Britské muzeum, které v současnosti připravuje souhrnnou výstavu věnovanou právě Edvardu Munchovi, došlo k tomuto závěru na základě vzácné černobílé litografie obrazu, jež bude součástí expozice. Informuje o tom britský list The Telegraph.

Slyšel jsem výkřik přírody...

"Tato verze Výkřiku jasně ukazuje, že nejslavnější Munchovo dílo zachycuje osobu, která výkřik slyší, a nikoli, jak se mnozí domnívají, postavu, která křičí," uvedla pro The Telegraph Giulia Bartrumová, kurátorka nadcházející výstavy.

Litografie na rozdíl od barevných verzí obrazu (olej a tempera z roku 1893, tempera z roku 1910 a dva pastely z let 1893 a 1895) obsahuje i Munchovu ručně psanou poznámku: "Slyšel jsem mohutný výkřik přírody..."

Norský malíř údajně připadl na myšlenku svého obrazu, když byl na vycházce s přáteli svědkem západu slunce, který pokryl oblohu krvavou barvou, rozlévající se nad černými vodami fjordu. Ten pohled jím měl silně otřást: "Slyšel jsem mohutný a nekonečný výkřik přírody… Poté jsem se vzdal veškeré naděje znovu milovat," svěřil se později. Právě výňatek z tohoto vyznání obsahuje i černobílý tisk.

"Munch přidal svůj popisek k litografii záměrně, aby vylíčil, jak ho inspirovala úzkost, již náhle pocítil. Snažil se zachytit emoce dané chvíle. Lidé si většinou myslí, že namaloval křičící postavu, ale o to v tomto případě nešlo. Zachytil člověka, který výkřiku naslouchá, ať už zní jen v jeho hlavě, nebo ne. Má pocit, že všude kolem něj křičí příroda," říká Bartrumová.

"Vůbec nepochybuji, že jeho ikonická postava reaguje na vnější přírodní síly, s nimiž se tehdy na úbočí svahu Munch setkal. Diskutovat můžeme dál o tom, jestli pro něj byly tyto síly reálné, nebo psychologického rázu."

Věčná otázka

Otázka, zda postava na obraze křičí nebo poslouchá, je živá po celá desetiletí. Podle bývalého ředitele Munchova muzea v Oslu Gunnara Sörensena jsou možné obě verze: "Mohlo jít o výkřik přírody, mohlo jít i o křičící postavu. Je to otázka interpretace."

Jeho nástupce Stein Olav Henrichsen se ale přiklání k tomu, že Britské muzeum má pravdu. "Toto dílo se komentovalo mnoha různými způsoby, ale máme Munchova vlastní slova. A je to někdo, kdo si zakrývá uši, když slyší výkřik přírody."

Podle Henrichsena však vůbe nevadí, že lidé interpretují Munchův obraz různě. "Třeba během studené války dal časopis Time Výkřik na svou titulní stranu jako svůj komentář k dané době a k hrozbě atomového útoku. Také už jsem zaslechl, že někteří Angličané ho používají jako metaforu v souvislosti s Brexitem. Lidé mohou interpretovat a užívat si umělecká díla různými způsoby," řekl Telegraphu Henrichsen.

Výstava "Edvard Munch: láska a úzkost" poběží v Britském muzeu od 11. dubna do 21. července. Půjde o největší britskou výstavu umělcových litografií za posledních 45 let. Expozice zahrnuje téměř 50 výpůjček z Munchova muzea v Oslu.

Vrcholem a hlavním tahákem plánovaného projektu má být přitom právě černobílý tisk Výkřiku, který se rozšířil ještě za Munchova života a stal se slavným. Monochromatická úprava obrazu zdůrazňuje vlnité čáry na obloze, které podle kurátorky Bartrumové vytvářejí pocit melodické disharmonie rezonující kolem postavy. "Když se na to podíváte, téměř uslyšíte zvuk," řekla Bartrumová.

Důvod, proč se stal Výkřik jedním z nejznámějších uměleckých děl na světě, spočívá podle ní v tom, že je v něm jednoduchost a schopnost okamžitě zapůsobit na každého, kdo se s ním setká, ať už pochází odkudkoli.

Edvard Munch

Edvard Munch (1863 až 1944) byl norský malíř a grafik, vlivný představitel moderny.

Jeho malířské dílo má některé charakteristické rysy secese, kromě toho jej na kreslířské škole v Oslu, kde studoval, ovlivnil naturalismus, a dále francouzští impresionisté a postimpresionisté. Jeho dílo inklinuje k symbolismu a výrazně ovlivnilo nově vznikající expresionismus, který převzal Munchovu filozofii "Nevěřím v umění, které není výsledkem nutkání po otevření svého srdce". Malíř sám je také považován nejen za předchůdce, ale i za nejvýznamnějšího představitele tohoto uměleckého směru.

Mezi jeho známé obrazy patří kromě Výkřiku například Nemocné dítě, Madona, Smrt v pokoji nemocné nebo Tanec života.