Buzerace státu

O budoucnosti českých zbraňových zákonů rozhodne Soudní dvůr Evropské unie

7. březen 2018 četba na 7 minut
Organizátorům historických akcí svitla určitá naděje ohledně dalšího používání zbraní. Vyhráno ale nemají

Organizátorům historických akcí svitla určitá naděje ohledně dalšího používání zbraní. Vyhráno ale nemají

Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Soudní dvůr EU by měl v blízké době rozhodnout o vydání či nevydání předběžného opatření, jež by odložilo povinnost implementovat takzvanou evropskou zbraňovou směrnici do českého právního řádu. Soud totiž bude rozhodovat o žalobě, kterou proti této směrnici vznesl loni český stát.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyřadila minulý týden z projednávání na návrh poslankyně za ODS Jany Černochové takzvanou malou zbraňovou novelu (novelu zákona o střelných zbraních a střelivu), kterou předložilo ministerstvo vnitra. Důvodem je to, že chce vyčkat na závěry Soudního dvora EU, který bude v brzké době jednat o žalobě, již Česká republika podala vůči evropské směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní (takzvané zbraňové směrnici).

FOTOGALERIE

Členové klubů vojenské historie 3. prosince rekonstruovali bitvu tří císařů u Tvarožné nedaleko Slavkova u Brna. Francouzský císař Napoleon zde před 211 lety porazil rakouské a ruské šiky Bitvu tří císařů rekonstruovali 3. prosince nadšenci z klubů vojenské historie nedaleko Slavkova u Brna. Francouzský císař Napoleon zde před 211 lety porazil početnější rakouské a ruské šiky Rekonstrukce historické bitvy

"Jak jistě řada z vás ví, podala Česká republika dne 17. května 2017 žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Je to konkrétně žaloba na neplatnost směrnice," uvedla v parlamentu Jana Černochová.

Česko podalo současně s požadavkem na zrušení směrnice také návrh na odklad její účinnosti formou soudního předběžného opatření. Evropský soud o něm zatím nerozhodl, ale předpokládá se, že by tak měl učinit v nejbližší době. Česko je jinak povinno implementovat směrnici nejpozději do letošního 13. září, nechce-li čelit evropským sankcím. Žaloba nemá sama o sobě odkladný účinek.

Novela je vůči historii tolerantní

Vůči implementace evropské směrnice se loni zvedl v Česku masový odpor nejen mezi držiteli střelných zbraní, ale také mezi českými a moravskými spolky vojenské a oživené historie (takzvaného reenactmentu). Podle těchto spolků by směrnice znemožnila pořádání historických slavností a rekonstrukcí bitev tak, jak je známe.

Pro ilustraci, například slavnostní salvu mušket na náměstí při historických slavnostech by šlo odpálit jen tehdy, pokud by bylo náměstí prohlášeno za dočasnou střelnici. Směrnice také přesouvala zbraně, používané právě pro rekonstrukce (tedy například repliky zbraní určených pro střelbu výhradně slepými náboji nebo zbraně zkonstruované na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových či perkusních zámkových systémů) z kategorie D, tedy nepodléhající registraci, do kategorie C, tedy do zbraní vyžadujících zbrojní průkaz nebo licenci.

Současné znění takzvané "malé zbraňové novely" proto reformulovalo omezení ve směrnici tak, aby se historických zbraní a jejich replik pro reenactment prakticky nedotýkala. Zbraně historických konstrukcí (maximálně dvourané) by tak i nadále zůstaly na našem území v kategorii D, tedy de facto beze změny oproti stávající úpravě. Pouze na jejich dovoz a vývoz by se nově vztahovala podobná pravidla jako na zbraně vyžadující zbrojní průkaz, a to s ohledem na očekávanou úpravu této problematiky v zahraničí.

"Podle novely už nehrozí ani registrace předovek, ani zákaz akustických zbraní, a tak dále. Je ale možné, ne-li pravděpodobné, že brzy budeme obdobným snahám čelit znovu - směrnice má být ostatně za dva roky znovu otevřena a navržena další omezení. V současnosti se nám však podařilo v rámci připomínkového řízení na ministerstvu vnitra dopady na reenactment zásadně zmírnit nebo eliminovat," prohlašuje na konto novely Martin Šavel, zakladatel Iniciativy spolků vojenské historie ČR.

Současně ale dodává, že tento fakt neznamená, že by iniciativa měla ve své snaze polevit. "Tohoto stavu se nám podařilo dosáhnout také díky pomoci držitelů moderních sportovních pušek, střelců branných disciplín a mnoha dalších, jejichž práva jsou stále ohrožena. Neslučuje se se ctí ani se strategií opustit spojence. Proto bude iniciativa nadále hájit práva těch, kteří nám pomohli, a vyzývá všechny sběratele a reenactory, aby činili totéž," prohlašuje Šavel.

Co přijde po verdiktu soudu?

A jaké perspektivy se Česku otevírají s různými možnými verdikty evropského soudu? 

Pokud by rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžném opatření padlo ještě před dubnovou schůzí sněmovny a bylo pro Česko pozitivní, nemuseli by poslanci nic řešit a mohli by nechat v platnosti současný zákon a střelných zbraních a střelivu. Evropská komise by však poté velmi pravděpodobně zahájila urychlené přípravy nové směrnice.

Pokud soud žádost o předběžné opatření zamítne, nezbude Česku než směrnici nějakou formou implementovat, nechce-li Česká republika platit sankce. "Kdyby Evropská komise přistoupila k sankcím, tak tento stát jejich placení politicky neustojí. Čili jediná varianta je v tomto případě implementovat, otázka je, jak," řekl Dotyku odborník na zbraňovou legislativu, který si nepřál být jmenován. Jedinou další variantou by bylo vystoupit z unie.

Česko by se tedy v takovém případě zřejmě pokusilo vyhovět směrnici zmiňovanou novelou, která její podmínky do určité míry akceptuje, ale snaží se je co nejvíc "změkčit".

Pokud Soudní dvůr EU do dubnové schůze sněmovny o návrhu předběžného opatření nerozhodne, má český parlament dvě možnosti.

První z nich je jednání o novele opět odložit. Jak ale upozorňuje Sdružení na ochranu práv držitelů zbraní Lex, tento krok v sobě skrývá určité riziko. Pokud by totiž případné negativní rozhodnutí soudu přišlo krátce před 13. zářím 2018, pak by zřejmě vláda navrhla schválit zákon takzvanou "devadesátkou" -  tedy zrychleným procesem přijetí navrženého znění v prvním čtení podle paragrafu 90 jednacího řádu Sněmovny. Při tomto procesu není možné podávat pozměňovací návrhy.

Druhou možností je podle sdružení Lex pustit v dubnu novelu do prvního čtení, projednat a přidělit výborům (novelou by se zabývaly pravděpodobně branně-bezpečnostní a obranný výbor, a protože se dotýká i činnosti myslivců, tak ještě zemědělský výbor). V takovém případě by pak musela projít řádným schvalovacím řízením. Jinými variantami by opět bylo pouze placení sankcí, nebo vystoupení z EU. Tyto varianty jsou však opravdu krajně nepravděpodobné.

V Česku vznikla také v lednu nová petice požadující úplné odmítnutí směrnice. Autoři petice se odvolávají na Lisabonskou smlouvu, podle níž může každý členský stát EU učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní a střeliva. Podle nich tak Lisabonská smlouva říká, že vnitřní a vnější bezpečnost státu a zbraně jsou výhradně v gesci každé z členských zemí, a společná směrnice upravující tuto oblast je tedy nepřijatelná (na její podobě se však shodly všechny tři vrcholné orgány EU - Komise, Rada ministrů i Evropský parlament).

Petice nicméně požaduje, aby parlament opětovně projednal novelu ústavního zákona o bezpečnosti, jejíž součástí by se stalo i právo právu nabývat, držet a nosit zbraň k zajišťování bezpečnosti státu. Ústavní zákon totiž stojí nad evropskými směrnicemi.

Zmíněnou novelu nicméně projednávaly obě komory českého parlamentu už v loňském roce a Senát ji nakonec zamítl.