Po celou dobu existence Sovětského svazu se indoktrinace zaměřovala na zahraničí. V západních zemích Sověti finančně podporovali tamní komunistické strany a jejich tisk, který pak naopak komunistická propaganda využívala, když z něj citovala obvykle jako z jediného zahraničního zdroje. Obrovské prostředky Sovětský svaz vydával na financování tzv. mírového hnutí mladých levičáků, od nichž si Sověti slibovali, že postupně rozvrátí západní demokratické společnosti.

Když se naopak rozpadlo sovětské impérium, zdálo se chvíli, že s ním odešel na věčnosti i obrovský propagandistický aparát. Nyní už je jasné, že tomu je právě naopak. Současné Rusko nejen že se plně vrátilo k metodám komunistické propagandy, ale velmi sofistikovaně je přizpůsobilo možnostem nejnovějších globálních technologií. Sami komunisté nazývali propagandu ideologickým bojem a propagandisty vojáky v ideologické bitvě o myšlení svých obyvatel i občanů svobodného světa. A stejně tak jako armádní zbraně využívají výsledky vědeckého a technologického vývoje, využívá moderních technologií i současná propaganda.

Nejde o to lhát, ale zničit pravdu

Od amerických prezidentských voleb před půldruhým rokem se rozšířil termín „fake news“. Bylo by ale silným zjednodušením představovat si, že jde jen o vymyšlené nebo zkreslené zprávy, které propagandisté podsouvají médiím v demokratických zemích. Skutečnost je složitější a moderní propagandistické metody jsou mnohem sofistikovanější. Zatímco cíle kremelské propagandy zůstávají stále stejné a zejména směřují k rozkládání západní společnosti, podkopávání demokratického systému a důvěry lidí v demokratické principy a ve své politiky, nové technologie poskytly šíření propagandy neuvěřitelné a přitom relativně levné možnosti.

Česká autorka žijící v Kanadě Alexandra Alvarová píše v nedávno vydané knize Průmysl lži, že smyslem dnešních falešných zpráv není prosazení lži, ale prosazení světonázoru, že pravda neexistuje. Autorka odhaduje, že jen asi pět procent článků, které tvoří a šíří takzvané prokremelské weby se nezakládá na pravdě. „Zbytek, kterému se odborně říká ´hybridní materiál´, jsou informace s reálným základem, jen nasvětlené, okomentované, připepřené trochou skandálu, lži, drsným titulkem, emočním názorem“.

V době sociálních sítí je šíření propagandy mnohem sofistikovanější než dříve. Každý uživatel internetu si jistě všiml, že když prostřednictvím vyhledávače zjišťuje nějakou informaci, objeví se mu brzy reklamy, které mu nabízejí to, co hledal. Tak třeba, když zadáme do vyhledávače „lyžování v Alpách“, objeví se nám v reklamních pozicích na webech, které otevíráme, reklamy cestovek a sportovních areálů. Je to proto, že reklamní systémy získaly od vyhledávače informaci o našem zájmu o zimní dovolenou a snaží se vybrat takovou reklamu, která nás může zaujmout. Je to dost obtěžující, zejména, když se taková reklama objevuje ještě mnoho týdnů po té, co jsme dané téma vyhledávali, ale reklamní systémy to naopak vydávají za výhodu. Neobtěžují nás prý reklamou, která nás nezajímá, ale nabízejí nám přece to, co jsme sami hledali.

Facebook dovedl tuto metodu do dokonalosti. Měl být sítí, která bude sdílet příspěvky každého uživatele jeho přátelům. Dnes ovšem užívá složité a sofistikované algoritmy, které sdílení příspěvků po internetu ovlivňují. Facebook sleduje chování každého uživatele, jeho preference a zájmy, a podle toho vybírá, které příspěvky mu doručí. Na Facebooku jsou i firemní stránky, stránky zájmových skupin i různá diskusní fóra. Facebook jim nabízí, že jejich příspěvky zobrazí té správné cílové skupině. Samozřejmě jde o placenou službu, která Facebooku přináší vysoké výnosy. Ten, kdo zvládne využívat chování Facebooku a alespoň částečně pochopí jeho algoritmy, ten dokáže síť efektivně využívat ve prospěch svých zájmů.

Diskusní skupiny, původně zakládané fanoušky či zájemci o nějaké téma, dnes mohou zakládat firmy či jednotlivci s čistě komerčními úmysly. Tak třeba firma prodávající jízdní kola může iniciovat vznik diskusní skupiny cyklistů v níž pak může snadno nabízet své výrobky. Nebo někdo může založit třeba fórum o psech, získat v něm dostatečné množství členů a pak ho prodat firmě, která nabízí psí žrádlo. Jenže pokud tohle může udělat komerční firma, může to udělat i někdo, kdo má zájem šířit propagandu a dosahovat nějakých třeba i nekalých politických cílů.

Sociální sítě zesilují negativní poselství

Časopis Washington Monthly zveřejnil před několika dny článek, který napsal investor Roger McNamee, jenž v roce 2006 radil Marku Zuckerbergovi a stal se také akcionářem Facebooku. Píše, jak v únoru 2016 získal podezření, že se Facebook začal chovat nestandardně. V New Hampshire se schylovalo k primárkám demokratické strany a na Facebooku se náhle objevila záplava příspěvků proti Hillary Clintonové a ve prospěch Bernie Sanderse. McNamee měl zkušenost s přirozeným chováním lidí na Facebooku. To, co se dělo, ale nebylo přirozené. Zdálo se to být velmi dobře organizované a placené. Bylo nepředstavitelné, že by tyhle příspěvky byly součástí oficální Sandersovy kampaně. „Nevěděl jsem, co se děje“, píše McNamee, „ale obával jsem se, že Facebook začal být používán způsobem, jaký si jeho zakladatelé nepředstavovali“.

Záplava facebookových příspěvků proti Clintonové pokračovala celé jaro. Ale náhle se podobně divné chování Facebooku objevilo i v Evropě. Přestože výzkumy předpovídaly vítězství zastánců setrvání Velké Británie v Evropské unii, výsledek byl opačný. Výzkumy nedokázaly zaznamenat zásadní faktor: novou sílu sociálních sítí zesilovat negativní poselství.

McNamee upozorňuje, že to, co známe z médií, totiž, že lidé mají větší zájem o negativní zprávy, neúprosně funguje v počítačových algoritmech sociálních sítí. Strach a zloba dosahují vyšší sledovanosti než radost. A protože algoritmy zvýhodňují zprávy s větší sledovaností, ještě zvyšují vliv negativních zpráv. V případě Brexitu píše McNamee ještě o jednom paradoxu. Protože Facebook umožňuje inzerentům mířit na specifické cílové skupiny, využívali toho jak stoupenci odchodu z EU, tak stoupenci pokračování členství. Mezi stoupenci Brexitu však bylo více lidí z nižších sociodemografických vrstev, takže reklama směřující k této cílové skupině byla levnější, než inzerce za zachování členství Británie. Za stejné peníze se jí tedy zobrazilo více.

V případě amerických voleb, McNamee spekuluje, že Rusové identifikovali uživatele snadno podléhající zprávám, které čtou. Využili funkce Facebooku k nalezení osob s obdobnými profily a s pomocí inzerce je získali pro členství ve skupinách s kontroverzními tématy. Facebookové algoritmy favorizovaly Trumpovy drsné vzkazy a konspirační teorie proti Clintonové, které uchvacovaly jeho podporovatele. To vše ještě pravděpodobně za nižší ceny, než za jaké inzerovala protikandidátka. Ale co bylo hlavní, jakmile byli uživatelé ve skupinách, Rusové mohli využít falešné americké trolly, tedy vlastní najaté pracovníky, kteří se na internetu vydávali za Američany, a dokonce i počítačové roboty k šíření výbušných zpráv. Trollové a roboti vydávající se za Američany mohli vytvořit větší iluzi podpory radikálních názorů, než jaká ve skutečnosti existovala. Skuteční uživatelé pak tyto podvržené příspěvky „lajkovali“ a sdíleli ve svých profilech. S malou investicí takové zprávy mohly zasáhnout desítky milionů lidí. Stejnou strategii uplatnili Rusové na Twitteru a dalších sociálních sítích. Programování robotů a práce trollů sice stojí peníze, ale efektivita vynaložených prostředků je vysoká.

Dodatečný výzkum potvrdil, že se McNamee nemýlil. Rusové opravdu investovali velké prostředky do kampaně proti Hillary Clintonové v době primárek tím, že podporovali stoupence Bernie Sanderse a Jill Steinové a také ty stoupence Clintonové, které bylo možné přesvědčit, aby ji nevolili. Po jejím vítězství pokračovali v oslabování její pozice u demokratických voličů. Také ruská manipulace Brexitu se potvrdila. Například více než 150 tisíc tweetů z ruskojazyčných účtů podporovalo odchod Británie z Unie.

Na podzim minulého roku oznámil Twitter, že nebude poskytovat reklamu ruským propagandistickým médiím Sputnik a Russia Today. Současně zrušil zhruba 200 účtů, které byly spojeny s ruskými skupinami, které za cca 100 tisíc dolarů nakoupily na Facebooku reklamu ovlivňující americké volby.

Češi slouží ruské propagandě jako pokusná morčata

Alexandra Alvarová píše, že zemí, která se pro Rusko stala testovací laboratoří propagandy, je Česká republika. Zatímco v odporu proti americkému radaru ještě Rusové využívali zkušenosti ze své podpory mírového hnutí v Německu v sedmdesátých letech, v roce 2013 při příležitosti prvních přímých voleb prezidenta republiky, vtrhli do Čech s naprosto novým typem komunikace. „Sociální sítě, četné přeposílané maily, pomluvy, polopravdy, nenávist, organizovaný křik ve veřejném porostoru. Svět tomu nevěnoval pozornost. Češi si zvolili jakéhosi vulgárního prezidenta, který se obklopil poradci, co podnikají s Rusy. No a co? Kdo s nimi dnes nepodniká.“

První známá „trollí farma“ na světě vznikla v Petrohradě pod názvem Agentura internetového výzkumu. Zde podle Alvarové pracují mladí jazykově vybavení Rusové, jejichž cílem je vstupovat do internetových diskusí všude na světě. Samozřejmě že ve středu zájmu jsou diskuse na témata, která zajímají Kreml: Ukrajina, Putin, Trumpovy vazby na Rusko atd. Každy troll má deset identit, pod kterými publikuje. Denně jsou centrálně určována aktuální témata, kterými se zabývají.

Technologie oslavovaná za to, že lidi sbližuje, byla zneužita cizí mocí, aby lidi rozdělovala, podkopávala demokracii a šířila zlo. Rusové manipulovali Facebook, Google, Twitter a ostatní platformy, aby ovlivnily výsledek britského referenda o vystoupení z Unie a prezidentské volby ve Spojených státech, píše Roger McNamee a dodává, že pokud se neuskuteční zásadní změny, bude manipulace pokračovat.

Facebook potvrdil, že až 126 milionů Američanů bylo zasaženo ruskou manipulací v rámci jejich platformy a dalších 20 milionů na Instagramu Facebookem vlastněným. Celkem tedy 146 milonů lidí. To nejsou odhady, ale čísla, která Facebook dokáže ve vlastní síti zjistit a manipulaci tak prokázat. Dokonce nabízí svým uživatelům, že každému sdělí, zda se na jeho profilu ruské příspěvky vyskytovaly. Reklama byla objednávána z 470 účtů řízených z trollích farem v Rusku.

„Lidé budou ovladatelní jen tehdy“, píše Alvarová, „když uvěří, že jim státy, vlády, justice a média lžou a že ´skutečná pravda´ je jinde, na ´alternativních´ médiích. James Clapper, renomovaný americký zpravodajský expert a bývalý vysoce postavený důstojník tajných služeb, řekl nedávno časopisu Politico, že Rusové podle jeho názoru dosáhli mnohem více, než i ve svých nejdivočejších snech očekávali. Podařilo se jim zesílit polarizaci a rozdělení naší země a podminovat náš demokratický systém. To je povzbudilo a budou v tom pokračovat."