Zkuste místo kvót motivovat přímo lokální tvůrce, vyzval Netflix Evropskou unii

18. říjen 2018 četba na 6 minut
Španělský seriál Morová rána slavil na Netflixu mezinárodní úspěch

Španělský seriál Morová rána slavil na Netflixu mezinárodní úspěch

Foto: Repro Youtube

/ VIDEO / Povinné kvóty mohou mít negativní dopad jak na divácký zážitek, tak na tvorbu, uvedl americký placený online filmový kanál Netflix v prvním oficiálním vyjádření k požadavku Evropské unie, aby třicet procent jeho nabídky v Evropě činila evropská tvorba. V prohlášení, které zveřejnil u příležitosti oznámení svých hospodářských výsledků za třetí čtvrtletí, uvedl, že země by spíš měly motivovat vlastní tvůrce.

FOTOGALERIE

Španělský seriál Morová rána slavil na Netflixu mezinárodní úspěch Španělský seriál Morová rána slavil na Netflixu mezinárodní úspěch Španělský seriál Morová rána slavil na Netflixu mezinárodní úspěch

Poslanci Evropského parlamentu schválili 3. října dnes už známou směrnici, že nabídka audiovizuálních internetových platforem jako Youtube, Amazon či Netflix, které poskytují službu videa na vyžádání, bude muset z 30 procent tvořit evropská tvorba. Provozovatelé serverů pro sdílení videí také musí počínaje rokem 2020 povinně odstraňovat obsah, který podněcuje k násilí a nenávisti.

Kvóty na evropská díla v katalozích streamovacích serverů mají za cíl podpořit evropskou kinematografii. Tato opatření ale mohou jednotlivé státy EU zmírnit v případech, kdy nebude možné stanovené podmínky splnit nebo budou mít dotčené servery pouze nízkou sledovanost.

"Splníme to, ale…," říká Netflix

Zatímco na sociálních sítích se o této direktivě okamžitě rozproudily živé diskuse, kde se názory polarizovaly do značné míry podle toho, zda si ten či onen uživatel předplácel službu kvůli jejímu zámořskému programu, nebo zda dával přednost i evropským dílům v její nabídce (zvlášť Netflix má už dnes evropskou tvorbu ve své produkci poměrně široce zahrnutou), velké společnosti dosud mlčely. Až v druhé půli října zveřejnil Netflix krátké prohlášení, jímž evropskou směrnici komentoval.

"Evropská unie v současnosti přepisuje audiovizuální pravidla, která zavážou společnosti nabízející předplacené služby, aby nejméně třicet procent své nabídky věnovaly evropským dílům. Některé členské státy EU navíc hodlají vznést požadavek, aby firmy investovaly část svých lokálních příjmů do evropských děl. Předpokládáme, že díky rozvoji naší obsahové nabídky budeme schopni tyto požadavky splnit," uvedl Netflix ve svém oficiálním prohlášení.

Dále firma prohlásila, že do posilování lokálních kapacit investuje po celém světě, ale povinné kvóty nevidí jako šťastné řešení. "Raději bychom se zaměřili na to, abychom našim divákům poskytovali skvělé služby včetně produkce lokálního obsahu, než na naplňování kvót. Předpokládáme ale, že kvóty na množství regionálního obsahu, které budou odrážet podíl regionálních trhů na naší globální předplatitelské obci, mohou ovlivnit spokojenost našich diváků jen nepatrně. Zato kvóty, zavedené bez ohledu na velikost trhu, mohou negativně ovlivnit jak zákaznickou spokojenost, tak tvůrčí činnost. Domníváme se, že země by podpořily lokální tvorbu účinněji tím, kdyby motivovaly přímo tvůrce, a to nezávisle na tom, jaký kanál bude jejich produkci později vysílat," uvedl Netflix.

Evropa je na Netflixu úspěšná

Neplatí přitom, že by Netflix evropské tvůrce ignoroval nebo jim nedával na své platformě dostatečný prostor. Jedno z jeho největších lákadel například v současnosti tvoří napínavý španělský krimi seriál La casa de papel (Money Heist, tedy Bankovní loupež), který se točí na Pyrenejském poloostrově. Španělští tvůrci se hodně inspirovali filmem Gauneři od Quentina Tarantina z roku 1992 a přenesli děj do Španělska. Seriál měl premiéru v roce 2017 v místní televizi Antena 3, první série obsahovala devět epizod a druhá šest. Hned první díl měl u diváků obrovský úspěch: sledovalo ho 4,35 milionu diváků.

Později seriál zakoupil Netflix, kde byl uveden v částečně přestříhané verzi, která zahrnovala 13 epizod v rámci první série a devět epizod ve druhé. I tady se seriál rychle zařadil mezi hlavní taháky platformy.

Jiný příklad tvoří historický hororový seriál La Peste (v češtině běžel pod názvem Morová rána), jenž vznikl opět ve Španělsku. Jeho děj pojednává o morové ráně, která v 16. století zasáhla Sevillu, přičemž v jejím průběhu začal někdo vraždit. Také tento seriál slavil na Netflixu mezinárodní úspěch.

Právě Španělsko dnes představuje podle mezinárodního odborného časopisu Monocle pro filmové i televizní produkce nový Izrael, protože Španělsko má (podobně jako Česko) dobře vybudovaný a rozvinutý filmový průmysl, který zahrnuje všechny výrobní provozy a filmové profese, ale oproti Česku se vyznačuje ještě různorodějšími exteriéry, které zahrnují i poušť nebo westernovou krajinu.

Netflix vstupuje do hry stále víc, potvrzuje český ekonom

Pokud jde o filmovou produkci v Česku, ta podle červencové analýzy konzultační a auditorské společnosti Deloitte produkuje přímo a nepřímo tržby v hodnotě přesahující 104 miliardy korun, tedy 1,1 procenta HDP. V Česku se točí zejména zahraniční filmy (55 procent veškeré produkce), reklamy (31 procent) a až třetí jsou české filmy (14 procent). Filmový průmysl v Česku zaměstnává přímo přes 12 tisíc lidí, a v návazných odvětvích vytváří dalších 20 tisíc míst. Do veřejných rozpočtů pak odvádí celkem 19 miliard korun.

"Ve světě i u nás můžeme pozorovat řadu trendů. Například 3D filmy nejsou takovým tahákem, jak se předpokládalo. Nové technologie, například přesnější robotická ramena nebo drony, zase výrazně ovlivňují výrobu. A do hry stále významněji vstupují online media, jako jsou Netflix nebo Hulu," uvedl k této studii, nazvané Filmy a hry – Zábava v Česku z pohledu ekonomiky, hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Filmová produkce představuje v takzvaném kulturním průmyslu zhruba pětinu. Dvojnásobný podíl (41 %) na něm mají knihy a tisk. Videohry jako relativně mladé odvětví se na tvorbě zábavy v Česku podílí čtyřmi až pěti procenty.