Černá smrt doby kamenné. Za úpadkem neolitické Evropy mohla být epidemie moru

7. prosinec 2018 četba na 5 minut
Oběti moru svážené na kárách do masových hrobů.

Oběti moru svážené na kárách do masových hrobů.

Foto: CC BY 4.0: Wellcome Collection gallery/wikimedia.org

Téměř pět tisíc let starý masový hrob ve Švédsku odhalil překvapivé tajemství. Při analýze ostatků dvacetileté ženy našli vědci nejstarší známý kmen bakterie Yersinia pestis, která způsobuje mor, jednu z nejobávanějších lidských nemocí. Právě on mohl vyvolat první známou pandemii v historii, která zdecimovala lidské osídlení napříč celou Evropou na konci doby kamenné. Objev tak může přepsat to, co víme o historii pravěké Evropy.

FOTOGALERIE

Původce moru bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem. Masový hrob ve švédském Frälsegårdenu, ve kterém byly objeveny pozůstatky ženy nakažené morem. Epidemie moru v roce 1348 zpustošila například italskou Florencii.

„Mor je pro člověk možná jednou z nejnebezpečnějších bakterií, která kdy vůbec existovala. Jako mor přitom neoznačujeme pouze infekci způsobenou bakterií Y. pestis, ale kvůli traumatu, které způsobilo toto onemocnění v naší historii, se tak obecně říká i jiným epidemiím. Analýzy, při kterých se vracíme časem a díváme se, jak se tento patogen vyvinul, mají obrovský dopad,“ řekl Simon Rasmussen, hlavní autor studie a výzkumný pracovník metagenomiky Dánské technické univerzity a Kodaňské univerzity.

Aby lépe porozuměli evoluční historii moru, použili Rasmussen a jeho kolegové z Francie, Švédska a Dánska veřejně dostupná genetická data pravěkých lidí, ve kterých hledali genové sekvence podobné moderním kmenům moru. Zaměřili se přitom zejména na naleziště Frälsegården ve Švédsku. Zde byl již dříve objeven masový hrob 78 lidí, kteří zemřeli v relativně krátkém časovém úseku, což naznačuje možnou epidemii.

V genetickém materiálu dvacetileté ženy, která zde zemřela přibližně před 4900 lety, objevili dosud neznámý kmen původce moru. Jeho analýza přitom prokázala stejné genetické mutace, které obsahuje plicní mor, nejsmrtelnější forma historické i moderní infekce způsobené bakterií Y. pestis. Stopy stejného moru pak byly nalezeny i u dalšího jedince ze stejného hrobu.

Mor nepřinesli nájezdníci

Objevený kmen moru je nejen nejstarší, který známe, ale při porovnání s dalšími kmeny dokázali vědci zjistit, že je také nejzákladnější. To znamená, že jsme se díky němu dostali zatím nejblíže ke genetickému původu Y. pestis. Tento kmen se měl oddělit přibližně před 5700 lety, zatímco k oddělení moru známého v době bronzové a předka dnešních kmenů došlo před 5300, respektive 5100 lety. To naznačuje, že na konci doby kamenné již existovalo několik kmenů moru.

Rasmussen také věří, že nový objev nabízí také novou teorii, jak se mor šířil. Před zhruba 5000 lety proběhla masivní migrace z euroasijských stepí do Evropy, ale jak tito lidé dokázali vytěsnit místní neolitickou kulturu prvních zemědělců, je stále předmětem debaty. Předchozí výzkumy naznačovaly, že si nájezdníci přinesli s sebou mor, který zlikvidoval velká osídlení zemědělců doby kamenné v Evropě.

Pokud se však kmen moru nalezený ve švédské ženě oddělil od zbytku Y. pestis před 5700 lety, znamenalo by to, že se vyvinul předtím než migrace začala a kolem doby, kdy se začalo evropské neolitické osídlení hroutit.

V té době začínají být v Evropě běžná megasídliště, která mohla mít 10 až 20 tisíc obyvatel. To umožnilo vznik nových pracovních specializací, nových technologií a obchodních možností. Na druhou stranu však také mohla být dokonalým semeništěm pro mor.

„Tato megasídliště byla ve své době největšími osadami Evropy, desetkrát větší než cokoli jiného. Lidé, zvířata a potraviny byli pohromadě na malém prostoru v pravděpodobně velice špatných hygienických podmínkách. Jde o učebnicový příklad toho, co potřebujete k vyvinutí nových patogenů,“ podotkl Rasmussen.

Šířil se podél obchodních tras

„Jsme přesvědčeni, že naše data jsou v pořádku. Pokud se v megaasídlištích vyvinul mor, pak byly po vypuknutí nákazy opuštěny a zničeny. To je přesně to, co bylo pozorováno před 5000 lety. Mor se poté mohl šířit podél všech obchodních tras. Usnadnil mu to i vynález kola a používání vozů, které se v tomto období rychle šířily Evropou,“ je přesvědčen Rasmussen.

Nakonec se mohl mor díky těmto obchodním interakcím dostat i do malé osady ve Švédsku, kde žila zkoumaná žena. Podle Rasmussena poskytuje další důkazy pro tuto teorii i samotná DNA ženy. Ta totiž není geneticky příbuzná s lidmi, kteří napadli Evropu z euroasijských stepí. To podporuje myšlenku, že tento kmen moru dorazil ještě před masovými migracemi. Dalším důkazem mají být i samotné archeologické vykopávky, které v době, kdy žena zemřela, neobjevily žádné stopy po nájezdnících.

Autoři studie nicméně připouští, že existují ještě určitá omezení, které nám mohou data z výzkumu říct. Nejdůležitějším z nich je fakt, že výzkumníci ještě neidentifikovali mor u jedinců z megaasídlišť, kde se mohl vyvinout.

„Našli jsme pouze kouřící zbraň, ale to jen částečně proto, že jsme ještě nehledali. Opravdu bychom to ale měli udělat, protože pokud bychom v těchto osadách našli mor, byl by to silný argument na podporu této teorie,“ zdůraznil Rasmussen.