"Asistentka krásných a mladých prodejců. Hledáme do našeho prodejního oddělení osobu, která našim šarmantním prodejcům pomůže s veškerým servisem. Musí být rychlá, přesto pečlivá, flexibilní a umět se bleskově rozhodovat," napsala nedávno do svého inzerátu společnost Invia.cz, která sice argumentovala i tím, že je nadnárodní společností a má benefity třeba v podobě zlevněné dovolené, ale jako hlavní tahák zvolila přitažlivost svých dealerů.

"Práce je různorodá, od tahání struktůrky až po úpravy GPO. Hlavní pracovní náplní však je podpora kolegů ve firmě a vše s tím související. Jsme tedy IT, kteří podporují pouze naše vlastní zaměstnance a snášejí jim modré z nebe," inzeruje zase společnost Inter-Sat. Ta dodává zařízení pro příjem satelitního, kabelového a pozemního digitálního vysílání, ovšem suchopárný technický jazyk zkusila při svém náboru alespoň zjemnit zdrobnělinou.

V obou případech je v personálním inzerátu zdůrazněná lidská stránka, což může souviset s tím, že právě ta nyní často rozhoduje o tom, jakou práci si případný uchazeč zvolí.

Na volného člověka připadají dvě volná místa

České ekonomice se totiž daří a zatím to vypadá, že se jí i nadále dařit bude, což se odráží na nejnižších počtech nezaměstnaných za řadu let. K 31. březnu 2018 evidoval Úřad práce ČR celkem něco přes 263,5 tisíce uchazečů o zaměstnání. To je zhruba o 17 tisíc méně než v únoru a o 92,5 tisíce osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší hodnotu od listopadu 1997, kdy bylo bez práce 254 tisíc lidí.

Podle výzkumu Euro Monitor realizovaného Allianz Pojišťovnou je nyní míra nezaměstnanosti nižší než tři procenta. "Zatímco poměrně vysoký růst zaměstnanosti jde v mnoha ekonomikách evropských zemí ruku v ruce se středním růstem produktivity, v Česku je tomu naopak. Počet zaměstnaných vzrostl v roce 2017 o jedno procento, ale produktivita práce se zvýšila téměř o 2,7 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom Allianz pojišťovny Michael Heise.

"Nezaměstnaných je podle čísel z úřadu práce necelých 264 tisíc. Když se ale podíváme na mezinárodně srovnatelná čísla, v jejichž rámci se mezi nezaměstnané započítávají pouze lidé, kteří si práci aktivně hledají, a ti, kteří jsou schopni či ochotni nastoupit do nové práce do 14 dnů, tak tu máme nezaměstnaných jen polovinu. Potom už na jednoho člověka bez práce připadají volná místa hned dvě," prohlašují také analytici společnosti Patria Finance. Předpokládají přitom, že nezaměstnanost bude dál klesat a nabídka volných míst poroste.

A koho firmy vlastně hledají? Podle Patria Finance jde především o dělnické profese, kterých se nedostává stále víc. Firmy hledají hlavně montážní dělníky, pomocné pracovníky ve stavebnictví a ve výrobě, řidiče, řemeslníky, svářeče a podobně. Žebříček deseti nejhledanějších pozic se za poslední rok v podstatě téměř nezměnil. Rostou jen počty volných pracovních míst, jichž je už téměř 240 tisíc a jen ve srovnání s loňským únorem jich přibylo přes 100 tisíc.

Tématem náboru se stává i gender problematika

V této souvislosti stojí za zmínku i to, jak moc je vyvážený český pracovní trh z hlediska zastoupení mužů a žen a jak se s tím personalisté potýkají. V řadě profesí sice není nutné pohlaví uchazečů řešit, přesto se však objevují stále častěji inzeráty, které upozorňují i na to, že ač je daná profese vnímána jako typická pro jedno pohlaví, firma má zájem i o pohlaví druhé.

Například kopřivnická automobilka Tatra Trucks se ve svých náborových aktivitách zaměřuje i na ženy se zájmem o technické profese, s tím, že obsluha strojů dnes vyžaduje spíš pečlivost, přesnost a přemýšlení, než fyzickou sílu.

Snaha napsat "vyvážený inzerát" vede někdy až k úsměvným výsledkům, jako v nedávném případu České pošty, která hledala třídiče balíkových zásilek.

"V tomto inzerátu jsou psány osoby v mužském rodě. Tento postup byl zvolen výhradně proto, aby bylo dosaženo co nejvyšší plynulosti textu. V žádném případě nevyjadřuje genderově podmíněný nebo diskriminační přístup České pošty, státního podniku k uchazečům a uchazečkám o volná pracovní místa," zdůrazňovala v náborovém textu Česká pošta.

Zkrátit pracovní týden? Odboráři pro, podnikatelé proti

Přebytek poptávky na pracovním trhu vyvolává také pnutí mezi odbory a firmami, pokud jde o to, jak se s vypořádat. Odboráři na svém sjezdu, který začal v pátek 27. dubna v Praze, požadují zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny. Firmám se to moc nelíbí.

"Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?" reagoval na odborářský požadavek Tomáš Surka, výkonný společník v personálně-poradenské společnosti Devire.

Pokud zde firmy nenajdou dost lidí, budou podle jeh oslov stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít podle jeho slov i neustálé zvyšování minimální mzdy. Česko by prý jejím příliš rychlým zvyšováním napříč obory získalo nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce.

Ženy jako zaměstnavatelky

Jaký vliv mají na českou ekonomiku ženy a jaký muži? Podle společnosti Bisnode ovlivňují ženy v Česku a na Slovensku ekonomiku méně než v ostatních porovnávaných evropských zemích.

Firma Bisnode totiž vytváří takzvaný "index ženského vlivu" (Bisnode Index of Women Influence BIWI), porovnávajícího jednotlivé země podle vlivu žen na jejich ekonomiku. Index měří vliv žen podle čtyř základních parametrů – podílu vlastněných firem pod vedením žen na celkovém počtu firem v každé zemi, na počtu zaměstnanců, obratu a čistém zisku.

V Česku je tento vliv ze všech 11 hodnocených zemí vůbec nejnižší, předposlední je pak Švýcarsko, před ním Slovensko. Největší vliv na místní ekonomiku mají podle tohoto indexu ženy ve Slovinsku, Maďarsku, Rakousku a Německu.

"Přestože je vliv českých žen na tuzemskou ekonomiku ze všech 11 hodnocených zemí nejnižší, je podíl vlastněných firem pod vedením žen na celkovém počtu firem v Česku šestý největší. České majitelky firem ale zcela propadly v dalších sledovaných parametrech, tedy podílu počtu zaměstnanců na celkové zaměstnanosti, stejně jako na podílu obratu a zisku," hodnotí studii analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Podle ní to znamená, že české ženy ovládají spíše malé firmy, které navíc vykazují nižší tržby i zisky. Jiná analýza Bisnode ukázala, že firmy řízené ženami vykazují nižší ziskovost, ale jsou stabilnější než firmy ovládané muži. Ve srovnání s muži jsou totiž ženy méně náchylné k riskování.