Historie

Císařovna Sissi byla nejlepší jezdkyní světa. Anarchista ji zabil pilníkem

10. listopad 2018 četba na 4 minuty
Císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sissi

Císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sissi

Foto: Franz Hanfstaengl; Wikimedia

Proslavila ji až chorobná péče o zevnějšek. Tělo mučila nejen dietami, ale také sportem, a díky tomu byla ve vynikající kondici. Když před 120 lety při atentátu utrpěla smrtelnou ránu, dlouho na sobě nedala nic znát.

FOTOGALERIE

Císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sissi Císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sissi Císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sissi

Na svět přišla na Štědrý den roku 1837 a v ústech už měla jeden zoubek. Obojí bylo považováno za velmi dobré znamení. Z malé Alžběty, které se později začalo přezdívat Sissi, vyrostla skutečně okouzlující mladá dáma s dokonalou kondicí.

Její otec, bavorský král Maxmilián I. Josef, ji od útlého věku vedl ke sportu. Učil ji třeba umění ostré chůze. Vštěpoval jí, že si lze odpočinout při každém kroku a díky tomu je možné pochodovat prakticky neomezeně dlouho. Alžběta po celý život dokázala jít až devět hodin bez přestávky, což každému doprovodu dělalo obrovské potíže.

Od mládí rovněž vynikala v jízdě na koni. Otec ji učil i akrobatické kousky, v nichž byla tak dobrá, že začala brát lekce od krasojezdkyň z cirkusu. Nakonec si nechala vztyčit vlastní manéž, kde trénovala. Navzdory svému postavení a dobovým konvencím jezdila na koni obkročmo jako muži. Není divu, že ji považovali za nejlepší jezdkyni na světě. Patřila také mezi vynikající plavkyně, což tehdy rozhodně nebylo běžné. Milovala gymnastiku a kdekoli pobývala, musela být zřízena tělocvična.

Když musela později kvůli postupujícímu revmatismu jízdy na koni omezit, začala se naplno věnovat šermu. Učila se velmi rychle a její učitelé vzpomínali, že měli co dělat, aby ze zápasu neodešli jako poražení.

Vlasový obřad

Za svého bratrance Františka Josefa I. se provdala v šestnácti letech v roce 1854 a postupně porodila čtyři děti, tři dcery a jediného syna Rudolfa. Ten jí později připravil jedno z největších životních zklamání. V roce 1889 spáchal sebevraždu spolu s mladičkou milenkou Marií Vetserovou. Zdrcená Sissi rozdala téměř všechny své šperky a od té doby nosila jen černé šaty.

Od 45 let se odmítala fotografovat a portrétovat se nechala jen výjimečně. Chtěla, aby si ji lidé pamatovali jen jako mladou. Držela drastické diety, byla doslova posedlá štíhlou linií. Někdy se živila jen mlékem a šťávou z hovězího masa.

Zakládala si na svých vlasech, které měla až na zem. Myla si je zhruba dvakrát měsíčně, přičemž pokaždé šlo o malý obřad. Speciálně vyškolená služebná jí na ně nanesla směs ze žloutků a francovky a poté je umývala vývarem ze slupek vlašských ořechů.

Zloděj, nebo vrah?

Psalo se datum 9. září 1898, když Sissi se společnicí Irmou Sztárayovou přicestovala inkognito do Ženevy, aby nakoupila dárky vnoučatům a navštívila oblíbenou cukrárnu. O den později po obědě spěchala na parník. Z hotelu vyrazila pozdě, takže nasadila svou ostrou chůzi. Sztárayová jí jen těžko stačila. Mohla tak jen přihlížet, jak k její paní přiběhl přes silnici jakýsi muž s ježatým knírem, načež máchl rukou.

Sissi upadla na záda, ale rychle se zvedla. Útočník mezitím utekl. Nikdo nevěděl, co přesně se stalo. Císařovna prohlásila, že jí nic není, a dlouhými kroky pokračovala po nábřeží k lodi. „Snad to byl zloděj,“ přemítala.

Teprve když se parník začal vzdalovat od břehu, její tváře zbledly a prohlásila: „ Myslím, že mě trochu bolí na hrudi.“ Sztárayová jí rozhrnula šaty a hned si všimla poměrně malé krvavé skvrny nad levým prsem. „Proboha, on ji zavraždil!“ vykřikla.

Loď se obrátila, přirazila zpět k molu a Sissi odvezli do hotelu. Po celou tu dobu stále žila. Lékaři později zjistili, že jí anarchista Luigi Lucheni zasadil ránu pilníkem, který pronikl 8,5 centimetru hluboko. Přitom jí zlomil čtvrté žebro, prorazil dolní kraj plicního laloku a zasáhl srdeční komoru.

Většina lidí by po takovém zásahu na místě zkolabovala. Sissi statečně vzdorovala, ale její stav byl natolik vážný, že ještě téhož dne zemřela. Lucheni byl obratem dopaden a odsouzen na doživotí. V roce 1910 se v cele oběsil.