Důvěra v novináře klesá, naznačila beseda Sdružení pro internetový rozvoj

4. leden 2018 četba na 12 minut
Novináři prý ztrácejí prestiž, ale není to tak jednoznačné. Na snímku novináři agentury AP, kteří byli v letošním 100. ročníku Pulitzerovy ceny oceněni za reportáže o zotročování rybářů v Asii.

Novináři prý ztrácejí prestiž, ale není to tak jednoznačné. Na snímku novináři agentury AP, kteří byli v letošním 100. ročníku Pulitzerovy ceny oceněni za reportáže o zotročování rybářů v Asii.

Foto: ČTK/AP

Prestiž novinářského povolání klesá, podle některých výzkumů je pod úrovní prestiže prodavačky nebo sekretářky. Dlouhodobě se snižuje také důvěryhodnost klasických médií. Jaké to má příčiny a východiska? O tom se vedla diskuse, kterou v prosinci zorganizovalo Sdružení pro internetový rozvoj. 

Důvěryhodnost novinářů v Evropské unii kontinuálně dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2004 věřilo novinářům 47 procent lidí a jen 19 procent udávalo, že jim nevěří, v roce 2016 se tento poměr téměř úplně obrátil. Novinářům věří jen 29 procent lidí a 46 procent uvádí, že jim nevěří.

Ve "starých zemích" EU sice lidé důvěřují tradičním médiím o něco málo víc než v "nových zemích", ale i tady dochází k poklesu - ze 64 procent v roce 2007 na 57 procent v roce 2015.

FOTOGALERIE

Petr Bednář a Josef Šlerka Michal Klíma Kateřina Hrubešová

Tento závěr uvádí monografie "Čeští novináři v komparativní perspektivě: Hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi" autorů Mariny Urbánikové a Jaromíra Volka.

Ta se stala podnětem pro debatu o důvěře v média, kterou iniciovalo a zorganizovalo v prosinci Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Debaty se zúčastnili výkonný ředitel Nadačního fondu pro žurnalistiku Josef Šlerka, šéf Googlu pro vztahy s veřejností Vilém Zubíček, ředitelka SPIR Kateřina Hrubešová a šéf online divize vydavatelství Vltava Labe Media Petr Bednář, později se do ní zapojil i bývalý generální ředitel Vltava Labe Media Michal Klíma. 

Novináři se vzdalují svému publiku

Podle monografie spočívají důvody sílící nedůvěry v tom, že média, podobně jako jejich vlastníci, jsou vnímána jako nezodpovědná a že se neustále zvětšuje vzdálenost mezi novináři a jejich publikem. Svůj podíl na tom má to, že zvlášť v Česku v posledních letech selhalo "zlaté pravidlo politické komunikace", což je zásada vzájemnosti jednání mezi lidmi, jejíž podstatu vystihuje slogan: "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." 

Ve vztahu žurnalistiky a politiky tato věta znamenala, že politici měli přístup do médií, byli ochotni sdílet s médii informace a odpovídat na to, na co se jich média ptají, a na oplátku mohli očekávat objektivní informování. Současný stav ale podle informací z besedy připomíná spíš zákopovou válku - politici viní novináře, že jsou neobjektivní, a novináři si stěžují na politiky, že neposkytují informace a neodpovídají na otázky. Daná situace pak vede k tomu, že lidé se cítí být znechuceni oběma stranami. 

Jiným problémem současnosti je paradoxně okamžitá dostupnost informací všeho druhu. Ty jsou totiž tím pádem netříděné, není patrná důležitost a význam jedné informace vůči druhé, což vede k další ztrátě důvěry v tradiční média (která musí z podstaty informace selektovat) a ve spoléhání na alternativní zdroje. Novináři pak vnímají publikum jako ty, kdo se snaží za každou cenu potvrdit, že se nikomu nedá věřit.

Prestiž novinářské profese podle monografie významně klesla, lidé vnímají žurnalistiku jako méně prestižní povolání, než je například práce prodavače nebo sekretářky. Také v kulturních dílech, jako je dramatická filmová a televizní tvorba, jsou novináři většinou líčeni jako neseriózní, neužiteční a nevzdělaní cynici.

Novináři se proti ostatní populaci liší i svými politickými preferencemi. Podle údajů uváděných v rámci besedy jsou čeští novináři ze 44,7 procenta pravicového zaměření, zatímco v obecné populaci je takových lidí jen 29,8 procenta. I z toho pak pramení pocit, že žurnalisté píšou jinak, než většina populace cítí.

Studenti žurnalistiky o noviny nestojí

Jiné nelichotivé výsledky nabídlo podle monografie sledování názorů budoucích adeptů žurnalistiky, kteří studují novinařinu na vysokých školách. Ti v hloubkovém průzkumu otevřeně deklarovali nezájem o média a zpravodajství, protože jejich skutečnou motivací ke studiu je údajně víra, že jim žurnalistika otevře cestu k reklamě, marketingu a PR, jež vnímají jako lukrativnější obory.

Podle šéfky SPIR Kateřiny Hrubešové ani nejsou na řadu studentů žurnalistiky kladeny dostatečné nároky. "Určitá část populace přemýšlet jednoduše nechce, a najde se i na žurnalistických školách. Pak se z nich rekrutují mediální pracovníci," uvedla Hrubešová. Také ona připustila, že řadu studentů žurnalistiky novinářská práce jednoduše nezajímá. Novinářské platy vidí studenti jako nízké, a navíc jde o profesi, která je vnímána tak, že ji může dělat každý.

Tento pocit zesílil zejména díky sociálním sítím, jejichž uživatelé se stávají vlastně sami o sobě médii. Jen Facebook má v Česku 4,8 milionu uživatelů, z nichž 3,7 milionu je na něm denně. Sociální média představují hlavní zdroj informací a zpráv pro mladou generaci a při formování žurnalistiky hrají stále větší roli - až 68 procent návštěvnosti webů přichází z platforem třetích stran, přičemž v 73 procentech jde o Google a Facebook.

Tradičním médiím také méně důvěřují lidé z menších měst a s nižšími příjmy.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST