Není divu, že v takové době klasické strany hledají cestu k voličům horko těžko. Trumpova kampaň potvrdila, že se dá vyhrát bez podpory médií, ba dokonce proti nim, zato s pomocí jednoduchých hesel, ponižování soupeřů a lží. Vše dovoleno, pokud je politik neokoukaný, autentický a strhne na sebe pozornost. O tom, že i takové ponaučení přinesly americké volby, se hovořilo na první konferenci think tanku Pravý břeh.

„Uspěje ten, kdo mluví srozumitelně a je pro voliče zárukou splnění předvolebních slibů," uvedl například politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity. Upozornil, že běžní lidé politikou nežijí a nestudují stranické programy. „Lidé nejvíc vnímají to, co jim překáží v každodenním životě, například komplikovaný stavební zákon, nesmyslně přísné hygienické normy ve školkách, zahlcení ředitelů škol papírováním. Politika utekla někam, kde společnost není," míní Balík. Jeho slova podpořil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský: „Celý politický systém v Evropě je v krizi, přičemž Velká Británie představuje otevřený, pragmatický svět, zatímco kontinent klade důraz na hodnoty, humanitu a regulace. Do popředí se dostává manažovaná demokracie, alternativní modely, jaké jsou v Rusku, Číně či Turecku. Otázka zní, kde chceme být my."

Exministr obrany Alexandr Vondra připustil, že dnes může být králem veřejného prostoru politik, který ráno vymyslí chytlavý slogan, v poledne ho dá na Twitter a večer jen spokojeně sleduje, jak ho všichni rozebírají.

Čas na Vondrův návrat

Zakladatel think tanku Petr Fiala podotkl, že je nejvyšší čas na Vondrův návrat na kandidátku ODS. „Uvidíme, chtěl jsem se věnovat ještě pár let studentům," řekl Vondra Deníku. Přitom právě on patří k lidem, kteří mají dar mluvit jasně s nádechem provokativnosti. Vondra je zastánce těsné euroatlantické vazby, i když si uvědomuje, že po brexitu bude oslabená. „Jako Angličan bych byl spokojen, ale jako Čech odchodu Velké Británie lituji. Unii opouští jaderná mocnost, země s nenahraditelnou kulturně-civilizační tradicí," uvedl Vondra. Podle něj není v zájmu Česka, aby se v důsledku brexitu otevřela debata o nuklearizaci Německa.

„Ztráta to bude hlavně pro nás, protože Britové vazby s unií rychle nahradí volným obchodem s USA, masivním rozvojem vztahů s Čínou a Indií. My bychom měli reagovat přesvědčivou reformou EU, zapomenout na další integraci, hodit Lisabonskou smlouvu do koše a vrátit se k Nice," míní Vondra.

V tom ho plně podpořil i Žantovský: „Musíme vést odvážný a otevřený zápas o funkční EU, ale to by vyžadovalo jinou vládu, než jakou máme."

Všichni přítomní se bez výjimky shodli, že pro Českou republiku není tématem dne czexit. „Teď je nesmysl o něčem podobném mluvit, ale musíme být připraveni i na to, kdyby se unie začala drolit," připomněl Vondra fakt, že Evropu čekají důležité prezidentské volby ve Francii a parlamentní v Nizozemsku.

Strategie ČR vůči Evropské unii

Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček podotkl, že v otázce koketování s odchodem Česka z EU je dobré držet se osvědčené pravdy: „Pokud chci někam odcházet, musím vědět, kde skončím. V tomto případě přesně víme, kde by to bylo." Fakt je, že o strategii ČR vůči Evropské unii po ohlášeném tvrdém brexitu jsme se zatím nedověděli téměř nic.

Andrej Babiš lká nad tím, že se ministru obrany Stropnickému nepodařilo vyčerpat armádní rozpočet, v němž zbyly čtyři miliardy. Stropnický se vymlouvá na špatný zákon o veřejných zakázkách, který má v gesci ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Všichni tři jsou přitom členové hnutí ANO.

„Za uplynulé tři roky měli mnoho příležitostí k tomu, aby s obranyschopností naší země něco udělali. Za tuto dobu však nedošlo k žádné zásadní strategické obranné akvizici a žádná taková nebyla ani dostatečně připravena," říká poslankyně ODS Jana Černochová.

A tak jedinou aktivní pobrexitovou pozici zatím představil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který v nedělní debatě na ČT uvedl, že Česko by mělo v zájmu svých občanů začít jednat s Británií samostatně a nečekat na to, co udělá Evropská unie. „To bychom se také dočkat nemuseli, nebo by to bylo za dlouho," řekl Chovanec. Více ZDE

Za taková slova ho asi bruselští vůdci Donald Tusk, Jean-Claude Juncker a Antonio Tajani nepochválí. Drolení unie už možná začalo.