Celková čísla svědčí o tom, že starý kontinent se společně se severní Amerikou, Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou a Japonskem drží ve využívání moderních technologií na samé špici světového dění. S internetem pracuje výrazná většina občanů evropské osmadvacítky, byť s různou mírou intenzity.
Celých 71 % požívá internet denně nebo téměř každý den, alespoň jednou týdně 79 %. 82 % občanů EU vstoupilo do globální informační „pavučiny" alespoň jedinkrát během posledních tří měsíců a 84 % minimálně jednou za rok. Pouze 14 % obyvatel EU s internetem nikdy nepracovalo.
Aktuální statistika Eurostatu ukazuje situaci nejen v evropské osmadvacítce, ale i ve dvou kandidátských zemích (Makedonie, Turecko) a také v Norsku, které je součástí Evropského hospodářského prostoru
Aktuální statistika Eurostatu ukazuje situaci nejen v evropské osmadvacítce, ale i ve dvou kandidátských zemích (Makedonie, Turecko) a také v Norsku, které je součástí Evropského hospodářského prostoru.Autor: Dotyk
V Česku podle dat Eurostatu internet dosud nikdy v životě nepoužilo 13 % lidí. Naše země je na tom relativně velmi slušně, když z postkomunistických států EU je před ním jen Estonsko, dlouhodobě východoevropský lídr v oblasti využívání IT.
Digitání vyloučení nejen u lidí
Rozdíl mezi bohatým severem a chudším jihem Evropy ukazují i čísla o každodenních uživatelích internetu (viz čtvrtý číselný sloupec tabulky Eurostatu). Tento podíl je opět nejvyšší v Lucembursku (93 %), následuje Dánsko (89 %), Spojené království (88 %), Nizozemsko (86 %), Švédsko a Finsko (obě 85 %). Podíly nižší než 60 % má Řecko a Polsko (obě 57 %), Bulharsko (49 %) a nejméně Rumunsko (42 %).
Tabulka Eurostatu ukazuje, jak jsou na tom s internetem obyvatelé jednotlivých členských zemí EU a také tří 'přidružených' států - Norska, Makedonie a Turecka.
Tabulka Eurostatu ukazuje, jak jsou na tom s internetem obyvatelé jednotlivých členských zemí EU a také tří „přidružených" států – Norska, Makedonie a Turecka.Autor: Eurostat
Nástup nových technologií přinesl i nový druh negramotnosti, který řadě lidí, zejména seniorům, dnes ztěžuje život, přístup ke službám i k informacím.
Digitální negramotnost vede až k tzv. digitálnímu vyloučení (digitální propasti), kdy se prohlubuje rozdíl mezi těmi, kteří disponují přístupem k novým technologiím, a těmi, kteří jej nemají. Vytváří se tím nová ekonomická a sociální nerovnost – digitálně negramotní se mohou cítit jako občané druhé kategorie.
Vytváří se nová ekonomická a sociální nerovnost, digitálně negramotní se mohou cítit jako občané druhé kategorie.
Tato propast je patrná i na úrovni států v rámci světového společenství. Zejména subsaharská Afrika má zatím jen minimální možnost spolupodílet se na digitální revoluci.
Jen část starší generace stačila zachytit digitální revoluci, nemalý počet seniorů žije v digitálním vyloučení
Jen část starší generace stačila zachytit digitální revoluci, nemalý počet seniorů žije v digitálním vyloučení.Autor: Shutterstock
Výsledky průzkumu Eurostatu mají být využity k usměrňování politiky EU v oblasti tzv. digitální agendy. Jedním z hlavních cílů je dokončení jednotného digitálního trhu, ve kterém by byl zajištěn volný pohyb osob, služeb a kapitálu, na němž by lidé i firmy mohli bez bariér vykonávat veškeré online aktivity v podmínkách volné hospodářské soutěže, vysoké úrovně ochrany spotřebitele i ochrany osobních údajů.
A to bez ohledu na státní příslušnost či místo bydliště. Dokončení jednotného digitálního trhu je nyní jednou z politických priorit Evropské komise. Alespoň to tak komise deklaruje.