Umělá inteligence

Accenture: vliv zodpovědné umělé inteligence a myslícího internetu zesílí

8. červen 2018 četba na 9 minut
Nové technologické trendy kombinují skutečnou a virtuální realitu a využívají umělou inteligenci

Nové technologické trendy kombinují skutečnou a virtuální realitu a využívají umělou inteligenci

Foto: Accenture

Banka měří spokojenost svých zákazníků prostřednictvím elektronického systému rozpoznávání tváří. V pojišťovně už neřeší nahlášení pojistné události likvidátor, ale umělá inteligence schopná vyhodnotit oprávněnost pojistné události i komplexnost podkladů. Tak vypadá v praxi využití některých technologických trendů, které by měly ovlivnit blízkou budoucnost. V Praze je představila firma Accenture.

"Pokrok v rozvoji umělé inteligence urychluje vytváření inteligentních podniků a umožňuje jim aktivně vstupovat do lidského života. K tomu je ale potřeba změnit způsob vedení firem a posunout je k větší důběryhodnosti a zodpovědnosti. Věříme, že nové technologie spolu s kybernetickou bezpečností představují pro svět novou výzvu," uvedl v Praze Gianrodolfo Tonielli, který řídí divizi společnosti Accenture Technology ve střední a východní Evropě.

FOTOGALERIE

Nové technologické trendy kombinují skutečnou a virtuální realitu a využívají umělou inteligenci Nové technologické trendy kombinují skutečnou a virtuální realitu a využívají umělou inteligenci Nové technologické trendy kombinují skutečnou a virtuální realitu a využívají umělou inteligenci

Firma v Praze prezentovala včera aktuální výsledky dlouhodobé studie Technology Vision, která má vymezit základní technologické trendy v nejbližších třech letech. Studie vychází z dotazování 6,5 tisíce respondentů z řad technologických pracovníků mezinárodních i lokálních firem, z toho 40 procent netechnických, působících ve zhruba 25 zemích světa včetně střední Evropy. Na základě této studie Accenture definovala pět základních technologických trendů, jež mají mít na lidské životy v příštích třech letech největší vliv: měly by to být zodpovědná umělá inteligence, takzvaná extended reality, důvěryhodnost dat, takzvaný frictionless business a "přemýšlející internet" neboli internet of thinking.  

Zodpovědná umělá inteligence

Chcete od banky úvěr? O tom, jestli ho dostanete, nebo ne, nebude možná rozhodovat pověřený úředník, ale aplikace na základě prověření vašich dat. Pokud pošlete do pojišťovny fotku nabouraného auta kvůli řešení pojistné události, bude umělá inteligence schopna určit díky databázi uložených dat míru poškození a podle toho rozhodne o náhradě škody.

Neřeší se už, zda se to stane, ale to, jak naučit umělou inteligenci, aby byla v navržených řešeních zodpovědná. Konkrétní příklady už se objevují. Třeba Estonsko používá takzvaný partnerský ekosystém založený na blockchain technologii (tedy na speciálním druhu distribuované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, chráněných proti neoprávněnému zásahu), v níž jsou místními úřady uloženy a udržovány veřejné údaje, zdravotní záznamy i informace o pobytu lidí. Chce-li úřefník informace kvůli vystavení rodného listu nebo policista kvůli podání policejní zprávy, použije systém, který automaticky určí identitu dotazovatele, ověří jeho pověření k přístupu a usměrní způsob, jakým bude s informacemi nakládat, i dobu, po jakou je může využívat.

Pod záštitou OSN také existuje takzvaná ID 2020 Alliance, což je globální sdružení vlád, nevládních organizací a soukromého sektoru, vytvářející koncept digitální identity: ta by v sobě spojovala bipmetrická data určená k jednoznačnému ověření identity jednotlivce a blockchain databázi. Výsledkem by byla mobilní aplikace, sloužící jako peněženka, průkaz identity i zdravotní průkaz. 

V pilotním projektu začal tento systém využívat Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro identifikaci běženců. Svou vizi využít digitální identitu pro všechny uprchlíky s cílem zvýšit jejich ochranu i šanci začlenit se do společnosti oznámil 2. října 2017 komisař Filippo Grandi. Projekt má současně posílit účinnost humanitárních programů a snížit bezdomovectví, uvádí komisař. Accenture funguje jako partner a spoluzakládající člen aliance. 

Maďarská firma Turbine zase vytvořila systém založený na umělé inteligenci, který modeluje, jak funguje rakovina na molekulární úrovni, a testuje, jak na ni působí různé chemické sloučeniny a potenciální léčiva.

Extended reality

Výše uvedený pojem by se dal možná přeložit jako "prodloužená realita" a jde o kombinaci skutečného a virtuálního prostředí, kde na sebe vzájemně reagují živý člověk s umělou inteligencí, vytvořenou počítačovou technologií. Díky tomu lze například v částečně virtuálním prostředí měnit vzhled skutečných předmětů a podobně. 

Klasickým využitím "prodloužené reality" je například koupě auta, kdy si můžete za pomoci chytrých brýlí vyzkoušet, jak vypadá vámi vybraný model v různých barvách, jaké může mít tónování skel, jaké jsou varianty vybavení interiéru a podobně. To vše vidí v reálných rozměrech.

Jiným využitím tohoto typu reality jsou různé simulační a tréninkové programy. Například Penny Market v Rumunsku začal podle Accenture využívat chytré brýle, aby zrychlil vyskladňování zboží. Polská společnost CTA zase používá virtuální relaitu pro nácvik zvládání nebezpečných situací na ropných plošinách. 

"Loni jsme jedné letecké společnosti pomohli vytvořit v extended reality systém pro výrobu letadel, kdy se inženýrům u rozestavěného modelu graficky označovaly v chytrých brýlích ty části, které nebyly kompletní, spolu s informací, kdy to bude hotovo," uvedl Adam Leščišin z regionálního zastoupení Accenture.

Důvěryhodnost dat

Všechny výše uvedené technologie využívají sběr dat. Těch je ale v dnešní době téměř nekonečné množství a problémem je to, do jaké míry se jim dá důvěřovat. S tímto trendem souvisí do určité míry i moerní fenomén fake news, neboli falešných zpráv. Nepřesné a zmanipulované informace mohou vyvolávat změny v chování lidí. Neověřená data představují podle Accenture nový typ zranitelnosti, s níž musí počítat každá firma využívající digitální technologie. Zajistit integritu a věrohodnost vstupních údajů tak znamená pro tyto firmy životně důležitý úkol.

Firmy by si proto měly vytvářet datovou inteligenci, založenou na zásadách datové vědy a kybernetické bezpečnosti. I ty nejlepší analytické systémy jsou jen tak dobré, jak dobrá jsou data, která zpracovávají. Vedle tlaku na rozvoj datových technologií je proto podle Accenture třeba vyvíjet tlak i na věrohodnost vstupních údajů.

"Pro mnohé společnosti je zásadní pravdivost informací. Například Čepro, zajišťující přepravu, skladování a prodej ropy, používá systém, který vyhodnocuje anomálie dat, a pomáhá tak předejít potenciálním problémům," zmínil další konkrétní příklad Leščišin.

Evropská unie zase využívá nástroj umělé inteligence AdVerif.ai pro identifikaci nepravdivých údajů na webech a v sociálních sítích. Nástroj ověřuje údaje pomocí algoritmu, který porovnává zdroje uvedené v ověřovaném textu s katalogem stránek, které zveřejňují falešné zprávy, clickbait či politickou propagandu.

Byznys bez třenic a internet myšlení

Takzvaný frictionless business má pomoci hlavně při fúzování firem nebo obecně při spojování různých celků s různou informační infrastrukturou a různými technologiemi. Ty se můžou stát při slučování překážkou. Frictionless business by měl podle zástupců Accenture pomoci, zjednodušeně řešeno, aby se technologie přizpůsobovaly byznysu a ne byznys technologiím. 

Příkladem tohoto trendu je podle Accenture například její Cyber Fusion Center, což je cloudové řešení kybernetické bezpečnosti v různých částech světa.

"Internet of thinking", tedy "myslící či přemýšlející internet" pak navazuje na často diskutovaný "internet věcí". Ten počítal s tím, že dnes už existuje celá síť elekronických zařízení (vozidel, domácích spotřebičů a dalších), která jsou vybavena softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, jež jim umožňuje se propojit a vyměňovat si data. Měla by se tak dát lépe zapojit do počítačově řízených systémů a například dálkově kontrolovat.

"Pořád šlo ale o nějaký sběr dat a vstupních informací, zatímco v případě internetu myšlení jde o vyhodnocení těchto informací a na jeho základě o provedení akce. Příkladem je třeba využití dronů v industriálních zařízeních ke kontrole stavu potrubí nebo v zemědělství ke kontrole stavu osiva či růstu plodin," uvedli zástupci Accenture. 

Podle Accenture mají výše uvedené trendy potenciál měnit způsob, jakým lidé nejen pracují, ale i žijí. Což následně změní i vztahy firem s jejich zákazníky.