Faraon Achnaton: náboženský reformátor, který téměř dovedl Egypt do záhuby

15. prosinec 2018 četba na 9 minut
Kresba faraona Achnatona

Kresba faraona Achnatona

Foto: CC BY 2.0: Jean-Pierre Dalbéra; Wikimedia

Existují hned tři důvody, proč faraon Achnaton patří mezi nejznámější panovníky starověkého Egypta. Jeho ženou byla slavná překrásná královna Nefertiti, neporušená hrobka jeho syna Tutanchamona zase dnešním vědcům poskytla unikátní pohled na egyptskou historii a kulturu. Sám vládce se do historie zapsal pokusem o revoluční náboženskou reformu, která otřásla celou zemí. Svého autora však přežila jen o několik desetiletí.

FOTOGALERIE

Kresba faraona Achnatona Kresba faraona Achnatona Busta faraona Achnatona

Když se faraonovi Amenhotepovi III. z 18. dynastie staroegyptských panovníků a jeho ženě, královně Teje, narodil druhý syn, dostal po otci jméno Amenhotep. Příliš pramenů z doby jeho mládí se nedochovalo, s největší pravděpodobností působil jako velekněz boha Re, egyptského ztělesnění Slunce a jednoho z nejvyšších bohů, a vládl městu Iunu, které je známé i pod řeckým označením Heliopolis.

Pro budoucí roli faraona byl podle egyptské tradice vychováván prvorozený syn Amenhotepa III. Thutmose. Jeho jméno však z historických záznamů během 30. roku otcovy vlády mizí. Podle předpokladu archeologů předčasně zemřel, což roli následníka trůnu přisoudilo mladému Amenhotepovi. Ten údajně od mala trpěl záchvaty a vidinami a věřil, že přes něj promlouvá sluneční bůh Aton, což poznamenalo celou éru jeho vlády.

Pozvolné změny

Podle některých odborníků na starověký Egypt panoval po dobu dvou až dvanácti let po boku svého otce, většina se však shoduje, že pravděpodobně usedl na trůn až po jeho smrti. Během prvních let vlády kráčel Amenhotep IV. převážně v otcových šlépějích, některé novinky v oblasti náboženství, architektury i umění však již tehdy naznačovaly, že říši čekají bouřlivé změny.

Na počátku svého panování se mladý faraon oženil s krásnou Nefertiti, která v následujících letech měla sehrát po boku svého muže významnou roli. Původ ženy, jejíž jméno se stalo synonymem krásy, je dodnes zahalen tajemstvím. Jméno, které v překladu znamená „přišla krásná žena“, však podle odborníků napovídá, že mohla být princeznou království Mittani na území dnešní Sýrie. Podle jiných teorií však mohla být dcerou vysoce postaveného kněze.

V době jeho nástupu na trůn se velké přízni těšil kult boha Amona. Mladý faraon nechal v blízkosti Karnaku, jednoho z hlavních bašt Amonových kněžích v severní části tehdejšího sídla egyptských panovníků Vesetu (řecky Théby), vystavět několik nových chrámů, zasvěcených bohovi Re.

Na významu začal nabývat dosud nevýznamný kult boha Atona, který zároveň přestal být zobrazován v lidské podobě, ale namísto toho přijal podobu slunečního kotouče na nebesích, zářícího několika paprsky nad královskou rodinou.

Revoluce v umění

Nástup nového kultu přinesl i změny v umělecké oblasti. Příslušníci královské dynastie začali být zobrazováni s přehnaně upravenými částmi těla, zejména protaženou spodní čelistí, tenkým krkem či širokými boky. Egyptologové dodnes hledají odpověď na otázku, za šlo o přenesení typických rysů panovníka i na ostatní členy královské rodiny, nebo pouze o umělecké zpracování.

Podobné rysy vykazují i sochy z tohoto období v oblasti Karnaku. Pozornost přitom vzbuzuje zejména ta, která panovníka zobrazuje bez mužských genitálií. Mohlo by jít o snahu zpodobnit v jednom těle mužské i ženské principy, podle jiné teorie jde však jednoduše o ztvárnění královny Nefertiti.

Novinky v umělecké sféře byly důsledkem úzké vazby mezi uměním a náboženstvím. Kvůli přechodu na zcela odlišný náboženský kult musel panovník vyvinout unikátní umělecké prvky, které zdůrazní odlišnost od předchozí éry. Přímé zapojení faraona dokazuje zachovaný text, ve kterém se jeden z předních sochařů říše zmiňuje, že dostal pokyny od samotného krále.

Náboženská reforma

Změny začaly nabírat na obrátkách během pátého roku faraonovy vlády. Panovník se zřekl otcova jména Amenhotep („Amon je spokojen“) a místo něj přijal jméno Achnaton („sloužící Atonovi“). Přizpůsobit se musela i panovníkova žena, která přijala nové jméno Neferneferuaten („krásná je krása Atonova“).

Královský pár také opustil tradiční sídlo panovníků Veset a přibližně na půli cesty mezi ním a hlavním městem z období staré říše Mennoferem (řecky Memphis) nechal na východním břehu Nilu založit nové město, které dostalo jméno Achetaton („Atonův obzor“) a mělo sloužit k uctívání boha Atona nezávisle na ostatních zavedených kultech.

Achnaton nechal původní kult boha Amona, jehož kněží vlastnili více půdy než panovník, zakázat a jeho chrámům veškerý majetek zabavil. Amonovo jméno bylo navíc na příkaz faraona odstraňováno ze všech textů i staveb. Zákaz uctívání se během následujících let dotkl i ostatních bohů a Aton se tak stal de facto jediným oficiálním božstvem starověkého Egypta.

Významnou roli přitom sehrála i Achnatonova manželka Nefertiti, která představovala významný ženský element v posvátném trojúhelníku mezi bohem Atonem, panovníkem a jeho ženou. Nefertiti se i díky svým ženským tvarům a neustálé přítomnosti šesti dcer stala symbolem sexuality a byla uctívána jako ztělesnění bohyně plodnosti.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST