Před 80 lety přijali henleinovci Karlovarský program. Otevřel dveře k Mnichovu

24. duben 2018 četba na 14 minut
K.H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24.4.1938

K.H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24.4.1938

Foto: wikimedia.org

"Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni." Právě tento výrok vystihuje plán Sudetoněmecké strany, jak vygradovat jednání s československou vládou a otevřít dveře k zabrání Sudet a jejich připojení k Třetí říši. Své požadavky shrnuli do Karlovarského program SdP, který přijali právě před 80 lety, 24. dubna 1938. 

FOTOGALERIE

Vůdce SdP Konrad Henlein na shromáždění strany v Karlových Varech v roce 1937 K.H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24.4.1938 Příslušníci sudetoněmeckého Freikorpsu prováděli v pohraničí teroristické akce

Československo bylo v roce 1938 ve složité situaci. V zemi žily tři miliony Němců, což představovalo téměř třetinu obyvatel. Většina z nich přitom žila v chudém pohraničí, které bylo hospodářskou krizí 30. let postižené ve větší míře než zbytek území.  

Není proto divu, že německý nacionalismus sílil. V parlamentních volbách v roce 1935 se celkovým vítězem do dolní i horní komory stala Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei - SdP) pod vedením Konrada Henleina. Ve volbách do Poslanecké sněmovny získal téměř 1,25 milionů hlasů a měla tak o víc než 70 tisíc víc hlasů než druhá v pořadí Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci). Pouze díky systému skrutinií a přerozdělování mandátů a odlišné váze voličského hlasu v jednotlivých krajích získali nakonec agrárníci o jeden mandát více než Sudetoněmecká strana. 

Pro instrukce do Berlína

Karlovarský program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Prvním požadavkem bylo úplně zrovnoprávnit sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem. Dále bylo požadováno uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě, stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení, vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny. 

Pro ty sudetské Němce, kteří žili mimo území souvisle osídlené sudetskými Němci měla být přijata zákonná ochranná opatření. Program však požadoval i odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhrada škod, které těmito křivdami vznikly. Měla být uznána a realizována zásada, podle které by v německých oblastech pracovali výhradně němečtí veřejní zaměstnanci. Posledním požadavkem pak byla plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru.

Dvoudenní sjezd Sudetoněmecké strany se v Karlových Varech konal 23. až 24. dubna 1938 po anšlusu Rakouska, tedy březnové připojení Rakouska k Velkoněmecké říši. Pouhý den před začátkem sjezdu začala německá armáda připravovat realizaci plánu Fall Grün na vojenské zničení Československa.  

Hitlerův řez Moravou

11. říjen 2013 četba na 11 minut

Plán, jehož první verzi vytvořil v červnu 1937 generál Werner von Blomberg a postupně byl přepracováván podle vývoje vojenské situace, přímo počítal s pomocí SdP a speciálními polovojenskými jednotkami Sudetendeutscher Freikorps. Jejich úkolem bylo vyvolat nepokoje v československém pohraničí, a především útočit na české školy a úřady.  

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/3
DALŠÍ ČÁST