Robota schopného vést s adepty pracovní pohovor vyvíjí ruský startup Stafory. Jeho spoluzakladatel Alexej Kostarev tvrdí, že robot se řídí algoritmy umělé inteligence, založenými na strojovém učení. Podle něj firma naprogramovala Věru informacemi pořízenými z 1,4 milionu rozhovorů, z celé Wikipedie a ze 160 tisíc knih. Při svých prvních telefonních rozhovorech postupoval robot podle předem daného scénáře, ale od té doby se jeho schopnosti rozvinuly.

"Věra chápe, jaký typ odpovědí od kandidátů dostává," sdělil tiskové agentuře AFP Alexej Kostarev. Podle jeho slov využívá robota Věru v současnosti zhruba 200 klientů, významných firem, pro něž zajišťuje první pohovory s uchazeči a sestavuje z nich první okruh kandidátů postupujících do dalšího kola. Jím vybraní adepti pak absolvují tradiční pohovor s lidmi, na jehož základě se rozhodne o konečném výběru.

Podle Kostareva spočívá výhoda Věry nejen v úspoře nákladů za lidskou sílu, ale prý i v určitém psychologickém nastavení. "Mají-li uchazeči poskytnout například zpětnou vazbu týkající se nabídky práce, mluví s robotem upřímněji, než by mluvili s člověkem," tvrdí Kostarev.

O umělou inteligenci coby nástroj urychlující celý náborový proces se v současnosti zajímá víc odborníků v oblasti lidských zdrojů. Americká společnost ZipRecruiter nabízí službu výběru v reálném čase, kdy je každá pracovní nabídka okamžitě zveřejněna na víc než 100 webových stránkách. Speciální algoritmus pak během mžiku vyhodnotí z hlediska vhodnosti pro dané místo profily víc než 10 milionu uchazečů o práci, kteří se u ZipRecuiter zaregistrovali, a sestaví potenciálnímu zaměstnavateli seznam nejvhodnějších kandidátů. Hlavním přínosem této služby by tedy měla být úspora času.

Podle šéfa společnosti Zip Recruiter Iana Siegela funguje tento systém dobře. "Zaměstnavatelé nejsou právě skvělí při popisu toho, co požadují, ale vědí, co chtějí, když to uvidí," řekl Siegel AFP. Algoritmy se podle něj během času samy vylepšují a lépe vybírají vhodné profily na základě preferencí personalistů.

Ačkoli se zdá, že výběr vhodných pracovníků pomocí robotů má jen samé světlé stránky, AFP upozorňuje i na obavy, které se s tímto novým trendem pojí. Jednou z nich je třeba otázka, zda jsou robotičtí personalisté imunní vůči projevům lidských slabostí, jako jsou například předsudky nebo předpojatost - když veškeré jejich učení pochází z lidských reakcí.

Tyto obavy nejsou zcela neopodstatněné: například Microsoft vyslal v roce 2016 na Twitter umělého boota, v podstatě počítačový program představující teenagerku schopnou konverzovat, přičemž konverzace pro ni byla i způsobem učení. Chytli se toho internetoví trollové a během 24 hodin přeškolili tuto umělou teenagerku na uctívačku Adolfa Hitlera se sklony k rasismu a nekorektnímu humoru - takže ji firma musela opět stáhnout. Jiným příkladem podobného problému byl americký počítačový program Pilgrim, který měl odhadovat, jak velká je pravděpodobnost, že se ten či onen propouštěný recidivista opět dopustí trestného činu. Poměrně rychle se ukázalo, že program uvádí daleko větší pravděpodobnost u černochů, protože se pravděpodobně učil na datech, která ho k takovému předpojatému odhadu dovedla.

ZipRecruiter se podle svých zástupců snaží ve svých algoritmech riziko předpojatosti zohledňovat. "Algoritmus je ale natolik sofistikovaný a je tolik různých typů informací, které zpracovává, že nemůžeme úplně zvrátit to, jak přesně je zkombinuje," sdělil Siegel AFP.

Podle Jeremy Lamriho z pařížské asociace start-upů zaměřených na lidské zdroje (LabHR) se dá tomuto riziku čelit vyloučením umělé inteligence ze systému. "Stroji stačí říct, na co si má dávat pozor, na to není potřeba strojové učení," uvedl Lamri pro AFP.

Technologie se může podle něj rozvíjet pořád, protože stále víc zaměstnavatelů hledá kandidáty s takzvanými "měkkými dovednostmi", jako je schopnost učit se nové věci, přizpůsobivost a schopnost pracovat v týmu. "Jestli zítra někdo vynalezne skener, který se vám podívá do oka a podle toho zjistí, zda se na danou práci hodíte, věřím tomu, že ho většina firem začne používat," řekl Lamri.

Nicméně, byť stroje mohou provést první předvýběr, konečné slovo by měl mít vždy člověk, tvrdí Laurent da Silva, vedoucí náborového oddělení společnosti Adecco Badenoch & Clark and Spring. "Je to jako v našem soukromém životě," řekl da Silva AFP. "Umělá inteligence sice může usnadnit první setkání, ale nakonec si to tango stejně musí zatančit dva skuteční lidé."