Historie

Krásná Agnès Sorel: za královskou lásku zaplatila životem

20. červenec 2018 četba na 4 minuty
obraz Agnes Sorel coby Madony od Jeana Fouqueta

obraz Agnes Sorel coby Madony od Jeana Fouqueta

Foto: Wikimedia.org

Jméno francouzského krále Karla VII. je neodmyslitelně spjato se dvěma dívkami. První byla Jana z Arku, která ho popoháněla na politickém i bitevním poli. V soukromí se zase odevzdával do péče Agnès Sorel.

FOTOGALERIE

hrobka Agnes Sorel obraz Agnes Sorel coby Madony od Jeana Fouqueta portrét Agnes Sorel

Inspirovala umělce nejen během života, ale ještě mnoho set let po smrti. Agnès Sorel oplývala nevšedním půvabem, bystrým úsudkem a také velkou dávkou extravagance. Není divu, že se jí říkalo Dame de beauté a uchvátila i francouzského panovníka.

Líbila se také papeži

Agnès se narodila jako dcera vojenského důstojníka Jeana Soreaua a Catherine de Maignelais v roce 1422. Ve stejné době se devatenáctiletý Karel VII. stal králem, ale jeho situace nebyla vůbec lehká. Francií zmítala občanská válka a zemi drancovala cizí vojska. Jeho duševně chorý otec Karel VI. ho totiž vydědil ve prospěch anglického krále Jindřicha V., který se pak logicky dožadoval vlády ve Francii.

Nikdo ovšem nepočítal s Janou z Arku, udatnou dívkou hnanou náboženskými vizemi o tom, že spasí svou vlast. Ve Francii zažehla odpor vůči okupantům a podnítila k akci i Karla VII. Prohlásil se králem a vytáhl do boje.

Přestože Jana z Arku nakonec padla do rukou nepřátel a v roce 1431 byla ve svých 19 letech upálena, Karel získal vojenskou převahu. Když se v roce 1442 na dvoře svého švagra Reného I. Neapolského poprvé setkal s Agnès, seděl na trůnu už velmi pevně a svou moc dále rozšiřoval povedenými reformami.

Zralý muž ošlehaný boji stoleté války přesto při pohledu na mladou dívku dočista ztratil hlavu. Z Agnès udělal svou milenku, ač byl ženatý s Marií z Anjou (1404-1463), s níž zplodil dvanáct dětí.

Říká se, že králova nová láska byla tak krásná, že se zalíbila i papeži a díky tomu přivíral oči nad jejím hříšným vztahem. Karel jí věnoval řadu vzácných šperků, zařídil jí vlastní dvůr a daroval několik zámků, mimo jiné Château de Loches, kde ho před lety Jana z Arku přesvědčila, aby se nechal korunovat králem.

Smrtící líčidla

Agnès oplývala hlubokým dekoltem, neméně hlubokými znalostmi, a obojí se nebála ukázat. Královy přízně dokázala obratně využívat a poněkud překvapivě ji uznávala i královna Marie.

Významnou stopu zanechala také v umění. Ve své době inspirovala mnohé spisovatele, básníky a malíře. Zřejmě nejznámější obraz vytvořil Jean Fouquet, který ji zpodobnil jako Madonu, ovšem s odhaleným ňadrem. Agnès se objevuje také v mnohem pozdějším díle filozofa Voltaira nebo skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Částečně za to může nejen její nevšední krása, ale také smutný osud.

S tím, jak stoupal její vliv, rozšiřovaly se zástupy jejích nepřátel. Když v únoru 1450 cestovala za Karlem, aby mu poskytla podporu na vojenském tažení, náhle onemocněla a po několika dnech zemřela. V té době přitom už čekala královo čtvrté dítě.

Původně se mělo za to, že příčinou smrti byla úplavice, ale později se objevily spekulace, že ji někdo otrávil. V roce 2004 francouzský patolog Philippe Charlier prozkoumal její ostatky a skutečně našel velké množství jedovaté rtuti.

Vědci se nyní přiklánějí k názoru, že se králova společnice stala obětí vraždy. V podezření je zejména Karlův syn Ludvík. Proti otci se několik let bouřil a Agnès považoval za nebezpečného soupeře. Jiní ale soudí, že rtuť v těle slavné milenky nemusí být nutně výsledkem vražedného pokusu. Tehdy se rtuť přidávala i do líčidel, takže se Agnès mohla stát obětí vlastní touhy po kráse.

Karel každopádně po její smrti dlouho netruchlil a brzy si našel náhradu v podobě její sestřenice Antoinette de Maignelais.