Historie

Kardinálovi Beranovi pomáhal také páter Pácha z Peruce

24. duben 2018 četba na 3 minuty
Václav Pácha (vpravo) při setkání s papežem Janem Pavlem II.

Václav Pácha (vpravo) při setkání s papežem Janem Pavlem II.

Foto: archiv rodiny

Do Česka se v pátek 20. dubna vrátily ostatky kardinála Josefa Berana. Repatriací se naplnila jeho poslední vůle. Kardinál zemřel 17. května 1969 v italském Římě ve vyhnanství, po pěti desítkách let jeho ostatky spočinou v kapli sv. Anežky v Praze jak si kardinál přál. V dobách, kdy Beran působil v Praze, byl jedním z jeho blízkých spolupracovníků páter Václav Pácha z Peruce. A stál při něm také v těžkých dobách pro církev, po komunistickém převzetí moci v roce 1948

Václav Pácha se narodil v Peruci na Lounsku 6. března 1917. Po maturitě na gymnáziu ve Slaném vystudoval Teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1943 se stal knězem, působil v Novém Strašecí a Vraném ve středních Čechách. O čtyři roky později ho nově jmenovaný arcibiskup pražský Josef Beran povolal do Prahy, stal se vikářem u sv. Víta v Praze na Hradčanech.

Kardinál Beran na něj nezapomněl ani v Římě, vyprávěl o Páchovi samotnému papežovi, který jej pozval na návštěvu.

FOTOGALERIE

Z návratu kardinála Josefa Berana zpět do vlasti. Z návratu kardinála Josefa Berana zpět do vlasti. Z návratu kardinála Josefa Berana zpět do vlasti.

„V roce 1948 se situace v Československu zásadně měnila a jedním z cílů nového vedení byla likvidace církví. Arcibiskup Josef Beran byl 19. června 1949 internován. Zpočátku v domácí vězení v arcibiskupském paláci a od srpna 1950 pod zostřeným dozorem na různých farnostech v Čechách. Následovala vykonstruovaná obvinění a zatýkání církevních představitelů i prostých kněží. V roce 1950 byl zatčen i Václav Pácha a ve velkém procesu s pomocníky biskupů byl koncem ledna 1951 spolu s dalšími osmi kněžími a jedním laikem odsouzen,“ sdělil Miroslav Blažek z Peruce. Ten se o osud Páchy začal zajímat loni, při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin.

Za ilegální činnost římskokatolické církve, zapojení do „Katolické akce“, vyzvědačství pro Vatikán a rozmnožování a rozšiřování protistátních tiskovin poslal soud Páchu na 13 let do vězení. V roce 1960 se díky amnestii dostal na svobodu. Pak působil jako kněz na Lounsku v Panenském Týnci, Radonicích, Slavětíně, Smolnici a Peruci. Od roku 1975 byl farářem ve Vrbně nad Lesy a od roku 1981 farářem v rodné Peruci. Státní bezpečnost jej sledovala až do roku 1989.

„Kardinál Josef Beran, který byl nuceně od roku 1965 ve Vatikánu, vyprávěl papežovi Pavlovi VI. o Václavu Páchovi a ten peruckého faráře pozval v 70. letech do Vatikánu,“ připomněl Blažek.

Tituly od svatého otce

Papež při příležitosti 65. narozenin udělil Páchovi v roce 1982 titul osobní děkan a o pět let později titul osobní arciděkan. V 90. letech jej papež Jan Pavel II. spolu s dalšími stíhanými kněžími pozval do Vatikánu. Václav Pácha při této příležitosti údajně odsloužil mši nad hrobem „svého“ arcibiskupa Josefa Berana.

„Páter Václav Pácha se o svoji farnost staral a v rámci možností se snažil udržovat svěřené církevní stavby. Podařilo se mu opravit kapličku ve Slavětíně, kostely ve Vrbně, Smolnici a Černochově. V 70. letech byl u zajímavého objevu fresek z počátku 14. století v presbytáři kostela sv. Václava v Černochově,“ vypočetl Blažek.

Páter Pácha připravoval i opravu „svého“ peruckého kostela, jeho snahu však ukončila smrt. Z tohoto světa odešel ve stálé aktivitě ve věku 83 let 20. března 2000. Je pochován v hrobce svého vzácného předchůdce pátera Františka Daneše v peruckém hřbitově.