Mozart v Praze: kam chodil do hospody a u kterého stolu sedával

10. prosinec 2017 četba na 14 minut
Mozart v Praze

Mozart v Praze

Foto: Wikimedia

Zní to jako pověst, ale zřejmě to bude z velké části pravda. Když pobýval v Praze skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, oblíbil si jednu zapadlou krčmu, respektive vinárnu na Starém Městě. Sedával v ní u dřevěného stolu, z něhož perořízkem odřezával třísky, které používal jako párátka.

Tamtéž možná uslyšel harfeníka, jemuž podle legendy věnoval melodii. Mozartův stůl (ať už pravý, nebo falešný) byl ukazován jako kuriozita ještě dlouho poté, co se po záhadném pohostinství slehla zem. V polovině 19. století se však ztratil a dnes už o něm vůbec nikdo neví.

FOTOGALERIE

Mozart v Praze Mozart v Praze Mozart v Praze

Šťourátka na zuby

Dne 20. března 1860 se v hudebním časopise Dalibor objevila zpráva tohoto znění:

„Mozartův stůl, jenž se v Mozartově sklepě nacházel, je nyní uschován co památka u p. Janouška, továrníka na mašiny, jenž dotčený sklep pro rozsáhlost svého průmyslu v dílnu proměniti musel. Stůl tento je z měkkého dřeva a má malý objem. Jeho plocha ozdobena byla druhdy přikrývkou, kterouž však nynější majitel odebrati dal, anto jisto je, že tato přikrývka teprve po čase Mozarta na stůl dána jest. Na dolejší straně stolní plochy jsou viděti patrné známky zvyku znamenitého mistra, jenž si ze stolu šťourátka na zuby řezával. Často se stává, že cizinci pana Janouška navštěvují, aby se na Mozartův stůl podívali.“

Mozart v Praze

Dnešní dům U Štupartů

Tak popořádku: kdy byl Mozart v Praze, kde byla ta vinárna a co se stalo s oním stolkem?

Wolfgang Amadeus cestoval přes české území celkem pětkrát. Už jako jedenáctiletý se ocitl v Brně, kam s otcem Leopoldem Mozartem narychlo utekl z Vídně před epidemií neštovic. V Brně měl malý virtuos také vystupovat, ale koncert byl odložen, protože se u chlapce projevily první příznaky obávané choroby.

Rodina se odebrala do Olomouce, kde byla Wolfgangovi zajištěna lékařská péče. V Olomouci složil Mozart 6. symfonii F dur KV 43, nazývanou Olomoucká. Do Brna se vrátil těsně před Štědrým dnem roku 1767 a 30. prosince dopřál místním občanům dlouho očekávaný koncertní zážitek. K památné události došlo v Divadle Reduta (tehdejší Městský dům Taverna) na Zelném trhu.

Do Prahy se salzburský rodák poprvé podíval zkraje roku 1787, kdy mu bylo jedenatřicet. Předcházela ho pověst dvou oper, které vídeňské publikum přijalo s výhradami, zato Češi si je zamilovali: Únos ze Serailu a Figarova svatba. „Včera večer přibyl sem z Vídně náš velký a milovaný hudební umělec pan Mozart,“ psaly 13. ledna noviny Prager Oberpostamtszeitung.

„Nepochybujeme, že pan Bondini [šéf divadelní společnosti Pasquale Bondini – pozn. aut.] dá provést na počest tohoto muže oblíbené dílo jeho hudebního génia, Figarovu svatbu, a náš proslulý orchestr neopomine přitom podat nové důkazy svého umění. Pražané, známí svým vkusem, jistě v hojném počtu navštíví představení díla, jakkoli je již často slyšeli. Přáli bychom si rovněž, abychom mohli obdivovat hru pana Mozarta samotného."

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/3
DALŠÍ ČÁST