Historie

Sultán nebo průvodce falešných Habešanů. Vtipy Horace de Vere Colea otřásly zemí

6. duben 2018 četba na 4 minuty
Horace de Vere Cole (třetí zleva) s „delegací vysoce urozených Habešanů“, ve které byla i spisovatelka Virginia Woolfová (zcela vlevo)

Horace de Vere Cole (třetí zleva) s „delegací vysoce urozených Habešanů“, ve které byla i spisovatelka Virginia Woolfová (zcela vlevo)

Foto: volné dílo z Wikimedia Commons

Řadu let úspěšně vodil za nos nejen širokou veřejnost, ale svými šílenými kousky s oblibou zesměšňoval také bohaté podnikatele, špičky armády nebo politiky.  

V jeho případě nešlo o běžné kanadské žertíky. Kliky namazané hořčicí nebo špendlíky na židlích jsou v porovnání s taškařicemi Horace de Vere Colea zábavou pro batolata. Rodák z města Ballincollig na jihu Irska vymýšlel skutečně neotřelé vtípky, které mnohdy otřásly celou zemí.

On není normální!

Narodil se v květnu 1881 jako syn britského vojenského důstojníka. Na přelomu století se zapojil do druhé búrské války, kde utrpěl zranění a poté s poctami a patřičnou výsluhou odešel do civilu. Studoval na univerzitě v Cambridge, jenže školu nedokončil a není se čemu divit. V jeho mysli uzrávaly stále šílenější a vynalézavější legrácky. S úspěchem se vydával za sultána ze Zanzibaru, jindy najal skupinu kopáčů a nikým nerušen vytvořil hluboký příkop napříč rušnou ulicí Piccadilly v centru Londýna.

Také koupil na jedno divadelní představení osm vstupenek, které rozdal najatým holohlavým mužům. Každý měl na hlavě namalované písmeno, a když si sedli vedle sebe, lidé v horních patrech hlediště si mohli přečíst jedno velmi sprosté slovo.

„Můj bratr není zcela normální,“ nechala se slyšet sestra Annie, která se v roce 1911 vdala za Neville Chamberlaina, pozdějšího britského premiéra.

Cole s oblibou využíval svou podobu s tehdejším předsedou vlády Ramsayem MacDonaldem a jeho jménem pronášel plamenné projevy, které na politické scéně obvykle vyvolaly zděšení. Jindy si počíhal na poslance Olivera Lockera-Lampsona, nenápadně mu podstrčil do kapsy svoje hodinky a pak na něj jako na zloděje zavolal policii.

Slavná mystifikace

Při vymýšlení lumpáren mu pomáhal Adrian Stephen. Jeho sestrou byla spisovatelka Virginie Woolfová, kterou Cole zatáhl do svého nejslavnějšího kousku. V únoru 1910 poslal podvržený telegram z ministerstva zahraničí na válečnou loď Dreadnought, která byla pýchou námořnictva a nejmodernějším plavidlem svého druhu na světě. Dostat se na její palubu bylo pro běžné smrtelníky nemožné a právě to byla pro Colea ta správná výzva.

V depeši vzkázal kapitánovi, že k němu směřuje delegace vysoce urozených Habešanů. Sám se ujal role průvodce skupiny, Stephen se vydával za překladatele. Čtyři jejich kamarádi, včetně Woolfové, si nalepili vousy, oblékli si kostýmy a začernili si tváře. Už na londýnském nádraží dostala exotická delegace zvláštní vlak, kterým odjela do přístavu ve Weymouthu. Tam na ně čekala čestná stráž a následovala prohlídka lodě. Členové delegace rozdávali vizitky se svahilským textem a mezi sebou se domlouvali lámanou latinou. Uznání projevovali hlasitým pokřikem „bunga bunga“. Nakonec požádali o modlitební koberečky, oficírům udělili falešná vyznamenání a s velkou slávou zase odjeli. Na podvod nikdo nepřišel, přestože jednomu z „Habešanů“ se po kýchnutí odlepil knír.

Vše prasklo až poté, co se sami vtipálci pochlubili do novin. Námořnictvo požadovalo, aby byl Cole zatčen, jenže žádný zločin nespáchal. Když v roce 1915 Dreadnought potopil německou ponorku, dostala posádka blahopřejný telegram s textem „bunga bunga“.

Další Coleův život už tak radostný nebyl. V roce 1918 se oženil s Denise Lynchovou, narodila se jim dcera Valerie, ale manželství zkrachovalo. Muž navíc při pozemkových spekulacích přišel o všechny peníze a dobrovolně odešel do exilu ve Francii, kde si v roce 1931 vzal hostinskou Mabel Wrightovou. Když v únoru 1936 zemřel na infarkt, jeho přátelé odmítali zprávě uvěřit s tím, že jde o jeho další žertík.