Sport

Rudolf Höhnl, souputník Rašky: Za nás se dávaly poháry

16. únor 2018 četba na 5 minut
Rudolf Höhnl na ZOH v Innsbrucku v roce 1976

Rudolf Höhnl na ZOH v Innsbrucku v roce 1976

Foto: ČTK

Mohl se zařadit mezi legendy českého sportu. Rudolf Höhnl si dolétl pro světový bronz, vyhrál závod na Turné čtyř můstků… Třikrát startoval na olympiádě, ale formu tam nikdy neprodal.

Sledoval, jak slaví jiní. Tenhle generační parťák Jiřího Rašky však ničeho nelituje. „Víte, mám na co vzpomínat. Kdybych byl znovu mladý, opět bych se dal na skoky na lyžích,“ konstatoval 71letý bývalý reprezentant. Rudolf Höhnl vítěz ankety Král bílé stopy z roku 1973 je na svoje úspěchy hrdý. Chcete důkaz?

Pohár od Štrougala

Ve svém bytě v Perninku má pokoj plný cen. Na stěně visí fotky ze slavných závodů. A těch trofejí… „Za nás se dávaly poháry, dnes se vítězům dávají finanční odměny,“ poznamenal. Místnosti vévodí porcelánový pohár. „Ten jsem dostal od Štrougala,“ pochlubil se památkou na setkání s komunistickým premiérem.

Ano bývalý režim se rád chlubil, jakmile některý sportovec zazářil a porazil rivaly ze světa. Poprvé (byť zprostředkovaně) to Höhnl zažil na (a po) olympiádě v Grenoblu. „Jirka Raška tam vyhrál dvě medaile. Zlatou a stříbrnou. Byl to neuvěřitelný zážitek, protože to byly vůbec jedny z prvních medailí pro naši republiku. Já jsem skončil nejlépe dvanáctý,“ vzpomněl na svoji účast na hrách ve Francii.

FOTOGALERIE

Rudolf Höhnl na ZOH v Innsbrucku v roce 1976 Rudolf Höhnl při skoku v Innsbrucku Českoslovenští skokani na lyžích obsadili 25. ledna 1970 první čtyři místa ve Velké ceně národů v Cortině d' Ampezzo. Na sn. zleva vítěz Jiří Raška, třetí Josef Matouš, druhý Rudolf Höhnl, a František Rydval, který skončil čtvrtý

Další svátek pod pěti kruhy hostilo Sapporo. Ač český skokan doufal v lepší výsledek, dopadlo to úplně naopak. „Odjížděl jsem tam s dobrou formou. Někde po cestě se ta forma ztratila,“ přiznal Höhnl, který se pak objevil ještě na jedné olympiádě. Ani vcelku oblíbený můstek v Innsbrucku mu však nepřál. „Ale i tak na to rád vzpomínám. Nebyly to jen sportovní události, ale také společenské.“ Pro kluka z Krušných hor jiný svět.

Poprvé se Höhnl postavil na skokanské můstky právě v Perninku, kam se jeho rodiče přistěhovali, když mu byly dva roky. „Nejprve jsem jezdil na běžkách, potom jsem začal závodit jako sdruženář. Postupem času mi došlo, že jsem malé postavy a na běžkách by mi to asi moc nešlo. Proto jsem se už věnoval jen skokům,“ popsal Höhnl své první krůčky.

Ale tehdy nešlo o žádné zjevení. Krušné hory byly doslova poseté skokanskými můstky. Jen v Perninku byly tři. Další stály v Jáchymově, Horní Blatné, Hřebečné, ale i na dalších místech české části Krušných hor. „Skákal skoro každý kluk a mě to táhlo také,“ dodal. Zlom přišel v roce 1956, kdy se Höhnl dostal na mistrovství republiky žactva v Harrachově: „Pak si mě všimli trenéři, vypracoval jsem se do juniorské reprezentace a už jsem mohl i na závody do zahraničí.“

Díky vojně se probojoval do národního týmu, kde se udržel řadu let. A dokázal porážet i krajany. „Měli jsme skvělou partu,“ řekl Höhnl. Nicméně bronz z mistrovství světa ve Falunu (1974) získal za zvláštních okolností Raška vyhrál republikový šampionát, leč do Švédska jej trenéři nevzali. „Člověk se může ohlédnout a říct si, je na co být hrdý a na co vzpomínat,“ uvedl skokan.

Kariéru ukončil na konci sedmdesátých let, avšak ze světa můstků nezmizel. Dal se na trénování a chvíli vedl Simona Ammanna. Ano, toho švýcarského velikána, jenž získal čtyři olympijská zlata. Později mu tleskal jen v duchu jako rozhodčí.

Slabší české roky

Höhnl jezdil na závody jako stylový sudí řadu let. V této roli se objevil také na Turné čtyř můstků 2006. Asi netřeba dodávat, že tehdy došlo k obrovské raritě: o celkový triumf se podělili Jakub Janda a Janne Ahonen.

Kvůli věku však musel nechat i této práce. Skoky však dál sleduje. A nejen ty. Höhnl si užívá zpravodajství z Jižní Koreje, „Olympiádu si nemůže člověk nechat ujít. Je to zážitek. Sportovci, ať už dělají jakoukoliv disciplínu, si navzájem fandí. Jsou jednou velikou rodinou. Jako bývalý skokan budu sledovat skoky, ale i další disciplíny, kde máme byť třeba i malou šanci získat nějakou medaili,“ řekl Höhnl.

Jedna věc ho ale trochu mrzí. Skok na lyžích nyní v našich končinách strádá. Z české strany Krušných hor zmizely můstky. Mamutí můstek v Harrachově chátrá, nepoužívá se ani zmodernizovaný areál v Liberci. „Každou zemi potkají silnější a slabší roky. My teď po ústupu a odchodu Jakuba Jandy prožíváme ty slabší. Nechci říkat, že máme špatné skokany. Třeba Roman Koudelka byl v létě mezi elitou, ale nepodařilo se mu přejít do zimní části sezony. Kluci jsou na dně a ono to chvilku trvá, než se z toho dostanou,“ dodal Höhnl.

Kariéra Rudolfa Höhnla v kostce
Spolu s Jiřím Raškou, Daliborem Motejlkem, Josefem Matoušem, Františkem Rydvalem a Zbyňkem Hubačem patřil do slavné tréninkové skupiny Remsa Boys. Pod vedením Zdeňka Remsy skončil čtvrtý na MS 1970 na Štrbském Plese. Medaile se dočkal o čtyři roky později. Ve Falunu slavil bronz. Jedenáctkrát startoval na Turné čtyř můstků. Nejlépe skončil pátý v roce 1971. Ve slavném závodě v Innsbrucku stál tehdy na stupních vítězů za Hubačem a Raškou. Ve třiasedmdesátém vyhrál závod v Bischofshofenu.