Historie

Jacques Balmat. Strhující příběh člověka, který jako první stanul na Mont Blanku

12. říjen 2018 četba na 4 minuty
Pomník Horace de Saussure a jeho průvodce Jacquese Balmata (na obrázku vlevo) v Chamonix.

Pomník Horace de Saussure a jeho průvodce Jacquese Balmata (na obrázku vlevo) v Chamonix.

Foto: CC BY-SA 4.0: B. Brassoud/Wikimedia Commons

Není to jen příběh o statečnosti a mimořádném fyzickém výkonu, ale také o zradě, konci jednoho přátelství a křivdě, kterou se podařilo napravit až po 200 letech.

FOTOGALERIE

Mont Blanc Mont Blanc z francouzské strany Cesta na vrchol Mont Blancu.

Zatímco jméno Edmunda Hillaryho, který jako první dobyl nejvyšší horu světa Mount Everest, si vybaví snad každý, o prvním muži na vrcholu nejvyšší evropské hory mnoho lidí neví nic. Je to přitom velmi strhující příběh.

Lákavá odměna

Věčně zasněžený vrchol ve výšce 4809 metrů nad mořem na francouzsko-italském pomezí odpradávna podněcoval lidskou fantazii. Místní si nejprve vyprávěli, že tam žijí bohové, později se třásli strachy u historek, podle nichž na strmých úbočích přežívají duchové, kteří zahubí každého, kdo by se rozhodl narušit jejich klid.

Švýcarský přírodovědec a fyzik urozeného původu Horace-Bénédict de Saussure však podobným povídačkám nevěřil. V roce 1760 vypsal finanční odměnu pro člověka, který jako první stane na vrcholu Mont Blanku. S vidinou tučného balíku peněz se záhy začali objevoval první odvážlivci, kteří se pokoušeli proniknout neprobádanými svahy a najít schůdnou cestu.

V roce 1762 se k vrcholu několikrát snažil dostat Pierre Simon, ale marně. O třináct let později se do neznámých výšin vydali čtyři muži, jenže si nedokázali poradit s těžkostmi v podobě řídkého vzduchu a špatného počasí, které je zastihlo v nadmořské výšce kolem 3000 metrů.

V 80. letech 18. století se na scéně objevili další dva muži. Savojský alpinista a lékař Michel-Gabriel Paccard a Jacques Balmat, rodák z Chamonix, vesnice na úpatí Mont Blanku, a také horský vůdce, lovec a sběrač vzácných kamenů. Nejprve se pokusil zdolat vrchol každý v jiné skupině a ani jeden neuspěl. Tehdejší lidé totiž věřili, že nelze přežít noc v horách, proto se obvykle snažili dostat nahoru a dolů v jednom dni, což bylo i při pěkném počasí prakticky nemožné.

V roce 1786 se 24letý Balmat rozhodl po dalším neúspěšném pokusu zůstat na úbočí. V závějích přečkal do dalšího rána, kdy se v pořádku vrátil do údolí. V srpnu téhož roku se Balmat znovu vydal nahoru, tentokrát v doprovodu 29letého Paccarda. Nehnali se vzhůru, postupovali s rozvahou, věděli, že mají dost času. Přenocovali na svahu a 8. srpna 1786 stanuli společně na vrcholu. Paccard měl s sebou barometr, s nímž provedl několik měření a po půlhodině se vydali zpět. Přenocovali na stejném místě jako při cestě vzhůru a ráno pokračovali v sestupu.

Druhý den silný poryv větru odnesl Paccardovi klobouk a muž pak trpěl sněžnou slepotou, takže jej Balmat musel vést za ruku. Přesto šťastně dorazili do Chamonix.

S pantoflemi na vrchol

Když se o dobytí Mont Blanku dozvěděl Saussure, chtěl okamžitě také nahoru. O rok později si najal Balmata a s ním dalších dvacet horalů, kteří mu nesli vše potřebné včetně skládací postele s matrací a pantoflí. Saussure bezpečně stanul na vrcholu a Balmatovi se bohatě odměnil. Vyplatil mu i odměnu pro prvního člověka na Mont Blanku. Z horala se stal vážený muž, později byl dokonce povýšen do šlechtického stavu a získal přízvisko „z Mont Blanku“.

Balmat se vrhl do politiky a o své cestě k vrcholu napsal autobiografický román. Na Paccarda, který se mezitím oženil s jeho sestrou, ale tak trochu zapomněl, takže se mezi někdejšími přáteli rozhostilo uražené ticho. Paccard zemřel v roce 1827, o sedm let později skonal i Balmat. Ztratil se při hledání zlata a drahých kamenů. Pravděpodobně se zřítil do některé skalní průrvy a jeho tělo se nikdy nenašlo.

Když byl v Chamonix v roce 1887 odhalen památník prvním dobyvatelům Mont Blanku, byl na něm zpodobněn Balmat se Saussurem. Na Paccarda si nevzpomněl nikdo. Historickou křivdu se podařilo napravit až v roce 1986, kdy Paccard dostal v Chamonix vlastní pomník.