Jan Trejbal: Boží muka spojují lidi, tvoří krajinný bod a mohou pomoci i přírodě

25. září 2018 četba na 8 minut
Včelí boží muka budou tvořit výrazný orientační bod v krajině

Včelí boží muka budou tvořit výrazný orientační bod v krajině

Foto: Archiv Jana Trejbala

/VIDEO/ Ve středočeské obci Zákolany budou tento čtvrtek, v předvečer svátku svatého Václava, slavnostně vysvěcena Včelí boží muka, která jsou novým projektem urbanisty a "neolokátora" Jana Trejbala. Od jiných božích muk se liší tím, že kromě svého sakrálního, společenského a krajinného účelu mají opravdu sloužit k hnízdění včel. Podobných objektů by se mělo podle Trejbalových plánů objevit v Česku sedm.

FOTOGALERIE

Urbanista Jan Trejbal s dřevěným "kopytem" na budoucí Včelí boží muka Skica budoucích Včelích božích muk Skica budoucích Včelích božích muk

V roce 2015 přišel urbanista Jan Trejbal s projektem božích muk, umístěných na výrazných a solitérních místech v krajině, v jejichž hlavě by se skrýval domek pro včely samotářky a v základech je zase broukoviště. První taková Včelí boží muka budou vysvěcena tento čtvrtek v areálu historického hradiště Budeč, nacházejícího se u obce Zákolany nedaleko Prahy. Hradiště se nachází na místě, kde podle českých legend proběhla lucká bitva, a tradice je spojuje i se svatým Václavem. Boží  muka slavnostně vysvětí římskokatolický kněž Petr Metoděj Bubeníček z farnosti Roztoky - Libčice. Objekt se tak stane oficiálně sakrální stavbou, současně však bude sloužit ochranářskému účelu.

Trochu jiný mobiliář

Trejbal se podle svých slov pustil do vytváření Včelích božíchjh muk mimo jiné z toho důvodu, že chtěl posunout sioučasný význam slova "mobiliář". "Při krátké rešerši zjistíme, že mobiliář dnes běžně zahrnuje zahradní lavičky, stojany na kola, plastové odpadkové koše, květináče a další výrobky z betonu, litiny, oceli a dřeva… Slovo ovšem nevychází ze slova mobilita, ale mobiliární, což znamená movitý, tedy z předpokladu, že se objekt stává součástí městské nebo přírodní krajiny," popisuje Trejbal. Současně zmiňoval to, že rozsáhlé "mobiliární" fondy vlastní i Národní památkový ústav. "Jsou to soubory movitých věcí prohlášených za kulturní památku a dalších předmětů kulturní hodnoty," charakterizoval tyto objekty. Oba tyto poznatky podle něj směřují k tomu, že mobiliář má být stálou a kvalitní součástí veřejného prostoru jak po stránce estetické, tak funkční.

Právě z této potřeby pak vznikla před třemi lety také idea Včelích božích muk, jež by v sobě propojovala sakrální, společenskou, krajinnou i environmentální funkci. "Spojení včelstev, krajiny a duchovního zastavení má již od dob svatého Ambrože velice mnoho rovin působnosti. U nových míst pobožnosti se bude vždy něco konat," říká Jan Trejbal.

Podle něj dnes lidé vkládají do krajiny spíš objekty, připomínající tragédie a smrt, jako jsou pomníčky automobilových nehod u silnic nebo expedičních neštěstí v horách. Česká krajina je ale také historicky plná i drobných architektonických prvků věnovaných pobožnosti. "Připomínaly nejen tragédie, ale nacházely se i na místech dobrých skutků, zázraků, nebo prostého zastavení. Chtěl jsem také něco spojeného s pozitivními emocemi," popsal Trejbal.

Protože zemědělství už dnes nepředstavuje hlavní zdroj obživy, je podle urbanisty přirozené, že bude vznikat čím dál větší tlak na ochranářské a kulturní využití krajiny. "Důkazem jsou například hustě vznikající okrašlovací sdružení (spolky), navazující na naše tradice před rokem 1935," vysvětluje Trejbal.

Včelstvo je podle něj historicky dlouhodobě propojeno s křesťanskou tradicí, v níž představuje vzor a symbol pracovitosti, nikdy ale nedošlo k propojení ochranářského a sakrálního účelu v jednom objektu. "V tomto ohledu jsou Včelí boží muka unikátní," sdělil Dotyku Trejbal. Entomologicky-ochranné objekty – broukoviště i hmyzí domky - dnes podle jeho slov sice existují a dokonce se často prodávají v hobby-marketech, nenabízejí ovšem propojení s nábožensko-církevní ani s orientační funkcí. 

Vznikaly jako socha

Včelí boží muka, která vznikla jako Trejbalův patent, jsou vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Jejich tvar byl zprvu vyřezán ze dřeva coby dřevěné "kopyto", na jehož základě vznikla v sádrovně Akademie výtvarných umění v Praze forma. Z ní pak byl v Kloknerově ústavu ČVUT v Praze odlit první betonový prototyp. Podle Trejbala by měl použitý beton vydržet zhruba 200 let. Hlavici objektu, který mají obývat včely samotářky a čmeláci, vyplnily děti pod vedením místní základní školy Budeč dutým dřevem a dalším materiálem, jenž poskytne včelám útočiště. 

"Při vývoji nového typu mobiliáře bylo třeba využít několika charakterem odlišných pracovišť, která spolu v minulosti nikdy nespolupracovala. Prototyp Včelích božích muk vyrobený (nezhutněným) odlitím do mnohadílné laminátové formy v létě 2018 je výsledkem propojení firmy PM23, která vytvořila dřevěné kopyto objektu pomocí dvoudimenzionální frézy, dále sádrovny a zámečnické dílny Akademie výtvarných umění v Praze, jež vytvořily laminatové formy hlavice a nohy objektu vyztužené ocelovými profily a speciálními odvzdušňovacími otvory, pracoviště 3D tisku UMPRUM Praha a Kloknerova ústavu ČVUT v Praze. Výhodné pro toto propojení byl fakt, že jsem na všech těchto místech v minulosti byl činný jako doktorand, pedagog, nebo pořádal společenské akce za účasti firmy," popisuje Trejbal.

V srpnu 2018 byl první prototyp Včelích božích muk převezen z Prahy do Zákolan na místo památného staroslovanského hradiště. Na designu i volbě umístění objektu se podle Trejbala podílel i odborník na včely a obyvatel Zákolan entomolog Jan Žďárek, aby byla co největší šance, že ve stavbě včely samotářky a čmeláci opravdu zahnízdí (šlo například o orientaci vůči světovým stranám i o volbu materiálu vyplňujícího hlavici objektu). "Přibližně polovina úlu by mohla být zahnízděna během příštího roku, do dvou let by mohl být úl obsazen celý," říká Trejbal. Včely samotářky nejsou medonosné, ale pro okolní krajinu by mělo mít jejich zahnízděnísmysl zejména díky jejich schopnosti opylovat mnoho druhů rostlin - mimo jiné jde o důležité opylovače květů vojtěšky. 

Čtvrtečním vysvěcením se navíc objekt božích muk oficiálně stane sakrální stavbou. "Je umístěn přesně na hranici církevního a obecního majetku," poznamenal k tomu Trejbal. V září 2018 pak byl tento prototyp zanesen také do turistických map.

Podle Trejbala se majitelem těchto prvních Včelích božích muk stala obec Zákolany, která je bude mít do budoucna v péči - urbanista sám je nadále držitelem autorských práv ke stavbě. "V podstatě si to ode mě koupili jako umělecké dílo, třeba sochu," uvedl Trejbal. 

Stavbu dalších lze podpořit

Podle urbanistových plánů by se mělo v Čechách a na Moravě objevit obdobných božích muk celkem sedm. V současnosti má Trejbal vytipovány lokality pro další dvoje - jedna by měla stát v Plasech, které jsou významným náboženským poutním místem díky stejnojmennému klášteru, druhé umístění autor projektu zatím tají. 

"Mám podmínku, aby boží muka v souladu se svou historickou úlohou vytvářela orientační bod v krajině a aby byla v dané oblasti unikátní. Nechci je proto blízko u sebe a snažím se pro ně najít co nejvhodnější místa. Uvítám i vhodné tipy od veřejnosti," řekl Dotyku Trejbal.

Výroba dalších božích muk se ale odvíjí i od návratnosti vstupní investice do vývoje formy a prototypu. Autor projektu proto spustil kampaň na crowfundingovém portálu Hithit, jejímž prostřednictvím může na tvorbu tohoto neobvyklého projektu přispět i veřejnost.