Buzerace státu

Britská galerie odstranila obraz s nahými vílami. Prý chce vyvolat diskusi

3. únor 2018 četba na 6 minut
Obraz Hylás a nymfy (1896) Johna Williama Waterhouse, který musel zmizet z britské galerie

Obraz Hylás a nymfy (1896) Johna Williama Waterhouse, který musel zmizet z britské galerie

Foto: Repro Twitter

/ VIDEO / Britská umělecká galerie v Manchesteru se rozhodla odstranit z výstavních prostor obraz malíře Johna Williama Waterhouse, který zpodobňuje nahé víly v lesní tůni, lákající urostlého jinocha. Galerie chce svým činem, jenž označuje jako umělecký, vyvolat společenskou diskusi.

John William Waterhouse byl anglický malíř z konce 19. století, známý svými obrazy v takzvaném prerafaelitském stylu. Bratrstvo prerafaelitů zažívalo svou největší slávu v polovině 19. století, jejich tvorba se inspirovala především ranou renesancí patnáctého století a uměním středověku. Prerafaelité si říkali proto, že to byl právě italský malíř Rafael, kdo hodně ovlivnil anglickou kulturu, ale oni se vraceli do období před ním.

FOTOGALERIE

Obraz Hylás a nymfy (1896) Johna Williama Waterhouse, který musel zmizet z britské galerie Kurátorka současného umění Clare Gannawayová Odstraňování "nekorektního obrazu"

Waterhouse patřil k posledním představitelům tohoto stylu a jeho malby, inspirované zejména artušovskými legendami a antickou mytologií, často zachycovaly téma žen ve vodě nebo v její blízkosti. 

To platí i o obrazu Hylás a nymfy z roku 1896, inspirovaném řeckou báji o Héraklovu panoši Hylásovi, jehož zláká víla Dryopé a stáhne jej s sebou do lesní tůně, aby tam žil s ní a s jejími družkami. 

Umělecká galerie v Manchesteru odstranila tento obraz nedávno ze své výstavní síně a pohlednice s jeho vyobrazením stáhla z galerijní prodejny. 

Místo obrazu se na příslušném místě objevilo prohlášení, podle nějž se galerie rozhodla ponechat daný prostor dočasně volný pro návštěvnické vzkazy na téma: "jak vystavovat a interpretovat umělecká díla tvořící součást manchesterské veřejné sbírky".

O případu napsal britský deník Guardian, který připomněl, že obraz ukazuje urostlého mladíka, jehož lákají do vody nahé dívky. "Je tato viktoriánská erotická fantazie dnešnímu publiku už příliš vzdálená? Může být v současné atmosféře nevhodná a urážlivá?" vznesl otázku deník.

Podle kurátorky současného umění manchesterské galerie Clare Gannawayové nebyla důvodem k odstranění obrazu cenzura. "Nešlo o to popřít existenci konkrétních uměleckých děl, ale vyvolat veřejnou debatu," uvedla pro Guardian Gannawayová. 

Obraz byl vystavován v místnosti nazvané "In Pursuit of Beauty" ("V honbě za krásou"), obsahující díla z konce 19. století, která podle Guardianu "ukazují spoustu nahých ženských těl".

Podle Gannawayové je název In Pursuit of Beauty špatný, protože dané obrazy vytvořili muži, kteří se hnali jen za nahými těly a na svých obrazech znázorňovali ženy pouze jako pasivní dekoraci nebo jako femme fatale. 

"Osobně jsem na rozpacích z toho, že jsme se tím nezabývali už dřív. Zajímaly nás jiné věci… a společně jsme zapomněli podívat se na tento prostor a korektně se nad ním zamyslet. Teď s tím chceme něco udělat. Už proto, že jsme to tak dlouho opomíjeli," tvrdí Gannawayová. Podle ní ke konečnému rozhodnutí galerie přispěly i debaty kolem #MeToo.

Samotné odstranění obrazu galerie označila za "umělecký akt", jenž bude prezentován v rámci sólové výstavy umělkyně Sonii Boyceové, která začne v březnu. Lidé ji mohou komentovat pomocí hashtagu #MAGSoniaBoyce.

Odezva na galerijní postup je podle Guardianu smíšená, zdá se ale, že převažují negativní ohlasy. Podle řady lidí jde o nebezpečný precedens, podle dalších se galerie zachovala přehnaně upjatě a razí politickou korektnost.

Podle umělce Michaela Browna, který se zúčastnil eventu, při němž byl obraz odstraněn, hrozí vymazání vlastní minulosti. "Nelíbí se mi nahrazování a odstraňování uměleckých děl s tím, že ´tohle bylo špatné a tohle je správné´. Využili své právo veta, které nad veřejnou uměleckou sbírkou mají. Nevíme, na jak dlouho obraz sundali - možná na pár dnů, možná na týdny, možná na měsíce. Když nebude nikdo protestovat, nevrátí se na své místo třeba nikdy," uvedl Browne. 

Dodal, že se bojí, že galerie vyřadí historické obrazy ve prospěch těch současných. "Vím, že jsou tu i další díla, která budou z těchže důvodů považována za urážlivá a denní světlo už nikdy nespatří."

Gannawayová ale nadále tvrdí, že odstranění obrazu neznamená cenzuru. "Myslím, že se na zeď pravděpodobně vrátí, ale doufám, že v jiném kontextu. Nejde jen o tuto jednu malbu, ale o celý kontext galerie." 

Waterhouse patří mezi nejznámější britské představitele prerafaelitánského stylu a pohlednice, na níž je zachycen jeho obraz Paní ze Shalott, je jednou z nejprodávanějších pohlednic zobrazujících britské umění.

Waterhouseovy práce byly přinejmenším donedávna považovány za ozdobu významných britských, ale i světových galerií. Když v roce 2009 uspořádala britská Královská akademie umění (Royal Academy of Art) velkou retrospektivní výstavu jeho děl, přiznala mu tím místo mezi největšími osobnostmi světového umění.

Současná Británie ale Waterhouseovi vytýká, že některé z jeho obrazů nemají daleko k pornografii a mohou uvádět lidi do rozpaků. Už při zmíněné retrospektivní výstavě se ozval kritik Waldemar Januszczak, jemuž se znelíbil obraz Svatá Eulálie, zachycující smrt čtrnáctileté dívky. "Nevěděl jsem, jestli se mám smát, plakat, nebo zavolat policii," napsal Januszczak.