Sport

Olga Charvátová, první lyžařská hrdinka s bronzem

24. únor 2018 četba na 4 minuty
Olga Charvátová na ZOH v Sarajevu 1984

Olga Charvátová na ZOH v Sarajevu 1984

Foto: ČTK

Hora Javornina, 16. února 1984. Olga Charvátová mířila za zlatem, ovšem uteklo jí. Škoda. Ach, těch pár setin! „Člověk si řekne, že je to škoda. A co by kdyby… Ale na to se nehraje,“ říká bývalá lyžařka.

Občas na to přijde řeč. „Jednou za čtyři roky si vždy vzpomenu. Teď už nějaké konkrétní vzpomínky nemám. Ale když se někdo zeptá, ráda se k tomu vrátím,“ dodává dnes 55letá olympionička. Ještě aby ne: vždyť získala pro Československo vůbec první medaili v alpském lyžování!

Sněžení a pomalá trať

Křížová Charvátová (tehdy ještě pod dívčím jménem) se probojovala na olympijské hry do Sarajeva jako 21letá debutantka. Sjezd jí v bývalé Jugoslávii, dnešní Bosně a Hercegovině, vyšel parádně.

Čas 1:13,53 byl dobrý. Ale ne nejlepší: dvě Švýcarky si na trati vedly ještě lépe, vyhrála Figiniová (1:13,36) a druhá skončila Walliserová (1:13,41). Charvátová přitom zajela skvěle vrchní pasáž a držela nejrychlejší mezičas. Právě to ji občas nutí k zamyšlení. „Rozhodovaly setinky. Kvůli tomu, že trať postavili dost jednoduchou a pomalou, bylo pořadí hodně těsné,“ vybavuje si.

Na trať se dostala jako šestnáctá v pořadí. Tehdy navíc hodně sněžilo. „Říkala jsem si, že musím jet stále ve stopě. Bylo tam jedno technické místo, kde se najíždělo do roviny. Tam mi to vyšlo až moc dobře. Dostala jsem se na chvilku mimo vyjeté stopy. A do roviny mě to zpomalilo. Víte, tehdy nebyla úprava tratí na takové úrovni jako dnes. V ten moment jsem si myslela, že je vše ztracené. O to větší překvapení pro mě bylo, že to nakonec vyšlo na medaili,“ přiznává třináctinásobná mistryně Československa.

FOTOGALERIE

Olga Křížová-Charvátová. Olga Křížová-Charvátová při on-line rozhovoru v redakci Deníku. Olga Charvátová na ZOH v Sarajevu 1984

V jednadvaceti letech by zisk olympijské placky s kdekým zamával, Charvátová však vyšší popularitu ustála. „Nepřišlo mi, že bych byla mladá. Braly jsme to tehdy jinak,“ poznamenává. Po závodě se pak vracela lanovkou nahoru. Na kopci pracovala spousta jugoslávských vojáků, kteří už znali výsledky a hned jí dali najevo sounáležitost.

„Pokřikovali na mě: Ty naše, gratulujem! To bylo pěkné, cítila jsem, že mě berou. K těmto zemím máme blízko.“ O to víc ji proto zasáhla občanská válka na přelomu tisíciletí, která Jugoslávii rozdělila na několik zemí. „Bylo to pro mě nepříjemné. Všechno tam zničili,“ zamrzelo Křížovou, která i proto od olympijského závodu hlavní město Bosny a Hercegoviny nenavštívila. „Syn tam akorát byl letos natáčet snowboardový film. Po dlouhé době jsem viděla sportoviště.“ Jenže: co nebylo zničeno, to chátrá.

Mimochodem v Sarajevu absolvovala ještě dva olympijské závody. Ve slalomu skončila desátá, osmé místo jí patřilo v obřím slalomu. Tři roky poté, co si na krk pověsila svou nejcennější medaili, na jaře roku 1986 ve 24 letech oznámila konec aktivní kariéry jako vítězka ankety Král bílé stopy. „Nemrzí mě to, byla jiná doba. Dělat vrcholový sport nebylo jednoduché. Měli jsme sice nějaké podmínky, které někteří současní sportovci nemají, na druhou stranu všechno bylo zpolitikařené,“ popisuje.

Zablokovaný návrat

Před olympiádou v Calgary v roce 1988 však plánovala návrat. V roce 1986 ukončila studium trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a vzápětí nastoupila jako učitelka tělocviku na technologické fakultě v tehdejším Gottwaldově. „Po roce za mnou ze svazu lyžařů přišli a říkali mi, abych se ještě zkusila na olympiádu dostat. Vše jsem domluvila, odpočinula jsem si, začala jsem trénovat. Ale nakonec svazové vedení československé tělesné výchovy a sportu usoudilo, že už mě nepotřebují,“ líčí zkušená reprezentantka. Dodnes to dává jako příklad tehdejší doby: „Přišlo mi to legrační. Dala jsem do toho nějaké úsilí, domluvila se se svým zaměstnavatelem, abych mohla startovat. Po dvou měsících tréninku mi sdělili, že mě nechtějí.“

Olga Křížová Charvátová
Narozena: 11. června 1962
Největší úspěch: bronz ze sjezdu na ZOH 1984 v Sarajevu
Světový pohár (celkové umístění): 1983 8., 1984 7., 1985 6.