Historie

Po použití kulometů došlo i na pušky. První vzdušný souboj proběhl před 104 lety

4. říjen 2018 četba na 7 minut
Dobová kresba zachycující první vzdušné střetnutí mezi Josephem Frantzem a Wilhelmem Schlichtingem

Dobová kresba zachycující první vzdušné střetnutí mezi Josephem Frantzem a Wilhelmem Schlichtingem

Foto: Profimedia

Bylo ještě ráno, když si dvoučlenná posádka francouzského dvouplošníku Voisin, pilot Joseph Frantz a střelec mechanik Louis Quenault, všimla německého průzkumného letounu Aviatik. Voisin zahájil útok a vystřílel na Aviatika celý kulometný zásobník. Německý průzkumník se však stále bránil. Quénault proto použil vlastní pušku, jíž zasáhl nepřátelského pilota. Šlo o první vzdušné střetnutí v dějinách.

FOTOGALERIE

Dobová kresba zachycující první vzdušné střetnutí mezi Josephem Frantzem a Wilhelmem Schlichtingem Německý Aviatik Francouzský průzkumný letoun Voisin

První světová válka se rozhořela na přelomu července a srpna 1914. Letecké jednotky mělo celkem osm států zapojených do konfliktu: Francie, Velká Británie, Spojené státy americké, Itálie, Rusko, Německo, Rakousko–Uhersko a Japonsko. S letadly se však zprvu vůbec nepočítalo jako se zbraněmi, jejich hlavním úkolem byl průzkum. To se však mělo brzy změnit. A přispěla k tomu i událost z 5. října 1914, kdy se několik kilometrů západně od Remeše střetly francouzský a německý dvouplošník. Šlo o první letecký souboj v dějinách. 

Piloti znepřátelených stran se ve vzduchu přirozeně potkávali od začátku války a poměrně brzy se také objevily první pokusy o zničení nepřátelského letadla: letci po sobě ve vzduchu házeli granáty, ale třeba také cihly nebo kusy železa, a rychle se naučili brát s sebou do vzduchu i palné zbraně, zpočátku zejména pušky a pistole. Francouzi ale začali rychle experimentovat i s kulomety, jakkoli jejich hmotnost ztěžovala manévrovací schopnosti letadla. 

První sestřel v dějinách

Kulometem Hotchkiss, umístěným nad úroveň točící se vrtule, byl také vyzbrojen dvouplošník Voisin typu 3, na kterém onoho osudného dne vzlétli pilot seržant Joseph Frantz (narozen v roce 1890, zemřel v Paříži v roce 1979) a jeho mechanik, seržant Louis Quénalt (jeho osobní data se nedochovala). Oba byli přiděleni k průzkumné letce V 24. V prostoru zhruba nad obcí Muizon spatřily ve výšce 3,5 tisíce stop (kolem 114 metrů) německý dvoumístný průzkumný dvouplošník Aviatik BI.

Německé letadlo pilotoval seržant Wilhelm Schlichting, jako pozorovatel s ním letěl nadporučík Fritz von Zangen. jejich úkolem bylo prozkoumat ze vzduchu oblast Jonchery-sur-Vesle a zaznamenat nepřátelské pozice. 

Frantz dal znamení Quénaltovi a na Aviatika zaútočil. V okamžiku, kdy se přiblížil, zahájil Quénalt střelbu z kulometu. Aviatik se pokusil odpoutat, ale Frantz ho následoval, zatímco Quénalt pálil přerušovanými dávkami. V okamžiku, kdy spotřeboval všechno střelivo (celkem vypálil z kulometu 47 nábojů), si oba francouzští piloti všimli, že německý pozorovatel po nich střílí z pušky. Také Quénalt sáhl po pušce a jedním z výstřelů se mu podařilo zasáhnout nepřátelského pilota.

Aviatik, prostřílený už předtím kulometem, se ocitl mimo kontrolu, sklouzl po křídle a začal se řítit k zemi. Narazil do korun stromů a explodoval. Jeho posádka zahynula. Francouzský letoun tak dosáhl prvního vítězství ve vzdušném střeleckém souboji v historii, které skončilo sestřelením nepřátelského letadla.

Následovala tisková kampaň

O úspěchu francouzských bojovníků na létajícím stroji okamžitě informoval francouzský tisk, reportáže o vzdušném souboji přinesly například listy Le Temps a le Figaro, které se události opakovaně věnovaly. V poválečném časopisu Vzdušná válka se pak ve vydání ze dne 2. ledna 1919 se pak dochoval dobový popis celého souboje, jak ho zaznamenal nejmenovaný očitý svědek: 

"V 10 hodin ráno 5. října se dvouplošník Voisin přiblížil k německým liniím. Při burácení motorů jsou dalekohledy zbytečné. Oči samy sledují, jak se Němec snaží klesnout, aby se vyhnul Francouzi. 

Němec je vzdálen asi 1500 metrů. Francouz pokračuje rovně, drží se trochu výš než on. Z francouzské strany se začíná ozývat kulometná střelba: Ta-ta-ta-ta… Ta… Ta… Němec prolétává pod Francouzem a snaží se uletět směrem k severu. Francouz, udržující jeho výšku, se otáčí ve výkrutu s velmi malým poloměrem, nabírá rychlost, předhání ho, otáčí se a vrací se k Němci, který hoří a je stále pronásledován. Němec klesne v několika výkrutech ve snaze uniknout Francouzi. A brání se: slyšíme několik výstřelů ze zbraně většího kalibru než kulomet, protivníci se ve vzduchu při střelbě vždy otočí a nadzvednou. 

Němec ztrácí trochu výšku, snaží se jí nabrat, aby se znovu stočil k severu. Francouzský kulomet se ozývá se stále se zrychlující kadencí: Ta-ta-ta-ta… Ta… Ta-ta-ta-ta; pak při plné rychlosti, jakou pálí francouzský kulomet, se ozve zvuk jako praskání ohně. 

Němec ztratí svou výšku a najednou udělá krátký kruh a vrátí se k francouzskému dvouplošníku. Kulomety znovu spustí: Aviatik se třikrát zakymácí a přepadne po nose do spirály, ocas k obloze. Vítězný dvouplošník krouží nad klesajícím Němcem jako dravec nad umírajícím ptákem.

Sledovali jsme toto nádherné drama z hradní terasy."

Celý život s letadly

Zatímco o úspěšném střelci Quénaltovi se mnoho historických informací nedochovalo, o pilotovi Frantzovi, který přispěl k prvnímu vzdušnému vítězství Francouzů nepochybným leteckým mistrovstvím, jímž se dokázal opakovaně přiblížit k unikajícímu Aviatikovi, toho víme nepoměrně víc. 

Joseph Marie François Frantz se narodil 7. srpna 1890 ve francouzském kantonu Beaujeu v departementu Rhône v regionu Rhône-Alpes. Od roku 1910 začal působit v letectvu, dne 3. února 1911 získal v Mourmelon pilotní průkaz. Vojenskou službu nastoupil u 151. pěšího pluku ve Verdunu, poté byl přidělen k ženijnímu vojsku, pod něž před válkou spadalo i vojenské letectvo. V roce 1914 byl přiřazen k letecké průzkumné jednotce V 24. Dne 6. srpna 1914 byl povýšen do hodnosti seržanta.

Po válce nastoupil u výrobce letadel Voisin jako inženýr a zkušební pilot, později pak založil v Boulogne-Billancourtu vlastní firmu, zaměřenou na opravy motorů. V roce 1939 byl opět povolán do služeb armády. Za své bojové zásluhy byl oceněn řádem Velkodůstojníka čestné legie. Je také držitelem vojenské medaile Croix de Guerre (Válečný kříž) a leteckou medailí Médaille de l'Aéronautique. 

Zemřel v Paříži v roce 1979 ve věku 89 let. V roce 1965 zavzpomínal na osudový den 5. října 1914 ve filmovém dokumentu, natočeném belgickou televizí RTBF,  veřejnoprávní stanicí pro Valonsko-bruselskou federaci.

Určitou zajímavostí je, že bojů první světové války se kromě něj zúčastnil také jeho vzdálený bratranec Antoine Frantz, voják 2. koloniálního pěšího pluku, který zemřel 23. srpna 1916 na následky válečných zranění a byl prohlášen za "padlého pro Francii".