Lyžaře, kteří celý den drtí sjezdovky, nemám rád, přiznal se nedávno slovenský miliardář Igor Rattaj. Až příliš upřímná veřejná zpověď od podnikatele, který pro skupinu J&T dělá byznys v Tatrách i v českých horách, včetně Špindlerova Mlýna.

Do náruživých lyžařů se tatranský rodák Rattaj obul v nedávném rozhovoru pro slovenský týdeník Trend: „Zajímavý klient z hlediska byznysu je dnes rodina s dvěma dětmi, která přijede na dovolenou. K takovému bychom se měli chovat nejslušněji a udělat vše pro to, aby přijel znovu. Ubytují se na týden, dvě malé děti, to je kopec problémů, potřebují lyžařskou školu, sjedou dvě jízdy a končí. To znamená, nesmrdí mi na sjezdovce, sedí v bufetu.

Jsou o mnoho lepší než lyžaři, kteří o půl osmé stojí před lanovkou s lyžemi a ve čtyři řeknou, dal jsem 26 jízd, jedna mě vyšla na čtyři koruny. Takové nemáme rádi." (Tato pasáž z rozhovoru s Rattajem z webu Trend.sk po několika dnech zmizela. Čtenáři ji ale snaživě dopisovali do diskusních příspěvků.)

Kdyby slovenský byznysmen nemluvil o „smrdění na sjezdovce", neřekl by nic špatného a už vůbec ne převratného. O rodiny s dětmi se uchází většina tuzemských horských středisek. Svou image staví právě na službách pro rodinnou klientelu a snadné dostupnosti, když už nemohou nabídnout svahy jako v Alpách.

Kde brát lyžaře

Země bez velkých hor si hraje na lyžařský ráj. Uvádí se, že mezi Čechy je 1,5 milionu lyžařů. Neví se ale, kolik jich jezdí do Alp, kde sjezdovky končí v nadmořské výšce, ve které ty zdejší v lepším případě začínají. Statistika spolehlivěji zachytí jen klienty cestovních kanceláří. Podle dřívějšího odhadu společnosti Mag Consulting tráví zimní dovolenou v tuzemských horách asi 600 tisíc Čechů.

„Po celé Evropě přibývá středisek, ale ubývá lyžařů. Celoevropská asociace FIANET, která sdružuje místní asociace 16 zemí Evropské unie a Švýcarska, a jíž jsme členy, hledá společné cesty i tlakem na Evropskou komisi, jak masově přivést více děti k lyžování. Třeba ve Švýcarsku dostanou rodiče na dítě dotaci až 350 franků (tj. asi 7880 korun), když ho dají na týdenní lyžařský kurz," říká šéf Asociace lanové dopravy Jakub Juračka. Jak dodává, stát bere výchovu budoucích zákazníků jako investice do udržení priority rozvoje regionů, které stojí na lyžování a zimním turismu.

V Česku se naopak za ministryně školství Petry Buzkové zrušily povinné školní lyžařské výcviky. „To se ukazuje jako zásadní chyba, která neukáže dětem zimní svět v reálu, ale drží je v umělé představě u počítačů a tepla nákupních center," zlobí se Juračka. Podle statistiky české školní inspekce jezdí na lyžařský výcvik pouze 62 procent dětí.

Miliardy od daňových poplatníků

Ani letošní zima provozovatelům skiareálů tuze nepřeje. Zápasí s nedostatkem sněhu a rostoucí konkurencí. Do té nezdravě zasáhli i krajští politici a úředníci tím, že sypali evropské dotace na nové sjezdovky a lanovky. Navíc podle pravidla „tomu dáme, tomu nic".

Jak vyplývá ze zjištění týdeníku Dotyk, do českých a moravských hor přišly za uplynulých deset let více než dvě miliardy korun z evropských fondů. Dotace rozdělovaly hlavně kraje. Další peníze v rámci podpory cestovního ruchu poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj a také ministerstvo zemědělství na takzvaný rozvoj venkova.

Veřejné prostředky mířily do skicenter budovaných na zelené louce i na rozšiřování zavedených středisek. „Celkově se za deset let investovalo do skiareálů, včetně nedotovaných, zhruba osm miliard," vyčísluje prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka.

A teď se všichni – dotovaní i nedotovaní – přetahují o návštěvníky, kterých logicky ubývá. „Navíc konstantně roste nabídka okolních zemí, které stejně masivně investují, jako třeba Polsko, Slovensko, Rakousko a Itálie, což jsou vyhledávané destinace Čechů," doplňuje Juračka.

Dotace podnikatelům

Novým českým přírůstkem v letošní zimní sezoně je skiareál Plešivec v Krušných horách, na jehož vybudování přiklepl region Severozápad dotaci 101 milionů korun. Horší start si karlovarská firma HR Agency, která do areálu investovala kolem půl miliardy, ani nemohla představit. Plán otevřít před Vánocemi ztroskotal na nepřízni počasí, mrtvý byl i leden, na začátku února byly z devíti sjezdovek otevřené pouze dvě.

Desetimiliony ale dotace přivály už dříve do všech tuzemských hor. Přilákat do oblasti Žacléře více návštěvníků bylo cílem renovace a nové výstavby sportovního a rekreačního areálu v krkonošském Prkenném Dole. Pražská firma Bret CZ, v jejíž dozorčí radě působil v minulosti kontroverzní podnikatel Ivo Rittig, dostala na vybudování malého krkonošského areálu dotační injekci přes 28 milionů korun. Pokryla zhruba 60 procent z celkové investice.

Brněnský podnikatel Robert Matuška zase zrekonstruoval Friesovy boudy v Krkonoších za 62 milionů korun, z toho polovinu tvořily dotace. Firma Skiareál Klínovec získala na modernizaci a rozšíření krušnohorského střediska více než 200 milionů korun z regionu Severozápad. Loterijní skupina Synot, konkrétně její dcera Synot Real Estate, dostala na skiareál Kyčerka v beskydských Malých Karlovicích přes 30 milionů korun. Ukázka toho, jak kraje utrácejí peníze daňových poplatníků na komerční privátní projekty.

V Česku vyrostlo v posledních letech podle Juračky z Asociace lanové dopravy asi dvacet nových skiareálů. Nové sjezdovky a lanovky vznikají i v původních lyžařských střediscích. Dnes však v některých areálech panuje nervozita. Zvlášť tam, kde splácejí úvěry a sjezdovky museli kvůli nedostatku sněhu zavřít. „Pro menší střediska může být výpadek měsíčních tržeb fatální," říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek.

Lanovky i postele

„Na soukromé skiareály bych nedal ani korunu. Kde by se v nich vzala vyšší návštěvnost, kterou si všichni napočítají v projektu, s nímž žádají o dotace? Každý kraj si podle svého napsal rozvojový program, ale není tu žádná ucelená koncepce," kritizuje nakládání s evropskými dotacemi docent Jiří Vystoupil z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, kde se dlouhodobě věnuje cestovnímu ruchu.

Když už kraje chtěly nalít evropské peníze do horských středisek za každou cenu, měly je podle docenta Vystoupila investovat do doprovodné veřejné infrastruktury, třeba do parkovišť. Někde tomu tak i bylo. Kupříkladu v Peci pod Sněžkou využilo město dotačních téměř 62 milionů korun na vybudování nové cesty pro lyžaře a pěší do skiareálu, aby tím ulehčilo přetížené jediné přístupové silnici.

Petr Studnička z katedry cestovního ruchu na pražské Vysoké škole hotelové na druhou stranu dotace do horských středisek úplně nezatracuje. „Pomáhají při oživení odlehlejších lokalit. Je to i přínos pro obce, které jsou většinou v horší ekonomické situaci," hodnotí pedagog. Varuje ale před živelným budováním lyžařských areálů bez doprovodných služeb. „Pokud má destinace efektivně fungovat, potřebuje pět tisíc ubytovacích míst. Takové jsou zkušenosti dodavatelů lanovek," říká Studnička.

Byznys a příroda nejdou dohromady

Mrhání veřejnými prostředky však není jediným sporným bodem bezhlavého budování dalších lyžařských areálů. Na poplach bijí i ochránci životního prostředí. Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) tvrdí, že existuje jediný pozitivní efekt sjezdového lyžování na přírodu: „Když se buldozerem dobře strhne drn na sjezdovce, mohou tam vyrůst chráněné druhy plavuníků či hořečku."

„Odlesnění, vymizení rostlinných druhů, které se vážou na les, vliv na půdní faunu a vegetaci, umělé zasněžování, silné osvětlení, obrovská energetická náročnost," vyjmenovává ochranář hlavní negativní jevy.

Společnost se podle něj musí rozhodnout, jestli chce v Krkonoších národní park, nebo alpský areál. „Obojí nejde. V Alpách podobný střet nehrozí. Lyžařská střediska tam leží mimo národní parky a chráněná území," porovnává doktor Flousek.

S ochranáři z KRNAP nyní vyjednávají noví provozovatelé špindlerovského areálu, kteří se chystají zrealizovat dlouho plánované propojení obou stran střediska – Medvědína a Svatého Petra. „Čekáme na jejich finální představy, zatím je nepředložili. Mantinely jsou jasně dané zákony i plánem péče o národní park, který platí do roku 2020," uvádí náměstek Správy KRNAP Jakub Kašpar. Přímé spojení z nástupního terminálu dole ve Špindlerově mlýně na Medvědín je podle zmíněného plánu péče nepřijatelné.

Ani výroba technického sněhu, bez něhož by letos stála všechna tuzemská střediska, není pro přírodu nic příznivého, tvrdí ekologové. „Řada studií prokazuje, že zasněžování má negativní vliv na vodní poměry a přírodní prostředí vůbec. Technický sníh stlačený na sjezdovkách přispívá při jarních deštích k riziku povodní.

Lepší image

O lepší mediální obraz českých hor se hodlá postarat Asociace horských středisek, nová profesní organizace – druhá v branži –, která vznikla loni na podzim. Přestoupili do ní největší provozovatelé skiareálů. Jejich byznys má hájit silná lobby. Prezidentem nové asociace je Jiří Bis, zástupce České unie sportu (bývalé ČSTV), známý více jako jednatel přední tuzemské PR agentury Bison & Rose.

„Vznikli jsme i proto, abychom dokázali reagovat na články, že v Alpách je lyžování levnější. Na číslech chceme ukázat, o jaký jde byznys, kolik pracovních míst je navázáno na lyžování v dalších službách, jaký je přínos pro cestovní ruch, kolik se investovalo," vysvětluje ředitel asociace Libor Knot. Jestli ale nový vítr odvane lyžaře v ještě hojnějším počtu do Alp, nebo je naopak přivábí do modernizovaných středisek v tuzemsku, nezáleží na asociaci. Hlavní argument má v ruce nevyzpytatelná paní zima.