Historie

Abraham Lincoln: Bojovník za jednotnou Unii, který předpověděl svou smrt

6. prosinec 2018 četba na 12 minut
Americký prezident Abraham Lincoln

Americký prezident Abraham Lincoln

Foto: Anthony Berger (1864); Wikimedia

Pocházel z chudých poměrů a veškeré vzdělání získal díky pečlivému samostudiu. Během své politické kariéry vystupoval aktivně proti válce s Mexikem i nespravedlnostem v čele s otroctvím. Jeho zvolení do čela Spojených států vyvolalo občanskou válku, která pro jižanské otrokáře znamenala definitivní konec, toho se však již nedočkal. Život prezidenta Abrahama Lincolna předčasně ukončil výstřel atentátníka, který sám předpověděl.

Emancipační prohlášení

Lincoln se během války zpočátku zdráhal přijmout opatření proti otrokářům. Obával se, že mohlo být obtížné začlenit téměř čtyři miliony čerstvě osvobozených černochů do běžného života. Hlavním důvodem však byla touha po zachování Unie včetně otrokářských států z jihu.

Sílící protiotrokářské nálady na severu přiměly prezidenta k vytvoření vlastního návrhu. Otroci podle něj měli být osvobozeni zásahem státu, který měl odškodnit dosavadní otrokáře a nést finanční zátěž emancipačního procesu. Prvního ledna 1863 proto vydal slavné emancipační prohlášení, které přineslo svobodu statisícům černošských otroků.

FOTOGALERIE

Vojáci tmavé pleti v bojích americké občanské války Vojáci Unie Bitva u Antietamu

V roce 1864 Lincoln dokázal obhájit prezidentské křeslo proti demokratickému kandidátovi Georgi McClellanovi a přislíbil obnovit Unii „bez zášti vůči komukoli a s milosrdenstvím ke každému“. Definitivní obrat ve válce Unii přineslo zvolení generála Ulyssese Granta do čele armád severu. Série vojenských úspěchů a politický nátlak na zrušení otrokářství vyvrcholil 9. dubna 1865 v bitvě u Appomattoxu, kde občanská válka kapitulací generála Leeho prakticky skončila.

Smrt rukou atentátníka

Tou dobou však Lincolnovi zbývalo posledních několik dní života. 14. dubna 1865 se prezident vypravil na představení do Fordova divadla ve Washingtonu. Osudovou chybu udělal policista John Frederick Parker, který měl na starost ostrahu prezidentské lóže . Během přestávky si totiž odskočil do nedaleké hospody a umožnil tak herci Johnu Wilkesi Boothovi prezidenta navštívit.

Šestadvacetiletý Booth si však nepřišel s Lincolnem potřást pravicí. Zastánce otroctví s vazbami na jižanské politiky si s sebou přinesl pistoli Derringer a na prezidenta vystřelil. Kulka podle dobových zpráv pronikla lebkou za levým uchem a poškodila mozek. Po výstřelu měl Booth ještě zakřičet „Svoboda!“

Major Henry Rathbone, který společně se svou snoubenkou Clarou Harrisovou prezidentský pár do lóže doprovodil, chtěl Bootha zadržet, ten však vytáhl nůž a muže pobodal. Atentátník poté seskočil na pódium a se zkrvaveným nožem nad hlavou podle svědků vykřikl větu „Sic semper tyrannis!“ („tak vždy tyranům“). Prezident střelnému poranění podlehl v nemocnici o den později.

Mrazivá předtucha

Podle Lincolnova osobního přítele Warda Hilla Lamona prezident svou smrt jen několik dní předtím předpověděl. Tři dny před osudnou návštěvou divadla se mu měl zdát sen, ve kterém se procházel chodbami Bílého domu, kterým se ozývalo truchlení. Takto měl Lincoln svou předtuchu popsat:

„Dorazil jsem do východního křídla, kde mě čekalo mrazivé překvapení. Přede mnou stál katafalk, na kterém leželo tělo zabalené v pohřebním rouchu. Okolo stáli na stráži vojáci a nad tělem, které mělo zakrytý obličej, truchlili lidé. ‚Kdo z Bílého domu zemřel?,‘ zeptal jsem se jednoho z vojáků. ‚Prezident,‘ zněla odpověď. ‚Byl zavražděn atentátníkem.‘“

Vinou útočníka se tak Abraham Lincoln nedočkal podpisu jednoho z nejdůležitějších dokumentů v historii Spojených států amerických. Třináctý dodatek americké ústavy, dokument, který definitivně zrušil v celé zemi otrokářství a osvobodil miliony černošských otroků, byl ratifikován 6. prosince 1865. Necelých osm měsíců po smrti člověka, který se o něj výrazně zasloužil.