V roce 2008 postavilo Mongolsko obrovskou jezdeckou sochu svému zakladateli a národnímu hrdinovi Čingischánovi z nerezové oceli, půl hodiny jízdy autem z hlavního města Ulánbátaru. Jméno světoznámého válečníka a dobyvatele Číny je zvěčněno také na místním letišti nebo bankovkách. Mongolskou měnu však ani jeho podobizna nedokáže ubránit.

Jaderná elektrárna v UlánbátaruAutor: Shutterstock.com

Tamní vláda už spotřebovala většinu devizových rezerv a čelí drtivému dluhu. Nemá peníze na výplatu státních zaměstnanců. Aby podpořila místní měnu tugrik, zvýšila úrokovou sazbu skokově o 4,5 procentního bodu na 15 procent v době, kdy se vyspělé ekonomiky potýkají s nulovými nebo dokonce zápornými úrokovými sazbami.

Stačí kopnout a jste bohatí

V roce 2015 se přitom mongolský HDP podle Světové banky pohyboval na úrovni 12 miliard dolarů a rostl o 2,3 procenta. „Krize platební bilance ale ukazuje zranitelnost mongolské ekonomiky a hrozí jí situace Venezuely, Brazílie nebo Ruska," uvedla agentura Bloomberg.

Autor: Dotyk

„Mongolsko by mohlo být daleko bohatší, než ve skutečnosti je," prohlásil Lutz Roehmeyer, manažer banky Landesbank Berlin Investment, která také vlastní část mongolských dluhopisů. „Nikde jinde na světě není tak jednoduché vykopat nerostné suroviny ze země a komodity prodávat do Číny s nízkými náklady na dopravu," dodal.

Nikde jinde na světě není tak jednoduché vykopat nerostné suroviny ze země a komodity prodávat do Číny s nízkými náklady na dopravu.

V době vrcholu cen komodit, v roce 2011, mělo Mongolsko vše pod kontrolou a ekonomika země prosperovala. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) přitom hodnota nerostného bohatství země – včetně uhlí, mědi a zlata – dosahuje výše mezi jedním až třemi biliony dolarů.

Investice z Číny i jiných zemí se ale v roce 2015 zastavily. A tempo růstu okolo 8 procent z minulých let je jen prchavou vzpomínkou současně s tím, jak zpomaluje i čínská ekonomika. V roce 2012 země vydala dluhopisy v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (známé jako Chinggis Bonds), aby financovala výstavbu nových silnic. Po propadu cen surovin země nemá na splácení dluhů.

Vývoj mongolského HDP je závislý na cenách komodit.Autor: Bloomberg/MMF

Během letošního srpna přišel kolaps měny a ministr financí musel v televizi oznámit, že země prochází ekonomickou krizí. Nemocnice v Mongolsku jsou nyní přeplněné a státní úředníci pozastavili dokončení rozestavěných projektů. Stát musí škrtat mzdy státních zaměstnanců až o 60 procent.

Devizové rezervy země se za rok propadly o 23 procent na 1,3 miliardy dolarů na konci června. Země bude zřejmě potřebovat pomoc MMF, aby mohla splácet své dluhy.

Přímé investice v Mongolsku zkolabovaly. Autor: Bloomberg

Bez Číny to nejde

Současné problémy řídce obydlené země (země je dvacetkrát větší než ČR, přitom má 3 miliony obyvatel) způsobila až přílišná závislost na cenách železné rudy, uhlí, mědi a zlata a orientace na čínskou ekonomiku. Až 80 procent exportu země se totiž vyváží do Číny. A pokud ekonomický gigant přestane nakupovat nerostné suroviny, ekonomika Mongolska se prakticky zastaví.

Obrovský důl Oyu Tolgoi, kde se doluje zlato a měď. Měl vytvářet až třetinu HDP, plánovala vláda.Autor: Taylor Weidman/Bloomberg

„Špatné zprávy z Mongolska lze vysvětlit tím, že nemá snadno realizovatelný záložní plán," komentoval ekonomické problémy druhé největší vnitrozemské země světa Kerry Brown, profesor čínských studií na King's College v Londýně.

Země má slabý sektor služeb a jako ekonomickou zálohu má zemědělství. Pokud však není zájem o nerostné suroviny, země má problém. „Navíc je velmi nejisté spoléhat se na Čínu vzhledem k jejich složité vzájemné historii," dodal Brown. Nevraživost mezi oběma zeměmi panuje mnoho století, od doby, kdy ve 13. století Čingischánovy hordy prorazily na několika místech čínskou zeď a následně vyplenily Peking.

Pravděpodobnost bankrotu? Jako na Ukrajině

Vládní dluh ve výši 78 procent v poměru k HDP Mongolsko staví do podobně křehké situace jako například Ukrajinu, kde je podle analytiků Bloombergu 18procentní pravděpodobnost státního bankrotu.
Podle analytičky Renaty Lagierské z londýnské konzultační firmy Alaco je velmi nepravděpodobné, že by země situaci ustála bez restrukturalizace dluhu a pomoci od MMF. Tu již dostala v roce 2009. Současná vláda si připravuje půdu pro úsporná opatření, aby přesvědčila MMF o další finanční injekci, míní pozorovatelé.