Historie

Americká církevní škola se před 60 lety změnila v ohnivé peklo, zahynulo 92 dětí

1. prosinec 2018 četba na 13 minut
Požár chicagské Školy Panny Marie Královny andělů

Požár chicagské Školy Panny Marie Královny andělů

Foto: Repro Youtube

Školu Panny Marie Královny andělů (Our Lady of the Angels School) provozovala v Chicagu římskokatolická arcidiecéze jako mateřskou a základní školu pro děti katolických přistěhovalců s italskými, polskými, irskými a německými kořeny. Škola jim měla být útočištěm. Dne 1. prosince 1958 ji ale zachvátil ohnivý žár, jemuž padlo za oběť 92 dětí a tři řeholnice.

První jednotky požárního útvaru dorazily do čtyř minut od zavolání, v té době už ale oheň zuřil nekontrolovaně víc než třicet minut. Několik cenných chvil navíc hasiči ztratili tím, že byli původně nasměrováni na špatné místo, tedy k faře, nikoli ke škole. Tam se pak vyskytl další problém - jižní okna severního křídla vedla nad betonový dvůr, který byl ze tří stran uzavřen budovami školy a z té čtvrté pevným železným plotem zapuštěným do betonu. Brána v plotě byla zamčená. Hasiči tak ztratili další dvě cenné minuty jejím prorážením. Když se konečně dostali do dvora a pod okna, bylo už pro mnoho dětí příliš pozdě.

Uprostřed ohnivé pasti 

Chlapci, jež Raymond odchytil v suterénu, se vrátili do své třídy a varovali učitele. Ten evakuoval třídu a při odchodu se pokusil spustit požární hlásič. Nepovedlo se mu to. Proto se poté, co dostal děti ze své třídy ven, do školy opět vrátil. Na druhý pokus alarm konečně zafungoval. Pro žáky a učitelky ve druhém patře už bylo ale pozdě.

Zatímco v prvním patře zabránily průniku ohně do chodby zavřené protipožární dveře a všechny děti se tak podařilo relativně bezproblémově dostat nouzovým požárním schodištěm ven, ve druhém patře v třídách beznadějně uvízlo 329 dětí a pět řádových sester.

Oheň a žár, který si k nim razil cestu dvěma směry (stropem a dveřmi do chodby), začínal rozpalovat a stravovat vnitřní vybavení tříd. Dětem i jejich pečovatelkám zbývaly jen dvě možnosti: buď vyskočit z oken ve výšce víc 25 stop (7,62 metru) nad zemí na beton dole, nebo se modlit za to, aby hasiči dorazili včas. Některé řádové sestry proto děti opravdu vybídly, ať se sesednou do kruhu co nejdál od prohořívajících ploch a společně se pomodlí. A modlily se - dokud je kouř, žár a plameny nedohnaly k oknům. Kvůli výše zmíněným problémům s příjezdem hasičů však na ně dole žádná záchranná plachta nečekala.

"Měl jsem štěstí, že jsem patřil mezi ty děti, které z budovy okamžitě vyvedli, a lidi z okolí si nás rozebrali domů. Ale Frankie se neukazoval. Seděl jsem přímo naproti škole a díval se, jak ji polykají plameny. Pak mě napadlo, že zkusím vyběhnout ven, a rozběhl jsem se ke dveřím, ale majitel domu mě stáhl za límec zpátky. Zeptal se, kam si myslím, že jdu. Řekl jsem mu, že tam mám bráchu a že musím za ním. Snažil se mě uklidnit, že bratr už bude nejspíš v bezpečí u někoho ze sousedů. Mě to ale neuchlácholilo. Když ho zaměstnal telefon, znovu jsem zkusil utéct. Tentokrát jsem se už dostal ven mezi dav srocený na ulici, ale tam mě za pásek od kalhot chytila jeho žena a dotáhla zpátky do domu. Seděl jsem u okna a viděl spolužáky a kamarády, jak skáčou z té výšky, oblečení na nich hoří a pak prostě narazí do země. Ten pohled se nedal snést," vzpomínal po letech Sam Gallo. 

Děti i sestry ve třídách v druhém patře dusil hustý štiplavý kouř. Asi nejduchapřítomněji se zachovala sestra Mary Davidis Devineová v učebně číslo 209, která vyzvala děti, ať ucpou všechny škvíry kolem dveří. Šlo ale jen o krátký odklad neodvratného. Když žár zesílil, projevila se poslední osudová chyba - okna nade dveřmi praskla a oheň vtrhl do učeben. 

"Ještě jednou jsem zkusil utéct, znovu mě chytli, a tentokrát se už majitel domu postaral, abych se ven víckrát nedostal. Vzpomínám si, jak přijeli máma, táta a strejda s tetou. Všichni byli vyděšení, protože nikde nemohli najít Frankieho. Rozdělili se a začali prohledávat nemocnice, márnice i místa, kam dočasně sváželi mrtvé. Nikdo z nás nevěděl, že Frankie vyskočil z toho hořícího patra a doplazil se k pouličnímu stánku s limonádou, který stál naproti dětskému hřišti. Jeho majiteli řekl, že škola hoří. Frankieho snímek se pak objevil ten měsíc na obálce časopisu Life, kde byl zachycen spolu s hasičem, který ho nazval Malým hrdinou. Frankie zemřel až 8. května 2011, ale mým hrdinou zůstane už navěky," vzpomíná Sam Gallo.

Možná to byl žhář

Ačkoli se hasičům podařilo zachránit z hořícího pekla víc než 160 dětí, následky katastrofy byly děsivé. Při požáru a později na následky zranění zemřelo celkem 92 dětí ve věku od osmi do čtrnácti let a tři řeholnice. Některá těla byla tak spálená, že se při pokusu o vynesení z budovy doslova rozpadala na kusy. Zhruba sto dětí utrpělo těžká zranění.

Katastrofa zasáhla celý tehdejší svět, svou kondolenci poslal i papež Jan XXIII.

Při následném vyšetřování se podařilo poměrně rychle pojmenovat všechny chyby, k nimž při protipožárním zajišťování školy došlo. V reakci na to pak americké úřady rozhodly o rozsáhlých úpravách standardů protipožárních opatření na amerických školách a došlo k výrazným změnám školské architektury, aby daleko víc zohledňovala aspekty požární bezpečnosti.

Nikdy se však nepodařilo s určitostí zodpovědět klíčovou otázku toho všeho - proč u paty dřevěného schodiště najednou vzplál koš? Ačkoli je oficiálně příčina vzplanutí neznámá, jedno vysvětlení přesto existuje. Řada indicií totiž ukazuje na to, že oheň úmyslně zapálil jeden ze žáků. Přiznal se k tomu desetiletý kluk, který chodil do páté třídy, později ale své přiznání odvolal - podle všeho se totiž bál, co by na to řekly jeho máma a sestra.

Tenhle chlapec se údajně u zpovědi doznal, že založil v okolí víc ohňů, většinou je prý zapaloval v činžovních domech. Uvedl prý i důvody, které ho k tomu vedly, ty ale nebyly nikdy zveřejněny. Byť je pravděpodobné, že byl opravdu pachatelem, nebyl nikdy ani on, ani nikdo jiný za žhářství stíhán. Důvodem bylo zřejmě i to, že soudce, u nějž případ skončil, byl rovněž katolík a snažil se nejspíš, aby na církvi provozující školu neulpěl žádný stín. Záhada požáru ve Škole Panny Marie Královny andělů tak zůstala nevyřešena.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST