Historie

Tragický výbuch v Krásném Březně roztočil před 73 lety vír násilí

31. červenec 2018 četba na 3 minuty
Z rozsáhlého komplexu skladů zůstaly po výbuchu jenom doutnající ruiny.

Z rozsáhlého komplexu skladů zůstaly po výbuchu jenom doutnající ruiny.

Foto: Archiv

Smutnou tečkou za druhou světovou válkou na Ústecku byl děsivý výbuch munice ve skladišti v Krásném Březně. Došlo k němu přesně před 73 lety 31. července 1945.

FOTOGALERIE

Výbuch muničního skladu v Krásném Březně a další sled událostí. Výbuch muničního skladu v Krásném Březně a další sled událostí. Výbuch muničního skladu v Krásném Březně a další sled událostí.

Při explozi zahynulo 27 lidí, následný masakr, při kterém byli lidé stříleni, topeni či shazováni z mostu do Labe, nepřežilo podle historiků 43 až 100 lidí. Tragickou událost si v úterý od 11 hodin připomenou lidé u pamětní desky obětem výbuchu vojenského skladu v ústecké ulici U Cukrovaru.

K dvěma na sebe navazujícím výbuchům došlo v onen červencový den mezi 15.30 a 15.40 hodinou. Lidé ve městě slyšeli exploze a viděli hrozivý oblak dýmu za Mariánskou skálou. Do patnácti minut po výbuchu dorazili k mostu Dr. Edvarda Beneše první vyděšení uprchlíci z Krásného Března. Někteří byli zranění.

SABOTÁŽ WEHRWOLFU?

Proč sklad explodoval, nebylo nikdy objasněno. Nejstřízlivější hypotéza říká, že mohlo dojít k výstřelu z pancéřové pěsti buď z nedbalostí, nebo při delaboraci munice. Mnozí Češi ale byli přesvědčeni, že jde o sabotáž, že výbuch je dílem místních Němců, nebo dokonce přímo členů okresní organizace Wehrwolf. To lze ale vyloučit. V době výbuchu byli záškodníci z Wehrwolfu za mřížemi po zradě jednoho z nich.

K sabotáži by však zřejmě nedošlo, ani kdyby byli členové Wehrwolfu na svobodě. Tato nacistická záškodnická organizace měla působit partyzánským způsobem po osvobození. Jenže okresní organizace Wehrwolfu se rozpadla s příjezdem prvních sovětských tanků na území okresu.

Vládní vyšetřovací komise vedená generálem Ludvíkem Svobodou a ministrem vnitra Václavem Noskem dorazila do Ústí hned následující den, tedy ve středu 1. srpna 1945.

Komise nebyla schopna vypátrat příčinu výbuchu, přesto generál Svoboda výbuch jednostranně interpretoval právě jako dílo Wehrwolfu.

Existují však i další možnosti, proč k tragédii došlo. Výbuch mohl způsobit někdo ze zaměstnanců, úředníků nebo velitelů ve skladišti, aby nikdo neodhalil, že docházelo k rozkrádání zabaveného vojenského a německého majetku, který zde byl ukládán. Říkalo se také, že mohlo jít o sabotáž proto, aby byly zničeny velmi cenné německé letecké motory uskladněné v krásnobřezenském skladišti.

Nebyl to však samotný výbuch, který otřásl tehdejším Ústím. Svou daň si totiž vybraly i vyhrocené česko-německé vztahy a ve městě se roztočil vír násilí namířeného na německé obyvatele Ústí.

Zemřelo několik desítek lidí, někteří byli ubiti, jiní naházeni z mostu Edvarda Beneše do Labe. V sudetoněmeckých kruzích byla událost označována za „sudetské Lidice“ s nesmyslným počtem obětí až 2700 mrtvých. Nyní tuto událost připomíná pamětní deska s česko-německým nápisem „Na paměť obětem násilí z 31. července 1945“.

HYENISMUS ZLODĚJŮ

Výbuch zničil a poškodil celou řadu domů v Krásném Březně. K obyvatelům proto směřovala dlouhodobě pomoc. Docházelo však i k jejímu zneužívání.

Oblastní kriminální úřadovna v Ústí nad Labem informovala například o tom, že v červnu 1946 „byl vyšetřován případ Václava Strnada, vedoucího pobočky MNV v Krásném Březně, který v době od září 1945 do června 1946 zpronevěřil při rozdělování podpor postiženým výbuchem v Krásném Březně částku 140 500 Kčs“.