Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás
Místo pádu letounu Il-18B do jezera Zlaté piesky v Bratislavě
Foto: Archiv
/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.
FOTOGALERIE
Do 70. let vstoupily československé aerolinie ukrutně smolně, během čtyř let došlo k pěti pádům dopravních letadel. Začalo to 26. ledna 1972 u severočeské Srbské Kamenice s 24 mrtvými, následovalo 19. února 1973, kdy se na Ruzyni vzňal letoun Tupolev - zahynulo všech 66 pasažérů.
Do třetice pak 20. srpna 1975 havaroval československý stroj Il-62 u letiště v syrském Damašku, důsledkem bylo rekordních 126 obětí.
Vlastní nahé tělo je noční můrou pro většinu žen, ukázal průzkum
Asi nejznámější havárii, volně ztvárněnou i v seriálu Sanitka, přinesl poslední říjnový den 1975 – v pražském Suchdole zemřelo 75 cestujících.
Ovšem k tomu nejhoršímu na našem území se teprve schylovalo. Blížil se let ČSA 001 z Prahy do Bratislavy, letenku měl i Pavol Hammel.
28. července 1976 vládlo od rána dusné horko, v letištní hale pražské Ruzyně bylo nedýchatelno, k zalknutí. Zmožený Pavol Hammel spal jako nemluvně. Mejdan z předchozího dne měl až takové grády, že jej nyní neprobudí ani patero výzev k „odbavení letu ČSA 001 na lince Praha – Bratislava, s pravidelnou dobou odletu v 8:52.“ Let se přesně v 9:37:30 navždy odmlčí. Ale nepředbíhejme.
Chci prodávat luxusní pivo, co může konkurovat šampaňskému, říká Martina Šmírová
Vraťme se do nebe, na palubu „Boženky“, tak čtyřmotorovému Iljušinu Il-18B něžně přezdívá posádka, která se včera vrátila z náročného letu z libyjského Tripolisu. Let to byl klidný, kapitán zaznamenal jen banální problém, těsně před přistáním v Praze se rozblikala červená kontrolka pravého vnějšího motoru č.4, vytékal z něj olej.
Vše bylo přes noc rutinně napraveno, ale pro všechny případy byl na druhý den povolán k letu do Bratislavy mladý mechanik, jeho úkolem bude monitoring onoho motoru. Spolu se na palubě sejde čtyřčlenná posádka, čtyřčlenný tým mechaniků a obsluhy, dvě letušky a 69 platících cestujících – celkem 79 osob.
Vše probíhá celkem normálně až do času 9:35:10. "Klesáme do letové hladiny 90," ohlašuje se letoun z Prahy, dispečer z bratislavského letiště zareaguje: "Rozumím, oudržujte hladinu 80." Moment – 90 (2750 metrů) nebo 80 (2350 metrů)? Zkrátka a dobře, kapitán s dispečerem jsou "každý jinde", na vině je možná nesoustředěnost, možná špatná artikulace – to už se nedozvíme. Každopádně právě v této chvíli se rozehrál řetezec omylů a nepřesností, které za pár desítek sekund stočí letoun do vývrtky.
Chcete zemřít doma? Máte na to 30 dní
V 9:36:15 byl nešťastný letoun stále o tři sta metrů výše (a o padesát kilometrů za hodinu rychlejší) než podle dispečera, což by samo o sobě nebylo fatální; jen kdyby dispečer, který později absolvuje negativní test na alkohol v krvi, nevypočetl nesprávně vzdálenost letadla ČSA 001 od bratislavského letiště. Splete se o zásadních 15 kilometrů.
