Historie

Horor na palubě. Před 40 lety zaútočil ruský stíhač na korejské civilní letadlo

20. duben 2018 četba na 12 minut
Znázornění pravděpodobného průběhu incidentu, při němž ruské stíhačky zasáhly proti korejskému letadlu

Znázornění pravděpodobného průběhu incidentu, při němž ruské stíhačky zasáhly proti korejskému letadlu

Foto: Wikimedia Commons

Dne 20. dubna 1978 vypálila sovětská stíhačka Suchoj SU-15TM dvě rakety na civilní korejský letoun Boeing 707 se 197 cestujícími na palubě. Přestože jedna z raket urazila letadlu kus levého křídla, piloti Boeingu dokázali nouzově přistát na zamrzlém jezeře. Událost však jakoby předurčila katastrofy a střety, k nimž ještě mělo dojít. 

Let Korean Air 902 začal 20. dubna večer na pařížském letišti Orly. Po mezipřistání v Anchorage na Aljašce mířil jedenáct let starý Boeing 707 přes severní pól do Japonska a Jižní Koreje, jeho příští zastávkou měl být Soul. Ze začátku šlo všechno dobře, ale když se letadlo ocitlo zhruba nad městem Alerta na kanadském severu, asi 800 kilometrů od severního pólu, změnil kapitán Kim Chang Kyu nastavený kurs na autopilotu a stočil letadlo na jihovýchod.

FOTOGALERIE

Znázornění pravděpodobného průběhu incidentu, při němž ruské stíhačky zasáhly proti korejskému letadlu Znázornění pravděpodobného průběhu incidentu, při němž ruské stíhačky zasáhly proti korejskému letadlu Znázornění pravděpodobného průběhu incidentu, při němž ruské stíhačky zasáhly proti korejskému letadlu

Boeing pokračoval v přímém letu, ale nyní směřoval místo na Soul zpátky do Evropy. Konkrétně do oblasti Karélie na pobřeží Severního ledového oceánu, tedy do míst, kde v té době hraničil Sovětský svaz s Finskem. Kapitán ale nevěděl, kam ve skutečnosti letí - důvodem bylo zřejmě to, že se letadlo hodně přiblížilo k severnímu magnetickému pólu Země, což ovlivnilo navigační přístroje Boeingu. Ty tak ujišťovaly posádku, že je stále na správném kursu, přestože realita byla odlišná. Piloty nemohl varovat ani výhled z kabiny - v Arktidě vypadá ze vzduchu povrch země téměř všude stejně, nikde nebyl žádný vizuální signál, který by jim naznačil, že se ocitají mimo vytýčenou trasu.

Sovětské velení protivzdušné obrany zaznamenalo zbloudilý Boeing ve chvíli, kdy byl zhruba 250 kilometrů od ruského vzdušného prostoru. Nejdřív předpokládalo, že jde o speciální letoun systému AWACS Spojených států nebo jiné členské země NATO, protože ty se občas v blízkosti sovětských hranic objevovaly (šlo o komunikační letadla vybavená radary a rádiovými stanicemi, umožňujícími sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany). NATO používalo pro tyto účely také Boeingy 707, snadno zaměnitelné s civilní verzí.

Zazněl rozkaz sestřelit

Úkol zareagovat na možné narušení vzdušného prostoru připadl základně protivzdušné obrany v murmanské oblasti, jež vyslala ke korejskému letadlu dvě stíhačky Suchoj SU-15TM.

Když se přiblížily na dohled, udělal velitel stíhacího týmu Alexandr Bosov chybu a identifikoval letadlo jako americký prozkumný stroj RC-135. I ten se dal s civiním Boeingem 707 poměrně snadno splést, protože šlo o stejný typ stroje.

Označení na ocasu letadla označil ruský stíhač za javorový list, tedy za kanadský národní symbol. Vypadalo to pravděpodobně, protože Kanada byla členem NATO a jako taková mohla tímto typem průzkumného letadla disponovat. Když se ale Bosov dostal blíž, rychle si uvědomil, že se mýlí, a své hlášení změnil - oznámil základně, že letoun má na ocase logo letecké společnosti, pravděpodobně v čínských znacích. Základna mu však špatně rozuměla.

V té chvíli už kapitán korejského letadla věděl, že je zle. Dvě sovětské stíhačky po obou stranách letadla vyhlížely zlověstně a byly zcela jednoznačnou známkou toho, že jeho letoun je jinde, než má být. Rozhodl se komunikovat. Zapnul přistávací světla, což byl signál, že je připraven sovětské bojové letouny následovat. Zkusil je také opakovaně kontaktovat rádiem na všech frekvencích, které měl k dispozici, ale ke své hrůze nedostal žádnou odpověď.

Sovětský kapitán mezitím komunikoval s pozemním velitelstvím, jež mu nařídilo letadlo sestřelit. Bosov přitom v té době už věděl, že má proti sobě civilní stroj - obě stíhačky se dostaly ke korejskému letadlu dostatečně blízko na to, aby si tento fakt mohly ověřit. Snažil se o tom přesvědčit i základnu, ta ale opakovala rozkaz ke střelbě. Tentokrát už se rozhodl uposlechnout.

Trosky křídla zabíjely

Proti korejskému civilnímu letadlu vypálil ruský stíhač dvě rakety. Jedna letoun zcela minula, druhá mu ale utrhla špičku levého křídla, jejíž trosky prorazily trup. To okamžitě vyvolalo děsivou dekompresi v prostoru pro cestující. Horor, který následoval, popsal o čtyři dny později ve svém tehdejším vydání americký list The Washington Post.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/3
DALŠÍ ČÁST