Historie

Jak umíral Gottwald. Jeho smrt ovlivnila i komunistická mánie všechno utajovat

14. březen 2018 četba na 15 minut
Klement Gottwald v prosklenné rakvi

Klement Gottwald v prosklenné rakvi

Foto: ČTK

Utajování venerické choroby, arogantní přístup k ošetřujícím lékařům a současně devótní úcta k "otci národů" Josifu Vissarionovičovi Stalinovi. To vše se podepsalo na tom, že Klement Gottwald, "první dělnický prezident", zemřel jen pouhých devět dnů po Stalinově skonu, na jehož pohřeb navzdory lékařskému varování cestoval letecky. Od jeho smrti nás dělí 65 let.

"Až si bude soudruh Gottwald prstem lulku nacpávat, na okénko zaťukej mu, pověz mu, jak mám ho rád. Když uvidíš, sýkorko má, že má ještě trochu čas, pošeptej mu, že jsem včera na jedničku uměl zas. A v tu chvíli teplý úsměv zazáří mu pod víčky - pro tu radost v jeho očích chci mít samé jedničky!"

FOTOGALERIE

Klement Gottwald v prosklenné rakvi Antonín Zápotocký při pietním aktu Pohřeb Klementa Gottwalda

Básnička, kterou se generace dnešních sedmdesátníků učila na základní škole, nám možná lépe než co jiného pomůže přiblížit absurditu 50. let. Na jedné straně dokonalé zbožštění tehdejšího muže číslo jedna, na druhé všeprostupující zmar, masová likvidace celých společenských tříd, politické procesy, rozsudky smrti, to vše s podpisem téhož muže. Může nám také pomoci objasnit, proč se z pohřbu tohoto politika, od jehož smrti uplynulo 14. března 65 let, stalo až absurdně velikášské divadlo. Divadlo o to pompéznější, oč méně informací o skutečných příčinách Gottwaldova skonu byla ochotna tehdejší komunistická elita poskytnout.

V úterý 10. března 1953 se v Moskvě konal velký pohřeb sovětského "hospodáře", jinak nemilosrdného diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Ten zemřel 5. března a už 8. března přicestovala do Moskvy československá delegace, vedená prezidentem Klementem Gottwaldem. Pouhý den po pohřbu se zase vrátila do Prahy. V té době už bylo zřejmé, že pro prvního dělnického prezidenta a oddaného Stalinova žáka Gottwalda neskončí tato cesta bez následků.

Sifylis, infarkty, mizející lékaři…

V lednu 1945 se u Gottwalda při jeho pobytu v Moskvě objevila hemiplegie, obrna poloviny těla. Lékaři ho podrobili takzvanému Wassermannovu testu s pozitivním nálezem příjice neboli syfilisu. Léčba vyžadovala nasazení antibiotik a trvalé sledování nemocného, jemuž se ale tehdy osmačtyřicetiletý Gottwald bránil. Pro lékaře to nebyla jednoduchá situace, protože se ocitli i pod osobním Stalinovým tlakem, jemuž na uzdravení jeho předního emisara ve střední Evropě mimořádně záleželo.

Gottwald měl navíc v té době za sebou už dva infarkty. Podle spisovatele Karla Kaplana, autora knihy "Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský" jej první lehký infarkt zasáhl v polovině roku 1942, druhý, vážnější ve druhé polovině září 1944. Na "Klémově" stavu se navíc mohl nepříznivě podílet i alkohol, jemuž si budoucí československý prezident zvykl holdovat, čímž si přivodil ke stávajícím problémům i silné poškození jater.

Stalin informoval o Gottwaldově nemoci Rudolfa Slánského, v němž v té době ještě viděl možného Gottwaldova nástupce. Na Slánského popud se pak ještě v pětačtyřicátém roce stal novým osobním Gottwaldovým lékařem komunista doktor Ladislav „Leo“ Haas, který získal praxi se syfilitiky na psychiatrické klinice v Londýně během druhé světové války. Gottwaldovo léčení se na Slánského požadavek ujal, ale už v září 1946 byl funkce zbaven.

V roce 1947 pak zemřel doktor Richard Smělý, jenž působil jako Gottwaldův internista. Ten si všiml, že u tehdejšího předsedy vlády a pozdějšího prezidenta vznikla v důsledku syfilitidy patologická výduť neboli aneurysma srdeční aorty.

Po smrti Smělého nastoupil na místo osobního Gottwaldova lékaře neurolog Vladimír Haškovec, žák I. P. Pavlova a stejně jako Haas člen komunistické strany. O jeho povolání do prezidentových služeb se zasloužila údajně Marta Gottwaldová, která se strachovala o zdraví svého manžela a přála si, aby o něj pečovala kapacita s rudou knížkou. Haškovec už dřív za Haase zaskakoval a pravidelně informoval o Gottwaldově zdravotním stavu Slánského.

Jak Haasovi, tak Haškovcovi se nakonec stala péče o Gottwalda osudná, na čemž se mohl podílet i jejich židovský původ. V roce 1954 byl s oběma uspořádán proces, v němž byli obviněni ze zanedbání péče o prezidenta. V té době už neexistoval ani Rudolf Slánský, odsouzený na sovětský nátlak ve známém politickém procesu v roce 1952 a spolu s dalšími předními činiteli komunistické strany popravený. Všechny rozsudky smrti, stejně jako předtím rozsudek smrti pro Miladu Horákovou, Gottwald podepsal.

Podle vzpomínek tehdejšího náměstka ministra zahraničního obchodu Evžena Löbla, jenž patřil mezi obžalované, byl v roce 1952 zatčen i Haškovec.

Lékař tak byl zatčen ještě za Gottwaldova života, pravděpodobně rovněž na příkaz Rusů. Ani jeho se prezident nijak nezastal. Podle vzpomínek Haškovcova syna Ilji, zveřejněných před 15 lety Českým rozhlasem, se mu prý sice otec jednou zmínil, že prezident nosil jeho zatykač asi čtrnáct dnů v kapse, ale když už se zatčení nedalo odvrátit, tak prostě jen vykřikl: "Tak si ho vemte!"

Od roku 1952 až do procesu v roce 1954 zůstal Haškovec ve vyšetřovací vazbě. Nakonec byl odsouzen na šest let do vězení za trestný čin "spolčení se s Rudolfem Slánským s úmyslem ublížení na zdraví ústavnímu činiteli". Podle Löbla byl Haškovec obviněn, že nechal vymalovat Gottwaldovu ložnici olovnatými barvami, aby prezidenta pozvolna otrávil.

Haškovec šel do vězení, už v roce 1955 byl ale podle vzpomínek svého syna Ilji propuštěn. Vězení ho však "poučilo". K příčinám Gottwaldovy smrti se po celý svůj zbylý život nikdy nevyjádřil a žádný doklad, který by potvrzoval Gottwaldovu syfilitickou diagnózu, se v jeho pozůstalosti nenašel.

"Nelétejte, jeďte vlakem"

Protože v době cesty na Stalinův pohřeb už nebyl žádný z někdejších osobních Gottwaldových lékařů k dispozici, letěl s ním jako osobní lékař doktor Jindřich Karpíšek, který byl kvůli cestě odvolán během vizity ze svého pracoviště. Gottwald se už ten den necítil dobře, a Karpíšek mu proto poradil, ať jede do Moskvy raději vlakem. Gottwald však jeho návrh údajně "velmi hrubě odmítl".

Moskevský obřad provázelo studené počasí, prezident prochladl a otekly mu nohy, podle jeho vlastních slov "z dvouhodinového stání". Také se mu spustila rýma.

V úterý odpoledne jej ruští lékaři podrobili tříhodinovému vyšetření v nemocnici, ale Karpíškovi, k němuž se Gottwald nadále choval dost arogantně, nesdělili, k jakému došli výsledku. Chtěli však prezidenta nechat v delším léčení, ten to odmítl. Tak ho, stejně jako Karpíšek před cestou do Moskvy, vyzvali, aby domů jel radši vlakem. Gottwald ale znovu nesouhlasil. Nakonec dostal do letadla větší dávku penicilinu a většinu letu prospal.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST