Abraham Lincoln: Bojovník za jednotnou Unii, který předpověděl svou smrt

6. prosinec 2018 četba na 12 minut
Americký prezident Abraham Lincoln

Americký prezident Abraham Lincoln

Foto: Anthony Berger (1864); Wikimedia

Pocházel z chudých poměrů a veškeré vzdělání získal díky pečlivému samostudiu. Během své politické kariéry vystupoval aktivně proti válce s Mexikem i nespravedlnostem v čele s otroctvím. Jeho zvolení do čela Spojených států vyvolalo občanskou válku, která pro jižanské otrokáře znamenala definitivní konec, toho se však již nedočkal. Život prezidenta Abrahama Lincolna předčasně ukončil výstřel atentátníka, který sám předpověděl.

FOTOGALERIE

Americký prezident Abraham Lincoln a generál George B. McClellan Americký prezident Abraham Lincoln Abraham Lincoln

Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809 jako druhé dítě v rodině farmáře Thomase Lincolna a jeho negramotné ženy Nancy, která zemřela, když bylo mladému Abrahamovi deset let. Vyrůstal v chudých poměrech a číst a psát se naučil sám, na školy prakticky nebyl čas, protože chlapec musel pomáhat rodině.

„Moji rodiče se oba narodili ve Virginii do nevýznamných rodin, možná bych měl říci rodin druhé kategorie. Když mi bylo osm let, přestěhovali jsme se z Kentucky do Indiany. Byl to divoký kraj, v lesích žila spousta medvědů a dalších divokých zvířat. Tam jsem vyrůstal. Samozřejmě jsem se toho mnoho nenaučil. Uměl jsem číst, psát a počítat, ale to bylo vše,“ popsal své dětství sám Lincoln.

Manuální práce se mu nelíbila, raději se věnoval knihám a vlastní tvorbě. Podle příbuzných i sousedů byl již v mladém věku vášnivým čtenářem. Mezi knihy, které v dětství přečetl, patří například Bible krále Jakuba, Ezopovy bajky, Robinson Crusoe nebo autobiografie jednoho ze zakladatelů Spojených států Benjamina Franklina.

Politické začátky

Později se začal vzdělávat, jak jinak něž samostudiem, v právní oblasti. Jeho řečnický talent a cit pro politiku se začal projevovat po roce 1830, kdy se jeho rodina usadila ve městě New Salem ve státě Illinois. O vstup do politické sféry se poprvé pokusil v roce 1832, avšak neuspěl. Zadařilo se až v illinoiských státních volbách o dva roky později.

V roce 1846 úspěšně kandidoval do amerického Kongresu a během svého působení aktivně bojoval proti válce s Mexikem. Stejně jako jeho politické vzory ze strany whigů (Whig Party) Hanry Clay a Daniel Webster bojoval proti rozšíření otroctví do severních států USA. Když se mu v dalším volebním boji nepodařilo místo ve sněmovně reprezentantů obhájit, soustředil se na svou právnickou praxi.

Rozmach amerického otrokářství ho v roce 1952 přiměl k pokusu o návrat na politickou scénu, pozici senátora se mu však získat nepodařilo. O čtyři roky později vstoupil do Republikánské strany a v roce 1858 se znovu postavil do boje o post senátora. Ani tentokrát neuspěl, výkon v debatách s konkurentem Stephenem Douglasem mu však zajistil celonárodní reputaci.

Lincoln rasista?

Navzdory dnešnímu všeobecnému přesvědčení nebyl Lincoln bojovníkem za rovnoprávnost černošského obyvatelstva. „Nejsem a nikdy jsem nebyl příznivcem jakékoli sociální či politické rovnosti bílé a černé rasy,“ prohlásil v jednom ze svých proslovů. „Existuje mezi nimi fyzický rozdíl, který nikdy neumožní jejich rovnoprávné soužití.“

I jeho boj proti otroctví byl především důsledkem snahy o záchranu státu. „Můj hlavní zájem je zachránit Unii, ne zachránit nebo zničit otroctví. Kdybych mohl zachránit Unii bez osvobození jediného otroka, udělal bych to. Kdybych ji mohl zachránit osvobozením všech otroků, udělal bych to. A kdybych ji mohl zachránit osvobozením jen některých, také bych to udělal,“ napsal roku 1862 v dopise zakladateli republikánů Horaci Greeleymu.

Propuknutí občanské války

Téma otroctví bylo ústředním motivem prezidentských voleb v roce 1860, kde se Lincolnovi kvůli sporům v řadách demokratů postavili hned dva kandidáti. Lincoln však dosavadního viceprezidenta Johna Breckinridge i svého rivala Stephena Douglase drtivým způsobem porazil a stal se tak v pořadí 16. prezidentem USA.

Jeho zvolení přirozeně vzbudilo obavy v řadách jižanských otrokářů, kteří začali vyzývat k odtržení od Unie. Jako první tak učinila Jižní Karolína, která později společně se státy Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas založila Konfederativní státy americké, zkráceně Konfederaci.

Občanská válka jihu proti severu naplno vypukla v dubnu roku 1861. Ke konfederaci se připojily Arkansas, Virginie, Tennessee a Severní Karolína. Počátky konfliktu se nesly ve znamení úspěchů jižanských vojsk a generál Robert Edward Lee dokonce na počátku roku 1863 téměř pronikl do Washingtonu. Klíčový zlom představovala červencová bitva u Gettysburgu, kde se severu poprvé podařilo zvítězit.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/3
DALŠÍ ČÁST