Dne 13. února 2018 by se měla na mezinárodním trhu objevit často diskutovaná a bezesporu nadějná česká počítačová videohra "Kingdom Come: Deliverance" (Království přichází: Vykoupení). Hru vyvinulo pražské studio Warhorse, jehož zakladatelem je Čech Daniel Vávra, který se už dříve zúčastnil vývoje her jako byla "Mafie 2" a "Hidden & Dangerous".

Zdroj: Youtube

Hra Kingdom Come: Deliverance je zasazena do českých zemí v období pozdního středověku a zakládá si na co možná nejvěrnějším zobrazení tohoto prostředí, které je v oblasti počítačových her přece jen dost nezvyklé. Právě středověké reálie však mohou být v době velkorozpočtových historických a fantazy seriálů tím, co ke hře přiláká nejen české, ale i zahraniční publikum. Jenže je tu háček - potenciální hráči a recenzenti ze zahraničí se nechtějí smířit s tím, že se ve hře nevyskytují různá etnika, a snaží se dokázat, že autor se ve svém pojetí historie plete. A že tak činí proto, že je skrytý extrémista.

Spor o autenticitu

Šéf vývoje hry Daniel Vávra od začátku sliboval maximální autenticitu ve všech ohledech, včetně soubojů a bitek, v nichž se používají doložené historické techniky, na jejichž přípravě pracoval s několika českými školiteli šermu.

Zdroj: Youtube

Od zahájení crowfundingového výběru finančních prostředků na vývoj hry v roce 2014 ji prezentoval jako autenticky historickou, připomínající sice trochu fantasy hru Skyrim, ale bez draků. Když se na Twitteru začali ozývat různí zahraniční uživatelé (například ze Spojených států), že jim ve hře scházejí představitelé jiných etnik než bílých Středoevropanů, pustil se s nimi Vávra do diskuse a argumentoval, že v oblasti, kterou v 15. století zahrnovaly Země Koruny české, v té době jiná etnika opravdu nebyla. Neuspěl u nich.

„Podle mě je velmi pokrytecké obhajovat absenci rozdílných ras 'historickou přesností'. Zvlášť, když je tolik příkladů z dobových uměleckých děl, které dokazují, že cizí rasy byly umělcům důvěrně známé,“ napsal v té době českým vývojářům například uživatel s přezdívkou Tengokujin, který argumentoval mimo jiné iluminací Královny ze Sáby, pocházející z Čech začátku 15. století, nebo obrazem svatého Jeronýma od mistra Theodorika. Tyto a podobné obrazy shromažďuje na internetu blog People of Color in Medieval European Art History ("Barevní lidé v dějinách evropského středověkého umění").

Námitky vývojářů, že cizí rasy se mohly na našem území v té době vyskytovat jen velmi zřídka a že hra se odehrává jen na devíti kilometrech čtverečních, kde v 15. století opravdu nebyla šance někoho takového potkat, nestačily.

Vývojář Vávra se na Twitteru ozval i v souvislosti s recenzí hry Zaklínač 3, jež se představila na trhu v roce 2015. Hru zrecenzoval Američan Arthur Gies, jenž se rovněž pozastavil nad tím, že ve hře scházejí lidé jiné rasy než bílé. Vávru to rozhořčilo, protože takové postoje podle něj upírají Evropanům právo na vlastní historii.

"Přečetl jsem si recenzi na Zaklínače trojku a rád bych se zeptal - myslíte si, že Evropané nemají právo na svou vlastní historii a dědictví? Myslíte, že vždy, když chceme vyprávět příběh o nás samých, musíme do něj vložit jiné kultury, abychom nebyli rasisté?" dotazoval se Vávra v názorové přestřelce s Giesem.

Zaklínač vychází z fantasy cyklu polského autora Andrzeje Sapkowského a odehrává se na území Polska, které Vávra v názorovém sporu definoval jako území dosahující k Baltskému moři a hraničící s Německem a skandinávskými zeměmi, přičemž část dnešního Německa patřila v historii Polsku.

"Takže vy teď tvrdíte, že na tomto obrovském území severní a západní Evropy nebyli žádní nebílí lidé?" dotazoval se Gies.

"Ano, to tvrdím, protože tam nebyli," reagoval Vávra.

"A já říkám, že historické záznamy dokládají, že se pletete," oponoval Gies.

"Ó, prosím, pane Američane, poučte mě o naší historii! Já se v té oblasti dané hranicemi Čech, Německa a Polska jenom narodil, takže o tom vím úplné h.vno," reagoval ironicky Vávra.

V rozhovoru s portálem Breitbart v témže roce pak Vávra prohlásil, že dělá hru o historii své země a jeho kritici po něm najednou chtějí, aby ji nevytvářel podle toho, jak tomu ve skutečnosti bylo, ale tak, aby odpovídala jejich politickým názorům.

Bojkotujte hru, zaveleli Němci

Pochybovače nepřesvědčil, naopak se vystavil palbě, který vyvrcholila letos v lednu, jen pár zbývající týdnů před vydáním Kingdom Come: Deliverance.

"Daniel Vávra vystupuje s názory, které neodpovídají realitě," napsal o tvůrci hry letos v lednu například rakouský titul derStandard. Proti českému vývojáři vystoupil také vlivný německý blogger Jan Heinemann. Ten Vávru obvinil, že je „rasistou a sexistou s revizionistickými dějinnými představami, které navíc pronikly i do hry Kingdom Come: Deliverance“ a vytkl mu „etno-fašistické vidění světa“. Článek se začal hodně sdílet mezi německými uživateli Twitteru, z nichž někteří začali vyzývat k bojkotu hry.

Heinemann viní Vávru například z toho, že si na veletrh Gamescom 2017, kde dával rozhovor magazínu GameTwo, vzal tričko black-metalového projektu Burzum, jehož zakladatel Varg Vikernes seděl v letech 1993 až 2009 za vraždu a je považován za pravicového extremistu.

Podle bloggera se také dají na Vávrově Youtube účtu dohledat „lajky“, které dal český vývojář různým "obskurním metalovým uskupením", ale také videím s tematikou konspiračních teorií o podzemních civilizacích. Prý se mu líbí i videa oslavující porušování genderové rovnosti.

Kingdom Come má podle Heinemanna ztvárnit rasistickou představu středověku, protože zde nejsou žádné jiné rasy, pouze bílí. A hra je sexistická, protože hráči si nemohou volit ženské postavy.

"Vávra je sexistou, protože se v rámci kauzy Gamergate postavil proti levicově progresivním názorům. Relativizuje rasismus, sexismus a další formy diskriminace," tvrdí Heinemann.

Připomněl i vyjádření PR pracovníka studia Warhorse, podle nějž se historické autenticitě hry věnoval jeden historik na plný úvazek a další historické reálie tvůrci konzultovali s odborníky z univerzit a muzeí a dohledávali k nim i další prameny. "Nejde ale o simulaci středověku, je to jen hra," dodal PR pracovník citovaný Heinemannem.

"Důsledkem je, že ani vzdělání není lékem na rasismus. Jednotlivci si vybírají takové příběhy, které jsou zajímavé, a budou snadno ignorovat skutečnosti a důkazy, pokud jde o jejich základní prvky víry. A společnost to schválí, protože to potvrzuje stávající stav. Novináři informující o herním prostředí by se ale neměli nechat ošálit zdánlivě autentickými příběhy v digitálních hrách, ale podívat se kriticky na to, co představují. Protože hry nejsou nepolitickými zónami, v nichž se cítíme dobře, jak by je chtěli vidět aktivisté GamerGate, ale jsou především obrazem svých vývojářů," uvedl Heinemann.

Vávra se v českém herním magazínu Gamebro bránil nařčením tím, že Kingdom Come: Deliverance vyvíjí se svým týmem podle aktuálního stavu vědění o tehdejší době a že ho uráží, když mu někdo předhazuje pravicový extremismus. Poukázal i na to, že jeho předky nacionálně-socialistický německý režim perzekvoval a že je tím posledním, kdo by podporoval podobné ideologie.

Podle Gamebro ukazují zkušenosti z minula, že prodeji hry mohou podobné názorové rozbroje spíš pomoci, než uškodit.