Malebné městečko Malé Svatoňovice na jižním úpatí Jestřebích hor na Trutnovsku dnes znají Češi hlavně jako rodiště spisovatele Karla Čapka a místo dětství jeho bratra, malíře Josefa Čapka. Lokalita však byla už mnohem dříve proslulá jako poutní místo a později i lázně.
Všechno začalo před třemi sty lety, v roce 1715, kdy se podle dobových záznamů odehrály u zdejší tzv. Sedmipramenné studánky dva zázraky – sedm let suchá třešeň se zazelenala a chromý epileptik David Dröschel začal chodit.
Svatoňovická kaple s pramenem, studánkou a výjevem Panny Marie v koruně třešně
Svatoňovická kaple s pramenem, studánkou a výjevem Panny Marie v koruně třešněAutor: Archiv
Krátce nato nechala majitelka náchodského panství kněžna Anna Ludmila Viktorie Piccolomini de Aragona vystavět kostel a lázně s hostincem. Kolem začala vyrůstat osada Studánka, která v 19. století získala samostatnost a název Malé Svatoňovice. Mimochodem, v procesích sem kdysi putovávala i malá Betty Panklová se svojí babičkou, tedy pozdější slavná česká spisovatelka Božena Němcová.
Všechny tyto historické události by měl v blízké budoucnosti „zastřešit" projekt revitalizace malosvatoňovického poutního místa, na němž se kromě vedení místní farnosti podílejí experti z Biskupství královéhradeckého.
Bývalé lázně a současně rodný dům Karla Čapka stojí spolu s pomníkem bratří Čapků přímo naproti poutnímu kostelu
Bývalé lázně a současně rodný dům Karla Čapka stojí spolu s pomníkem bratří Čapků přímo naproti poutnímu kostelu.Autor: Archiv
Dialog křesťanství a humanismu
„Hlavní myšlenkou projektu je revitalizace unikátního poutního místa s vytvořením zázemí pro prezentaci a společenský dialog nad etickými a náboženskými hodnotami dnešní Evropy," vysvětluje v návrhu šestičlenná projektová skupina v čele s koordinátorem Pavlem Vítem.
„Tyto hodnoty jsou v místě prezentované i humanismem, který vychází z díla zdejšího rodáka a spisovatele Karla Čapka. Křesťanství a humanismus jsou dvě hlavní větve českého myšlení 20. století. Proto chceme vytvořit místo setkávání se zázemím pro účastníky poutí, výstav, seminářů a konferencí a využívat ho pro podporu vzdělávání, kultury a turistického ruchu," zdůrazňuje.
Pouť v Malých Svatoňovicích před kostelem Panny Marie Sedmiradostné
Pouť v Malých Svatoňovicích před kostelem Panny Marie SedmiradostnéAutor: Archiv
Aktuální stav památek v dnešních Malých Svatoňovicích je špatný a bohaté historii příliš neodpovídá. Nevelké lázně zanikly už v 80. letech 20. století, budova Muzea bratří Čapků (kde se v roce 1890 narodil v rodině lázeňského lékaře Antonína Čapka jeho syn Karel) symbolicky stojící naproti kostelu prošla poslední rekonstrukcí v letech 1972–1978 a poutní areál bojuje s vlhkostí a bujnou vegetací.
Kapličky v Mariánském sadu
Kapličky v Mariánském saduAutor: Archiv
Návrh AG ateliéru z Kostelce nad Orlicí, pořízený ze sponzorských darů, počítá nejen s opravou památkových objektů, ale i s malými doplňkovými novostavbami. Například v roubence z roku 1749 by mělo vzniknout muzeum betlémů, na faře zase nové prostory pro pořádání konferencí.
Projekt revitalizace poutního místa Malé Svatoňovice zachovává komorní rodinný charakter areálu
Projekt revitalizace poutního místa Malé Svatoňovice zachovává komorní rodinný charakter areálu.Autor: Archiv
Norské řešení
Klíčová otázka nyní zní, zda se podaří sehnat částku 18,6 milionu korun, kterou si revitalizace vyžádá. Na rozdíl od probíhajících či chystaných rozsáhlých oprav církevních komplexů na Svaté Hoře u Příbrami, Velehradě nebo Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou financovány „shora" za pomoci vládních či diecézních orgánů, má být obnova areálu v Malých Svatoňovicích podle představ členů projektové skupiny řešena „zdola".
Co to znamená? Farnost zastupovaná svatoňovickým farářem Ladislavem Hojným jednak počítá s penězi od sponzorů, také však sama podává žádost o prostředky z takzvaných norských fondů, kde je každoročně k dispozici méně šťastným a méně vyspělým oblastem Evropské unie 179,1 milionu eur. Má šanci uspět?
Obnova areálu v Malých Svatoňovicích má být podle představ členů projektové skupiny řešena „zdola".
Měla by mít. Jednak projekt už v roce 2013 získal stavební povolení. Také však právě před osmdesáti lety – v roce 1936 – podnikl malosvatoňovický rodák Karel Čapek cestu do Dánska, Švédska a Norska s touhou, aby se podle svých slov „podíval na ty šťastnější a duševně vyspělé". Své zážitky vzápětí popsal ve známém cestopise Cesta na sever.
A tak se v podhorsky průzračných Malých Svatoňovicích vlastně spojují prameny barokní Čechie a čapkovského humanismu s důvěrou ve vyspělou – dejme tomu norskou – civilizaci.
Kaple Božího hrobu v Mariánském sadu
Kaple Božího hrobu v Mariánském saduAutor: Archiv
Velké komplexní rekonstrukce církevních památek poslední doby
- Svatá Hora u Příbrami
Komplexní revitalizace nejvýznamnějšího mariánského poutního místa v Čechách se uskutečnila v rekordně krátkém čase jednoho roku – od jara 2015 do jara 2016. Celkově vyšla na 191 milionů korun a zahrnula nejen opravu veškerých obvodových plášťů a střech, ale i obnovu dláždění a podlah, restaurátorské práce na freskové výzdobě, archeologický průzkum a zřízení nových prostor svatohorského muzea. Většinu nákladů zaplatila Evropská unie.
Akce získala ocenění Stavba roku 2016 Středočeského kraje.
Svatá Hora po rekonstrukci
- Velehrad
V roce 2014 byl dokončen jeden z největších projektů Integrovaného operačního programu v České republice s názvem: Velehrad – centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy. V jeho rámci bylo opraveno a zrevitalizováno nejvýznamnější poutní místo na Moravě: Velehrad u Uherského Hradiště.
Obnova a úpravy barokního areálu trvaly několik let a celkově vyšly na 345 837 000 korun. Kromě rekonstrukce hlavní baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje a dalších památek došlo například i k proměně starých hospodářských budov v moderní multifunkční centrum s kavárnou, cukrárnou, prodejnou, výstavní galerií a ubytovacími kapacitami.
Velehrad po rekonstrukci
- Chlum Svaté Máří
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, výrazná dominanta tamní krajiny, prošel v letech 2009–2011 náročnou rekonstrukcí o celkových nákladech 21,7 milionu korun. Obnova byla financována z norských fondů za přispění ministerstva kultury a řádu křižovníků. Záchrana komplexu, významného pro někdejší německé obyvatele, pomohla zlepšit přeshraniční vztahy a podpořila i cestovní ruch v Karlovarském kraji.
Chlum Svaté Máří po rekonstrukci
- Svatý kopeček
Nákladná komplexní rekonstrukce čeká také významné poutní místo Svatý kopeček u Olomouce. Opravy by se měly dotknout baziliky, zahrady i nádvoří a celková cena by se měla vyšplhat na 120 milionů korun. Pokud se podaří sehnat peníze, akce má proběhnout v letech 2017–2018. Už v minulosti byl zrekonstruován místní hospic za 10 milionů korun.
Svatý kopeček každoročně navštíví 60 000 poutníků a po obnově se počítá s navýšením návštěvnosti až o 5 tisíc lidí.
Svatý Kopeček u Olomouce
- Zelená Hora
V plném proudu je rekonstrukce poutního areálu Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Katolická církev převzala areál v roce 2014 v restitucích od Národního památkového ústavu a pustila se do úprav v celkové ceně přes 60 milionů korun. Práce mají probíhat až do roku 2022.
Poutní areál na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou prochází dlouholetou komplexní obnovou
- Stará Boleslav
Až jednu miliardu korun by měla stát plánovaná proměna poutního areálu ve středočeské Staré Boleslavi na duchovní centrum Čech. Rekonstrukcí má projít barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie i původně románská bazilika svatého Václava, revitalizace čeká barokní rezidenci děkanství, vedle níž vznikne pivovar, restaurace a ubytování pro poutníky.
„Tady se zrodila naše státnost a zdejší poutní místo je zajímavé pro každého, kdo se cítí nějak vázán ke své zemi. Jedním z motivů je i posílení turistiky, ale nikoli té konzumní. Chceme rozvíjet turistiku spojenou s poznáváním vlastní kultury a tradice," vysvětluje pražský arcibiskup Dominik Duka.
Peníze na akci by měly plynout z dotací, prozatím se počítá se 124 miliony na opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Pouť ve Staré Boleslavi
- Kostel sv. Mořice v Olomouci
Díky evropským dotacím pro integrované územní investice se v nejbližších letech dočká komplexní rekonstrukce i kostel svatého Mořice v Olomouci, známý zejména díky skvostným Englerovým varhanám. Celková cena oprav má být 123 milionů korun, z čehož 105 milionů by mělo být uhrazeno z eurodotací.
Kostel svatého Mořice v Olomouci
Kostel svatého Mořice v OlomouciAutor: Archiv
Norské fondy
- Jde o finanční příspěvek Norska, Islandu a Lichtenštejnska Evropské unii a je určený pro její ekonomicky slabší země. Dohoda o tom byla podepsána v roce 1994.
- Příspěvky dosud byly distribuovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994–1998), finančního nástroje (1999–2003) a Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů (2004–2009 a 2009–2014). Od roku 2004 existují dva oddělené mechanismy: Fondy EHP a Norské fondy. Norsko je hlavním přispěvatelem do obou mechanismů (Fondy EHP: 95,8 % a Norské fondy: 100 %).
- V roce 2015 se Norsko a EU dohodly o Fondech EHP a Norských fondech pro nové období. V letech 2014–2021 dosahují Norské fondy (financované výhradně Norskem) objemu 179,1 milionu eur ročně a Fondy EHP objemu 221,2 milionu eur ročně.