„Děkuji mu, že jsem mohla volit člověka, o kterém jsem byla přesvědčená, že by měl být prezidentem naší země. A jak řekl pan profesor Drahoš: Jedeme dál! A jak říkám já: Prohraná bitva není prohraná válka,“ řekla v rozhovoru Holubová. Podle ní se společnost začíná dávat dohromady, a už tolik lidí nevěří na pražskou kavárnu, která neexistuje a je výmyslem Miloše Zemana. „My občané téhle krásné země jsme tady dohromady,“ dodala herečka.

Co říkáte těsnému výsledku voleb?

Je mi líto některých voličů pana Zemana, protože si myslím, že volili ze strachu. Ze strachu před nafouknutým problémem migrace, eura a dalších témat. Opravdu se asi ti lidé musí hodně bát, protože jinak by si za prezidenta nezvolili nemocného pána. Na druhé straně, když jsem viděla lidi, kteří volili pana Fischera, pana Horáčka, pana Hilšera a pana Drahoše, jak jsou různí a jak jde jejich podpora napříč celou naší zemí, mám velkou radost, že se občanská společnost dává dohromady. Nejde samozřejmě jen o prezidentské volby, ale i o to, co se děje v Poslanecké sněmovně. Lidé se začínají víc znát a začínají být víc v kontaktu, což je výborné. Proto i já říkám: Jedeme dál! Volila jsem změnu, zatímco těsná většina občanů ji nevolila. Pro změnu jsem pořád, a jen kvůli tomu, že určitý počet lidí řekl při těchto volbách změně ne, tak názor nezměním a placku s Jiřím Drahošem nehodím do koše.

Šanci na vítězství měli do poslední chvíli oba kandidáti. Co si myslíte, že výsledek voleb nakonec ovlivnilo?

Myslím si, že asi strach lidí z migrace. A propast, kterou se podařilo Miloši Zemanovi vytvořit mezi občany. I to, že živí pocit, že Praha opovrhuje venkovem a že se nad něj povyšuje. Volby rozhodlo i tohle rozdělování společnosti, a že se o věcech nedovedeme pořádně bavit. Budeme si jen nadávat a spílat, ale nedovedeme si říct: Hele, nebyl by lepší tenhle nebo tenhle? Jsme potom ti, s kterými se hraje a počítá, jen dokud jsou volby. Po nich si to pak ti soudruzi nahoře už dělají mezi sebou. Situace u nás začíná být trošku jako v Rusku, rozděleném na mužiky a věrchušku. Mám přitom radši model nikoliv vůdce a tlupa, ale rada starších a indiánský kmen.

Měla jste mezi přáteli a známými někoho, kteří v 2. kole nevolili, že nechtěli dát hlas ani jednomu z finalistů?

Neuvědomuji si, ale kdyby se mi s tím svěřili, odpověděla bych jim, proč ne? Nebyla jsem nijak militantní. Všude jsem říkala, proč volím Jiřího Drahoše, a proč bych ve druhém kole volila pana Hilšera, pana Fischera nebo pana Horáčka, kdyby se do něj dostali. Všichni čtyři totiž byli kandidáti, kteří by mi na Hradě nevadili, naopak bych je tam ráda viděla. Každý měl jiné přednosti. Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem poznala i pana Kulhánka, který byl pro mě také velmi zajímavý. Výběr kandidátů pro letošní volby byl skvělý. Ti lidé vedli kampaň opravdu demokraticky a občansky, nešlo o žádné nahánění hlasů. Už dlouho nemám rodiče, a dojalo mě, že rodiče mých kamarádů, kterým je ještě víc než mě, si nechali dovézt volební urnu, protože chtěli dát svůj hlas panu profesorovi. Bylo hodně těchto lidí, kteří tak volili a kteří si ještě pamatují dobu, když jsme tady měli velkého bratra a nesvobodu. Proto jsem velmi šťastná, že pořád ještě u nás máme svobodné demokratické volby. Jsme zodpovědní za toho, koho jsme si zvolili. A ti, co si za prezidenta zvolili Miloše Zemana, jsou za svou volbu zodpovědní. I vůči těm, kteří ho nezvolili.

Ale já se na voliče Miloše Zemana nezlobím, protože volili svobodně a podle svého přesvědčení. I když se trochu bojím, protože co jsem slyšela od různých známých, tak volili Miloše Zemana i ze strachu, že sem přijdou muslimové a budou nám řezat hlavy. Nejen, že si tohle tvrzení neověří, ale v čem ti lidé asi musí žít? Nevím, jak si představují, že pan Zeman s panem Mynářem a panem Nejedlým zadrží hordy, ale strach je strašný. Já jsem se taky bála komunistů, jako se teď lidé zase bojí třeba exekutorů. Před volbami zvedli téma migrace a strachu z ní a udělali z toho politikum. Terorismus je bezesporu celosvětové nebezpečí, a pan Drahoš jasně říkal, že se třeba posílit ochranu hranic a řešit problémy s migrací v místě, kde vzniká. Jiří Drahoš by byl mým voleným oblíbeným prezidentem, zatímco Miloš Zeman je mým prezidentem, protože jsem občanka České republiky. To je vše.

A otázka na závěr, jak jste vnímala první pětiletku působení pana Miloše Zemana na Pražském hradě?

Je toho hodně, takže nevím, čeho se mám chytit dřív. Vadila mi např. lež o panu Ferdinandu Peroutkovi, že hradní kancléř pan Mynář nemá prověrku, nebo že prezidentův poradce je pan Nejedlý z Lukoilu. Jsem herečka a zároveň občanka, která v něho nemá důvěru. Je mi pana Miloše Zemana i líto, protože si myslím, že mu není dobře. Jeho volba byla přesto pokračovat dál, ale mně se to nelíbilo, stejně jako se mi nelíbí, jak vystupuje v Rusku nebo jak vozí na východ podnikatele. Naopak se mi líbí jeho vztah k Izraeli, a zde bychom se shodli. U Miloše Zemana mi vadila určitá arogance moci. Milovala jsem dřív jeho bonmoty, ale bonmot je satirické štípnutí, kde není potřeba arogance, zato důvtipu a odvahy. A to už dnes v jeho vyjádřeních není.