Evropa v ohrožení

Politické únosy v československých dějinách? Nic nového, děly se a dějí

14. listopad 2018 četba na 11 minut
Zleva Vladimír Mečiar, Ivan Gašparovič a Michal Kováč. Mečiar později omilostnil lidi, spojené s únosem Kováčova syna

Zleva Vladimír Mečiar, Ivan Gašparovič a Michal Kováč. Mečiar později omilostnil lidi, spojené s únosem Kováčova syna

Foto: ČTK

Dějiny historického území českých zemí jsou spjaty s politicky motivovanými únosy vlastně od nepaměti, řadí se k předním příběhům české mytologie. Opakovaně k nim docházelo také během posledního století. Hned několikrát se během poválečného období stalo, že zásadně ovlivnily politický vývoj. Dotyk zmapoval slavné únosy v souvislosti s kauzou Andreje Babiše mladšího a jeho neobvyklé cesty na okupovaný Krym.   

Rakouské policisty upozornil na Kováčovu přítomnost anonymní telefonát, který podle policejního vyšetřování ve skutečnosti pocházel od důstojníka Slovenské informační služby (SIS) Jána Takáče. Právě SIS, jíž tehdy šéfoval jeden z nejbližších spolupracovníků premiéra Vladimíra Mečiara Ivan Lexa, byla hlavní "podezřelou" z organizace únosu.

Toto podezření zesílilo po vystoupení bývalého policisty a později člena SIS Oskara Fegyverese, který vyšetřovatelům únosu potvrdil, že se na něm SIS podílela). Následně však z obavy o svůj život utekl do zahraničí. S tímto útěkem mu měl pomoci jeho kamarád, rovněž bývalý policista Róbert Remiáš, který s ním zůstal v kontaktu a podle několikerých svědectví se rovněž bál o život. 

Remiáš byl zavražděn 29. dubna 1996 při nastražené explozi auta. Jeho vražda nebyla nikdy objasněna.

Důvodem k únosu měla být zřejmě snaha donutit prezidenta k odstoupení z funkce, protože měl s Mečiarovou vládou i s Mečiarovým blízkým spolupracovníkem Lexou ostré spory (mimo jiné odmítl Lexu jmenovat ministrem privatizace). Kováč ale zůstal ve funkci až do konce funkčního období. Protože se poté nepodařilo hned zvolit nového prezidenta, převzali po 3. březnu 1998 část prezidentských pravomocí vláda a premiér, který toho okamžitě využil a pachatele únosu opakovaně amnestoval. V důsledku tohoto kroku nebyla kauza nikdy plně vyšetřena. Stížnost Generální prokuratury proti zastavení vyšetřování zamítl v prosinci roku 2002 Nejvyšší soud SR.

V Národní radě Slovenské republiky proběhlo od roku 2002 několik hlasování o tom, aby tyto "Mečiarovy amnestie" byly zrušeny, nikdy se však nenašel dostatek poslanců, kteří by na to kývli.

Z Berlína v české dodávce a slovenském vládním speciálu

Ze zcela nedávné doby pak pochází kauza únosu vietnamského podnikatele a bývalého vysoce postaveného funkcionáře Trinha Xuana Thanha skupinou vietnamských agentů z centra Berlína. K únosu došlo 23. července 2017 v berlínském parku nedaleko Spolkového sněmu. A přestože neměl na první pohled s Českem ani Slovenskem nic společného, přece jen se do něj obě země zapletly.

Dodávka, do níž únosci podnikatele v Berlíně naložili, totiž pocházela z české půjčovny, a převezli ho v ní na Slovensko před bratislavský vládní hotel Bôrik. Ze Slovenska do Vietnamu jej pak propašovali letecky v zapůjčeném slovenském vládním speciálu, které si podle médií vietnamská strana zapůjčila pod záminkou oficiální pracovní návštěvy vietnamského ministra od tehdejšího slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Dva slovenští policisté později vyšetřovatelům přiznali, že byli svědky toho, jak agenti podnikatele do slovenského vládního letadla vlekli.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schäfer označil únos za bezprecedentní a skandální porušení německého a mezinárodního práva. Německé ministerstvo zahraničí v odvetě za tuto akci okamžitě povolalo vietnamského velvyslance a jednoho vietnamského pracovníka ambasády (údajně příslušníka vietnamské tajné služby) současně vyhostilo ze země.

V lednu letošního roku byl Trinh Xuan Thanh ve Vietnamu odsouzen "ke 14 letům za špatné hospodaření a na doživotí za zpronevěry ve firmě PetroVietnam". Podle německé agentury DPA se na něj vietnamští vyšetřovatelé zaměřili zřejmě v rámci státem organizovaného tažení na potírání korupce, a když z Vietnamu utekl, rozhodli se získat ho zpět za každou cenu. Trinh měl prý firmě způsobit ztrátu ve výši 125 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun). Mluvčí ministerstva zahraničí Schäfer podotkl, že záležitost je o to víc zarážející, že během jednání zemí G20 začátkem července 2017 v Hamburku se o možném vydání Trinh Xuan Thanha oficiálně jednalo.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST