Valentich odstartoval z letiště Victoria Moorabbin v Austrálii 21. října 1978 v 18:19. Krátce poté, v 18:43, zašlo slunce. Valentich letěl v pronajatém lehkém jednomístném vrtulovém letounu Cessna 182L (registrace VH-DSJ) přes Bassův průliv směrem na jihovýchod k tasmánskému ostrovu King Island. Ve chvíli, kdy měl dojem, že se nad něj dostalo další letadlo, se spojil s leteckou službou v Melbourne a mluvil s řídícím letového provozu Stevem Robeyem. Oba autoři zveřejnili lehce zkrácený přepis hovoru.

Přepis hovoru pilota Valenticha s řídícím letového provozu Robeyem

Valentich: Víte o nějakém letadle ve výšce pod pět tisíc (stop)?

Robey: Žádné letadlo by tam být nemělo.

V: Já - mám pocit, že vidím něco, co vypadá jako velké letadlo pod pěti tisíci.

R: Jaký typ letadla to je?

V: To nedokážu říct. Jsou to čtyři jasné body, jeví se mi jako přistávací světla… To letadlo právě proletělo nade mnou, ve výšce nejméně tisíc stop ode mě.

R: Rozumím, a je to velké letadlo? Potvrďte.

V: Nelze určit kvůli rychlosti, kterou letí. Je někde kolem nějaké letadlo Air Force?

R: Nablízku nejsou žádná známá letadla.

V: Právě teď se blíží přímo od východu… (dvouvteřinová odmlka) Vypadá to, jakoby se mnou hrálo nějakou hru. Dvakrát nebo třikrát kolem mě proletělo, rychlost nedokážu určit.

R: Rozumím. Jaká je vaše současná výška?

V: Jsem ve výšce čtyři a půl tisíce. Čtyři pět nula nula.

R: Potvrďte, že letadlo nemůžete identifikovat.

V: Potvrzuji.

R: Rozumím. Vydržte.

V: Není to letadlo. Je to… (dvouvteřinové ticho).

R: Můžete to letadlo popsat?

V: Jak letí kolem, má podlouhlý tvar (třívteřinová odmlka). (Nemůžu) identifikovat víc, než (že má takovou rychlost). (Ticho na tři vteřiny.) (Je to) právě teď přede mnou, Melbourne.

A: A jak velký by to mohl být objekt?

V: Zdá se to být nehybné. Co právě dělám, je, že letím souběžně se zemí, a ta věc souběžně se mnou. Má to zelené světlo a je to z nějakého kovu. Jakoby se to všechno lesklo. (Ticho na pět vteřin.) Teď to prostě zmizelo… Tušíte, co jsem to tu měl za letadlo? Je to vojenské letadlo?

R: Potvrďte, že letadlo právě zmizelo.

V: Opakujte.

R: Je letadlo ještě s vámi?

V: (Není to, ah, ani…) (Ticho na dvě vteřiny.) (Teď) se blíží od jihozápadu… Motor se…, se těžce zasekává. Mám to nastaveno na dvacet tři, dvacet čtyři a ta věc - kašle.

R: Rozumím. Kam míříte?

V: Mám v úmyslu, ah, letět na King Island. Ach, Melbourne, to podivné letadlo se nade mnou zase vznáší. (Ticho na dvě vteřiny.) Vznáší se to a není to letadlo. (Sedmnáctivteřinové ticho, stále zapnutý mikrofon snímá neidentifikovaný slyšitelný trhaný zvuk. Konec přepisu.)

Letecká nehoda 1982. Viz také Good 1988, 175-77, Chalker 1998, 964, Haines a Norman 2000, Baker 2000, 248

Jak upozorňují McGaha s Nickellem, různé verze přepisu posledního Valentichova hovoru s řídícím letového provozu se v některých důležitých detailech liší. Například místo věty "(Je to) právě teď přede mnou", jeden zdroj (Chalker 2001, 629) uvádí "Právě teď se to ke mně přibližuje".

Komunikace skončila kolem 19:12.

Důkladné pátrání

Po zmizelé Cessně bylo okamžitě zahájeno důkladné letecké, pozemní i námořní pátrání. Do pátrací akce byl mimo jiné zapojen vojenský letoun Královského australského letectva Lockheed P-3 Orion a osm civilních letadel. Celkem byl prohledán prostor o rozloze přes tisíc mil čtverečních.

Přestože pátrání probíhalo až do 25. října, nebyla ani přes toto úsilí nalezena žádná stopa. Olejová skvrna, objevená dne 22. října asi 18 kilometrů severně od King Islandu, se sice jevila slibně, ale nakonec se nepodařilo prokázat, že by měla se zmizelým Valentichovým letadlem nějakou souvislost.

Úřad pro vyšetřování leteckých nehod tak dospěl v květnu 1982 k závěru, že "příčina zmizení letadla nebyla zjištěna", ale že lze předpokládat, že incident vedl ke smrti pilota.

Až pět let po události byl na ostrově Flinders v Bassově průlivu nalezen uzávěr od přívodu paliva do leteckého motoru. Úřad pro vyšetřování leteckých nehod proto požádal v červenci 1983 výzkumnou laboratoř Královského australského námořnictva, aby prověřila, zda mohl opravdu pocházet z Valentichova letadla a zda ho na ostrov mohlo od místa nehody donést moře. Laboratoř uzávěr skutečně identifikovala jako součástku pocházející z letadla Cessna 182 v sériové řadě, do níž patřil i Valentichův letoun.

Teorie zmizení

K čemu ve vzduchu došlo? Spáchal pilot sebevraždu? Podle lidí i lékařů, kteří ho znali, to byl nesmysl.

Mohl úmyslně inscenovat své zmizení? Této teorii částečně nahrával fakt, že jednomotorová Cessna 182 mohla natankovat palivo i na 800 kilometrů dlouhý let, což bylo dost na to, aby se dostala až na úplný jih Austrálie k mysu Otway - přičemž melbournská policie skutečně obdržela zprávu o záhadném přistání lehkého letounu v blízkosti tohoto mysu, jehož čas navazoval na Valentichovo zmizení.

Dál bylo prokázáno, že Valentich svůj let na King Island různě zdůvodňoval: letovým úřadům sdělil, že tam chce vyzvednout několik kamarádů, současně se ale svým známým zmínil o tom, že tam letí naložit langusty. Jak se ukázalo, ani jeden z těchto důvodů nebyl pravdivý. Navíc neinformoval letiště King Island o tom, že na něm hodlá přistát, což podle standardního postupu měl. 

Další teorie zvažovala možnost, že mladého a nezkušeného pilota zmátl let nad mořem, kdy přestal vnímat horizont, dezorientoval se a převrátil letadlo na záda. Za neznámý objekt pak považoval ve skutečnosti odraz světel vlastního letounu na vodní hladině (stejný jev bývá zmiňován v případě některých nevysvětlených zmizení letadel v proslulém Bermudském trojuhelníku). Tato prostorová dezorientace vedla také k tomu, že se zřítil do moře.

Zaútočili na něj mimozemšťané, případně ho unesli? Napovídal tomu jak záznam hovoru z kokpitu, tak i svědectví některých lidí ze země, kteří potvrzovali, že v době Valentichova zmizení pozorovali na obloze neidentifikovaný létající objekt.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST